Přízraky v Benátkách
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517926/bmid_prizraky-v-benatkach-JX6-517926.jpg
4
527
527
Hercule Poirot série
< 34. díl >
Detektivka, jež volně inspirovala nejnovější snímek Kennetha Branagha (v češtině vyšla pod názvem Viděla jsem vraždu). Na haloweenské party udeřil vrah, jehož totožnost dokáže odhalit pouze Hercule Poirot… Během večírku plného her zazní z úst Joyce Reynoldsové troufalé tvrzení: Viděla jsem vraždu. Nikdo jí nevěří, pak ji však najdou utopenou. Společně s přítelkyní Ariadne Oliverovou se Poirot vydává po stopách toho, kdo využil této démonické, strašidelné noci, jež stírá hranici mezi životem a smrtí, k hrůznému zločinu… Speciální edici vydanou u příležitosti premiéry filmu uvádí předmluva autora scénáře Michaela Greena.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2023 , KalibrOriginální název:
Hallowe'en Party, 1969
více info...
Přidat komentář
Asi moja prvá poirotovka, ktorú som najprv videla vo filmovej verzii. Knižný zážitok mi tak trochu pokazilo (alebo možno skôr spestrilo, ako sa to vezme) poznanie, kto je vrah. Nevadí, sama by som na to aj tak neprišla a takto som mala aspoň príležitosť všímať si, ako dotyčný/dotyčná (nechcem kaziť zážitok tým, čo ešte dej nepoznajú ;-)) zavádza a odvádza pozornosť.
Halloweenska tematika mi nebola veľmi blízka, ako katolíčke mi pripadalo neuveriteľné až úsmevné, že na príprave večierka a rôznych pohanských rituáloch participuje aj miestny anglikánsky duchovný a iní veriaci, ale to len taká vsuvka z mojej strany, pre dej to nebolo podstatné a čitateľov s iným duchovným backgraundom to zrejme rušiť nebude.
Nejprve jsem tento díl viděla několikrát ve filmovém zpracování a strašně mě baví. Knižní předloha je super, ale oproti filmu tomu chybí víc dramatičnosti, dynamiky, emotivnosti a zoufalosti některých postav. V tomto případě musím říct, že je určitě zábavnější a lepší film, ačkoliv přečtení knihy stojí za to a čte se to velmi dobře. Navíc, já mám velmi ráda Ariadnu Oliverovou, takže proto je to jeden z mých nejoblíbenějších dílů.
Příběh je čtivý, napínavý, případ sahá do minulosti, je zajímavě propletený. Čtení mě moc bavilo!
Pachatele se mi nepodařilo uhádnout. Až do závěru jsem si nedokázala tipnout. I když mi konkrétně jedna osoba byla nesympatická, nemyslela jsem, že by byla vrah. A ono..aha.. :-D
Na tak málo stránkách dokázala Agatha zaplést krásně napínavou detektivku, u které jsem do posledního momentu opravdu netušil, kdo by mohl být ten hlavní špatenec.
(SPOILER) Táto kniha ma neoslovila, v podstate som ju dočítal z povinnosti, nakoľko som sa v minulosti rozhodol prečítať so celú sériu s Hercule Poirotom. Mimochodom, celá séria má kvalitu ako na hojdačke, niektoré kusy vynikajúce, iné mizerné. Helloweensky večierok je niekde v strede, skôr v dolnej polvlne. Toto hodnotenie zakladám s ohľadom na ostatné knihy zo série. K tomu sa pridáva neustále omielanie o tom, aká je Joyce klamárka (to bolo skutočne otravné), zavádzanie čitateľa falšovaním závetu (dvaja svedkovia, ktorí žijú, tak načo sa súd obťažoval grafológmi?), tvrdohlavý Poirot s jeho lakovkami (tu som s ním nedokázal súcitiť, pre krásu sa trpí - tak trp, to bola moja jediná myšlienka), skrátka a nedobre, kniha ma iritovala. Určite sa k nej nevrátim.
Agatha Christie a Hercule Poirot – pro mě celkem dobrá předzvěst příjemné odpočinkové četby.
Stará dobrá Anglie, starosvětsky dvorný elegantní Hercule v tvrdých lakýrkách, ve kterých je tak těžké chodit v přírodě... Bohužel stará dobrá Anglie už tady funguje jen tak napůl, příběh se odehrává až v šedesátých letech, a tady, málo platné, pro mě už to není ono. Autorka neustále zmiňuje, téměř na každé stránce, staré dobré časy, kdy chlapci a dívky byli prostě úplně jiní, lepší, vychovanější, žádní dlouhovlasatci, žádné krátké sukně, což je na jednu stranu úsměvné, ale i já si nakonec říkám, že Poirotovi prostě víc sluší doba dřívější... (Film s Davidem Suchetem mi to potvrdil.)
No a autorka přitvrdila, žádní zavraždění stařečkové, obklopení penězchtivými dědici, jak to u ní bývalo dobrým zvykem, ale mrtvé jsou tu děti..., no, že mi tohle udělá i Agatha! :(
Zajímavá spojitost s tehdejším Československem, i když Olga Simonová, prachatická učitelka, podle které byla prý jedna postava napsána, obdržela pro jistotu víc východoevropské jméno a rysy ještě východnější. Holt socialistická střední Evropa byla v té době pro anglickou autorku Evropou východní, neznámou, hodně vzdálenou a nebezpečnou...
Trochu v hodnocení přidávám, snad za tu prachatickou paní učitelku i za Hercula v lakýrkách...
V této knížce je opravdu hodně mrtvých. Jeden z nejvyšších počtů od autorky. Chvílemi je to opravdu horor, ale příběh je opravdu skvělý.
Trocha neuspokojiva cast. Prekazalo mi, ako tam kazda postava donekonecna omiela, ze psychicky naruseni ludia tam pobiehaju kade-tade a vraždia nevinne deti. Asi to malo sluzit na zmatenie a odlakanie pozornosti, ale skor to bolo zbytocne repetitivne a otravne. Ako zapletka bola taka klasicka, v pohode, ciastocne som bola aj prekvapena aj nie. Neviem, nejako to nemalo taky ten wow faktor.
Opět skvělá zápletka. A kdo je vrah?
Knihu jsem si užila. Jako vždy hodně postav v knize.
Velmi čtivý případ, zajímavá zápletka i docela "brutální" vraždy a dokonalé rozuzlení.
Drsný případ, který paradoxně postrádá ostřejší kontury. Postavy zdaleka nejsou tak výrazné, jak jsme u Agathy zvyklí, a především jsem v knize postrádala emoční rovnováhu mezi úvodní vraždou a závěrem, který je ve filmu konfrontační a v knize bohužel jen konverzační. (Prostě mi jako protipól k vraždě dítěte to filmové finále s prvky antického dramatu, křikem a padáním na kolena nějak sedělo víc. ;)
Překvapivě brutální, co se týče oběti. Netuším, zda Agatha i v jiných příbězích nechává vraždit děti. Ke kladům patří i napínavý finále. Celkově má ale příběh poněkud línější tempo.
Agathě bylo v době vydání knihy už 79 let. A je to znát. Je to zpověď staré dámy, trochu mrzuté, která neustále opakuje, že dříve bylo líp, nechodilo po ulicích tolik deviantů, psychiatrické ústavy nepropouštěly nevyléčené nebezpečné osoby, lidé k sobě bývali uctivější. Krásně je to vidět na maličkosti, kdy Poirot i přes nesnesitelnou bolest odmítá i na venkově jinou obuv než lakýrky. Protože se to prostě nesluší. I provedení a důvod vraždy je takový... zvrácený, špatně uchopitelný. Není to klasický příběh Agathy. Ale rozhodně není špatný. Jen mi při čtení bylo, pro tu stařinkou Agathu, docela smutno.
Samotné vyšetřování je metodické, jako Hercule Poirot sám. Tam nemám co vytknout.
Pěkná knížka a dobře se poslouchala, trochu mi ale vadilo, jak všichni Poirotovi neustále opakovali, že Joyce musel zavraždit nějaký úchyl, který prostě využil příležitosti a vplížil se dovnitř. Jako kdyby venkov byl plný úchylů, kteří jenom čekají, až se budou moct vloupat na večírek a utopit tam dítě.
Jako vždy geniální. Tentokrát jsem si zápletku pamatovala díky filmu, přesto jsem si knihu velmi užila.
Tahle detektivka patří spíš k těm průměrnějším. Nějak jí chybí ten správný šmrnc nebo je možná až příliš komplikovaná. Přitom výchozí zápletka je skvělá během halloweenského večírku je zavražděna mladá dívka, krátce poté, co prohlásí, že viděla vraždu. Co ve skutečnosti viděla a jestli to byl opravdu důvod pro její smrt, to musí tentokrát vyšetřit Hercule Poirot v doprovodu své přítelkyně, excentrické spisovatelky paní Oliverové.
Nebylo to úplně špatné, ale přece jen má tato autorka mnohem lepší díla. Tady bylo hodně věcí uměle "šroubovaných" a trochu nelogických. Začátek byl skvělý, ale pak to poněkud ztrácelo napětí. Některé pasáže uprostřed knihy byly zdlouhavé a skoro nudné.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Přečteno několikrát, několikrát také zhlédnuto v TV či filmovém zpracování. Poslední verze s Kennethem Branaghem posunuta do akčních noir příběhů, přesto pro mne nejlépe funguje v klasické literární verzi.