Přízraky domu Carrowů (limitovaná edice)
Darcy Coates
Strašidelné domy série
< 3. díl >
Remy pracuje jako průvodkyně v Carrow, nejstrašidelnějším domě ve státě. Po jedné z prohlídek jí jeden z účastníků sdělí, že by rád v domě spolu s dalšími nadšenci zorganizoval dvoutýdenní pobyt. Remy souhlasí a doufá, že během něj spatří některé z nadpřirozených jevů, které místo proslavily. Sejde se osmičlenná skupina a zpočátku se zdá, že se naplní jejich očekávání, se kterými do Carrow přijeli. Potom ale začne bouřka, odřízne je od okolního světa a začnou se dít podivné věci. Dveře se samy otvírají. Seance se začnou zvrtávat. Tapetou prosakuje červená tekutina. Náměsíčné médium se v noci potuluje chodbami. Když jeden z hostů za podivných okolností zemře, Remy je donucena uvažovat o možnosti, že duch původního majitele domu, zvrácený sériový vrah, stále bloudí jeho chodbami. Jenže už je příliš pozdě na to snažit se utéct.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
The Carrow Haunt, 2018
více info...
Přidat komentář
Od této autorky jsem četla knihu Duch domu Ashbournu a libila se mi, proto jsem se vrhla na další, tedy Prizraky domu Carrowu. A bohuzel za me docela zklamani, predchozi kniha se mi libila vice. Zacatek knihy byl velmi slibny, v podstate kniha by byla celkem fajn, nebyt toho konce... V prubehu cele knihy napeti, duchove, mrazeni a pak prijde konec, ktery me osobne ke knize nesedel, nehodil se k ni a me to pokazilo cely dojem z knihy.
Kniha mi přišla hodně dobrá, stejně jako první autorčina kniha. Druhá byla o dost slabší, ale touhle si mne opět získala. Byla jsem napnutá jak kšandy a nutně jsem potřebovala vědět, jak to dopadne. Výborná atmoška, konec bych klidně o pár řádků zkrátila, ale budiž, odpuštěno. Nečekala jsem úplný happyend, ale je tam :-)
(SPOILER)
Podle recenzí, které jsem si na tuhle knihu četla než jsem ji začala číst, se mnou asi velká většina čtenářů nebude souhlasit, ale já jsem z knížky byla ve výsledku nadšená včetně jeho konce, který je často kritizován. Sice tam byly věci, které mě štvaly, ale i tak můžu říct, že se Přízraky domu Carrow zařadily na stejnou příčku k prvnímu dílu. Kniha byla opravdu velmi čtivá. Už od začátku mě chytla a musela jsem číst celou noc, protože mě nehodlala pustit. Prostě jsem potřebovala vědět, co je na těch posledních řádcích. Kniha má vážně skvělou dějovou linku. Skupinka lidí, kteří se dříve ve většině případů před tím neznaly, se ocitá v domě plným nejrůznějších duchů a provádí vás seancemi, ocukrují vám to trochu romantiky a okoření velkým množství strašidelných prvků. Je to nenáročná kniha na čtení, příjemná duchařina, která vás udrží v napětí až do samotného konce. Hlavní hrdinka Remy se podle mě v některých situacích chovala, dost zvláštně a její myšlenkové pochody jsem moc nechápala, ale rozhodně nebyla vyloženě nesympatická. Naopak. Celá skupinka mi přišla jako zajímavá směsice povah.
Líbilo se mi, že kniha začíná prohlídkou domu, kterou vede hlavní hrdinka. Dozvíte se tam samotný popis domu, ale i jednotlivých místností. I přesto však v průběhu celé knihy objevujete další a další zákoutí ohromného sídla (Ano, obrázek domu na obálce knihy je dost zavádějící. Nejedná se o takový malý domeček, ale o ohromnou budovu.). Dozvíte se tam i o krvavé a děsivé minulosti tohoto sídla. V průběhu knihy odkrýváte za pomocí duchů, kteří se zjevují další a další krvavé příběhy. Jenom je trochu škoda, že víc neprohledávají dům a nenachází v domě víc indicií například k tomu spolku jehož součástí byl Edgar Porter, s tímto si mohla autorka více pohrát.
Co my trochu vadilo bylo to, že při tom jak tam byl Edgar vykreslován, tak si se skupinkou v domě víc nepohrával i třeba díky kamerám, že je nenechával zachytávat třeba nějaké duchařské projevy, kterými by s nimi manipuloval. Bylo to jen takové jako jo, kamery tu jsou a občas se vypínají a mizí záznamy. Další věc, která mohla být zpracovaná lépe bylo to, že autorka často používala například „prohrábl vlasy, „upravila šátek“, „masíroval kořen nosu“, atd. Chápu, že se mohlo jednat třeba o zlozvyky postav, které mají rozhodně to šlo ale podat určitě lépe. Mohlo se tam i více pohrávat s posuny v čase. Tím, jak byly autorkou použity, mi přišly naprosto zbytečné. S přízraky to autorka nechala trochu zamotané. Ne úplně jednoznačně to z textu vyplývalo, jak to s nimi tedy je a dle mého by si i tohle zasloužilo trochu víc vysvětlení. Zároveň by nebylo na škodu trochu víc rozvinout i co přesně to bylo za spolek, jehož byl Edgar součástí. Kniha je napsaná tak, že máte až do samého konce pocit, že kloužete pouze po povrchu, pod kterým se skrývá ještě celá řada zajímavých detailů, které stojí za objevení.
Nejvíc šokující z celé knihy byl ale závěr (POKUD NECHCETE VĚDĚT KONEC, VYNECHTE NÁSEDUJÍCÍ PASÁŽ). Spousta lidí si ztěžuje, že takovýto happyend do duchařiny nepatří. Mně se to naopak líbilo. Kdo by taky čekal, že mrtvoly nejsou vlastně mrtvoly? Kdo by čekal mrtvé posedlé médium? Kniha sice končí tím, že se všichni ve zdraví dostanou z Carrow, ale na druhou stranu si tam autorka nechává otevřená dvířka na pokračování v podobě symbolů na krku přeživších, kde Remy tento symbol i po roce stále vnímá. Takže za mě, to byl opravdu skvělý nápad na zakončení knihy.
(SPOILER)
Božínku, ten konec, málem mi slzička ukápala...
Ale popořádku. Víceméně souhlasím s komentářem richard7959, až na to, že mně se moc nelíbil ani Duch.
Chybí mi tam trošku práce s jazykem, autorka prostě píše, jak kdyby tvořila slohovku. Kromě vrzajících pantů si taky furt někdo zakládal ruce na prsou, Remy se neustále dělalo nevolno atd. Moc jsem nepochopila, jak to teda bylo s těma přízrakama. Můžou zasahovat do našeho světa, mají vlastní myšlení? Jak by řekl klasik, autorka vlastně zastává názor, který zároveň vyvrací. Celý to taky bylo neuvěřitelně předvídatelný, snad kromě toho, že nakonec nikdo neumřel. Dovedu si představit, že kdyby to bylo líp zpracovaný, mohl to být dobrej horor, ale takhle mi to příslo jak nějakej příběh z Top Girl.
No a ten konec. Proboha, ten konec. Šlo to u mě od mírnýho úsměvu, přes nevěřícný kroucení hlavou, až po ťukání na čelo.
Takže jo, přečíst to šlo, ale jako kvalitní dílo, natož horor, to fakt nevnímám. Slabý 3 hvězdy.
Velmi povedená kniha od velmi šikovné spisovatelky..je fakt,že Manor mě bavil víc..rozhodně stojí za přečtení.. od této spisovatelky mi nesmí chybět žádná kniha.
Taková fajn duchařina, které nechybělo napětí a sympatické postavy. Příběh domu Carrowů byl dostatečně děsivý, ducha Edgara Portera bych tedy nechtěla potkat ;) Čtivé a napínavé - doporučuji.
Napinave,ctive,strasidelne,jednim slovem SUPER.I kdyz jsem se v nekterych pasazich dost bala,nedalo se knizku zavrit a musela sem cist porad dal az do posledni strany :)
Bezvadné, mrazivé čtení. Nijak extra jsem se u toho nebála, ale nic to nebralo na napínavosti příběhu. Určitě sáhnu i po ostatních knihách autorky.
Nenáročné strašidelné čtení, ale tentokrát se mi příběh přízraků domu Carrowů líbil mnohem víc a byl uvěřitelnější než autorčina prvotina.
Další super díl, nijak se u toho nebojím, i když v kůži hrdinů bych být nechtěla. Nepřežila bych tam ani jednu noc :D Čtivé, hezky napsané, duchařina jak má být a napínavé, jak to dopadne... Těším se na poslední díl!
U knížek Darcy Coates mám pocit, jako bych sledovala strašidelný animák. Autorka píše takovým jednoduchým stylem a i když popisuje děsivé věci, nikdy se při čtení nebojím (a to jsem pěkná posera :D ). Je to takové až moc fantaskní a nereálné. To ale nemyslím jako kritiku. Od začátku až do konce jsem si čtení neskutečně užívala, prožívala jsem příběh spolu s postavami a doufala, že vše dobře dopadne. Už se těším na další dílo této autorky.
Pro mě zatím nejlepší kniha od autorky. Co bych vytkla, děj by nemusel skončit tak sladkým happyendem.
Asi se mnou nebude spousta čtenářů souhlasit, ale mě se kniha líbila od začátku do konce. Musím říct, že jsem se bála celou dobu, hned od první kapitoly. Ráda čtu večer před spaním, ale tuto knihu jsem nemohla. Líbilo se mi vše, od hlavních hrdinů, příběhu až po duchy. Tato spisovatelka mě vážně začíná bavit.
Prijemne napeti, svizny zajimavy dej a originalni zapletka... Vrele doporucuji kazdemu, kdo ma rad duchariny bez silenych krveproleti a dojaku... :)
Vítejte v příběhu, kde se to hemží výrazy typu zlá krev, mátožně nebo borové mlází, i když se nacházíte ve 20. století.
Počkat, ale vy jste se přišli hlavně bát, tak to jste tady správně!
Skupinka lidí se dobrovolně ocitla v domě společně se značným množstvím duchů a tebe čekají seance, troška romanťárny, velké množství strašení a hlavně tipování, kdo zůstane do konce.
Hlavní postava a zároveň průvodce dějem Remy je sice krapet naivka ale vyloženě na "přesdržku" není.
Sice mi nad některými kroky zůstával rozum stát. Třeba vydat se na útesy v zuřivé bouřce nebo vyvolávat nejhoršího ducha s cílem, snad ho ukecáme aby odešel v míru. Ne, pořád nestačí? A co vrhání se do ohně nebo chození do sklepa, i když jsem sama ale slyším zvuky?
ALE! V rámci žánru - nenáročná hororová rychlovka - jsou všechny naivní činy odpuštěny a vyššímu hodnocení brání jen to, že mě autorčina kniha Duch domu Ashburnů bavila víc.
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti paranormální jevy duchové a přízraky strašidelné domy dobří duchové duchařské romány médium (spiritismus)Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Nápad nebyl špatný, ale to už jsem se kdysi bála víc u televizního Věřte-Nevěřte, takže za horor bych to označila jen kvůli duchařské tematice, nikoli za strašidelnost. Ale i tak mě to bavilo, mám prostě mystično ráda v příbězích. Obsah ani konec hodnotit nebudu, abych moc neprozradila.