Problém tří těles
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 1. díl >
První díl trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti. V Říši středu zuří Velká kulturní revoluce a Číňané se v rámci tajného vojenského projektu pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi, aby v tomto směru nezaostali za Sověty a Američany. Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a nové sekty vyzývají k návratu k přírodě. Objeví se nová hra pro virtuální realitu, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. A na světlo začíná vycházet pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce. Román Problém tří těles představuje pro české čtenáře první příležitost seznámit se s výkvětem čínské vědecké fantastiky. Je prvním dílem trilogie Vzpomínka na Zemi z pera nejoblíbenějšího čínského autora sci-fi Lioua Cch’-sina, který si za něj vysloužil prestižní cenu Hugo a nominaci na cenu Nebula.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
三体 (The three-body problem), 2008
více info...
Přidat komentář
Seriál super a kniha? Mno, kniha je prostě kniha, nemám pravdu? :)
Když jsem dokoukala první sérii hodně zajímavě udělaného seriálu, NUTNĚ jsem potřebovala vědět, jak to bude všechno dál!
A tak jsem hned sáhla po knihách (mimochodem nebýt seriálu tak ani nevím, že existují, což by byla velká chyba, jak teď už vím).
Problém tří těles je neskutečně napsané sci-fi - čtenáře čapne okamžitě a to ani nemusí být milovník tohoto žánru. Odborné pasáže vysvětlené tak, že nepůsobí jako rušivý element, ale naopak tomu všemu dávají to pravé grády. A věř tě mi, určitě tomu porozumí každý :).
Kniha je skvělá a už jsem děsně napnutá a zvědavá, co přinese další díl.
Možná menší chybkou bylo, že jsem nejdříve viděla seriál, protože jsem se neubránila neustálému srovnávají a hledání toho, co si autoři dovymýšleli, aby byl pro diváky Netlixu co nejvíce atraktivní...
Prvně jsem viděl seriál. Ten se mi líbil, tak jsem se pustil do knihy. Ta je samozřejmě, jak to tak bývá, mnohem mnohem lepší. Více postav, lepší děj. Skvěle propracované dialogy, různé a nečekané zvraty v chování postav, pohled na věc i ze strany Trisolaranů. Kniha se velmi dobře čte, na čínská jména si člověk přivykne rychle. Pokud bere knihu poctivě, tak si člověk i zagooglí pro nějaký ten pojem z fyziky. Oživí si i paměť na různé vědce. A zamyslí se i nad budoucností země a chování lidstva. Zajímalo by mě, jak ji berou Číňané, neboť hrozící zlo má původ v jejich neslavné Kulturní revoluci. Vzhůru na druhý díl.
Asi nejrozporuplnější kniha, kterou jsem zatím přečetl. Jsou tu fakt skvělé části, kde jsem skoro nedýchal, četl a četl, ale.. Pak přijdou kapitoly, které jsou extrémně utahané, nudné, přeplněné technickými údaji. Konec byl super, nalákal na další knihu, ale já si dám radši chvíli pauzu. Snad jednou.. :)
Nejprve jsem viděla seriál, pak jsem se pustila i do knížky. Čtení mě hodně bavilo, nemohla jsem se odtrhnout. Odborných částí v této knize zase tolik není, takže to podle mě v pohodě zvládne přelouskat i netechnický čtenář jako já. Mě tam tedy nejvíce bavily části odehrávající se v minulosti.
Kniha ve mně vyvolala rozporuplné reakce. Ze začátku mě děj moc nebavil, kniha se táhla a byla psána natolik vědecky, že se v ní laik těžce orientoval. Nicméně postupem času, zejména po zásadním objevu mimozemské civilizace, se kniha změnila v naprosto famózní scifi se silným politickým pozadím a prvky dramatu. Celkově mám z knihy pozitivní pocit, nicméně doufám, že pokračování bude ještě o stupínek lepší.
Začnu oklikou. Znáte takové ty řetězové emaily, co možná posílají i vaši rodiče nebo prarodiče? Jak u videí o úžasných výkonech čínských artistů či umělců, u fotografií dechberoucích nebo alespoň praktických technických novinek, lávek přes obrovské propasti a výtahů na nedostupné skály probublává taková ta podprahová reklama, že Čína je super? Že je vlastně lepší než my Evropané, Češi, euroatlanťáci? Že tam mají pořádek a už i blahobyt? Že jsou dál, že je to země snů? Že už jsme prohráli? Při čtení Problému tří těles (nebo spíš hajpu okolo nich) mne opakovaně napadlo, zda ten román také není jistý druh podprahového sdělení. Zda není ze stejné líhně. Hned z kraje příběhu byla dokonce připuštěna i jistá rehabilitace lidí semletých režimem a naznačeno, že soudruh Rudé Slunce Mao a strana a vláda se možná dokonce i někdy mýlili a dělali přehmaty (cukr), ale jen odcamcáď po camcáď a nyní jsme pevní a neotřesitelní a ti jediní správní (bič s nagelovaným řemenem) a chyby dělali jednotlivci a vyvodili jsme z nich poučení a osobní zodpovědnost těchto chybujících (muehehehe). Takový ten socialismus s lidskou tváří = furt stejné svinstvo, jen přelakované. A za to já mám ještě platit, že je mi propagováno? Tak nějak jsem k tomu raději přistupoval - s obezřetností. A mimochodem, to, že jsme už prohráli, rezonuje i celým závěrem knihy, byť je to přece jen podané z mírně odlišné perspektivy.
Nyní raději ke knize samotné. Další závěry ať si už udělá každý sám. Knihu mi vnutil kamarád, že je naprosto super a hned mi dal i další 2 díly. Jedno se jí musí přiznat - četla se mi velmi dobře. A je to dost překvapující, protože je napsaná docela špatně. Přesněji řečeno jinak. Od zručného spisovatele bychom nečekali, že scifi thriller bude asi ze třetiny napsán jako vyprávění, jako popis toho, co se stalo, očima jediné postavy. Dokonce i tato hloupě napsaná část se ale četla fajn. Nechápu, ale je to tak.
Jinak je ale kniha docela špatná. Kromě stylistického skřípání nefunguje dobře ani svým zaměřením. Profiluje se jako hard scifi, pojednává většinou o vědcích a intelektuálech, ale je plná chyb a nevědeckého přístupu. Třeba bude něco objasněno v dalších dílech a budu svá slova muset vzít zpět, ale způsob uvažování některých lidí i trisolaranů je strašně nevěrohodný až chybný. Jak by mohl trisolaran chápat, že mu chybí kultura, city, vztahy, když nic z toho nemá, jak by mohl u pozemšťanů objevovat? Jen proto, aby autor obhájil svůj nezbytný příběhový prvek, že lidstvo ví. A takových much a nedorazů tam bylo víc.
Neumím úplně zhodnotit, nakolik je vědecká část v pořádku, obzvláště manipulace s protonem, ale třeba dimenzionální pohledy, citera, sluneční zesilovač nebo historie Trisolaris mi přišly pravděpodobné nebo minimálně zajímavé. Věda je tu podávána jako docela zábava, jako vášeň. Proč ne? Sice je většina postav asociály a i ti, co mají rodinu nebo blízké, na ně z vysoka kašlou, ale opět – proč ne? Možná to tak je. Opravdové vědce žádné neznám, jen pár příštipkářů. Ale jinak jsou postavy spíše figurkami na šachovnici než lidmi.
Proč se ale kniha tolika lidem líbí? Je plná nápadů, které jsou místy hodně zajímavé a místy dost švihlé. Má šmrnc orientální exotiky. Je hodně eko bio, ale zároveň je zakotvena v konzervativních hodnotách, čili tak rozkročená, že si v ní najde každý svoje. Někdo se vidí v tom, který zachraňuje jiřičky, někdo v tom, kdo chytá zločince a je ve způsobu zločineckého myšlení stejně dobrý jako oni, někdo by si rád hrál ve virtuálním obleku za cizí peníze a řešil si tak krizi středního věku, někdo se zase identifikuje jako zachránce celé planety prostřednictvím něčeho na způsob high tech Extincion Rebelion a někdo zase (sou)cítí s tím, kdo je smýkán dějinnými událostmi. Navíc celou dobu, kdy je lidstvo odhalováno jako nehodné existence, jsem nepochyboval, že autor je humanista a naopak lidstvu drží palce. Čili je tam to dobrodružství, ta líbivost. No a je to prostě i politikum. Podívejme na Oskary, Hugy, World Fantasy Aword a další velké ceny. Mnohdy je to politicky zabarvená cena. No a Čína je v kurzu. A na doporučení, ceny a hype lidé slyší. Přijde mi to dost chucpe, ale s bambiliony peněz, které Země středu pumpuje do celého světa, aby se stala příznivěji vnímanou, se názor obyčejného českého svobodymilného člověka nemůže měřit.
Skvělá knížka, co se čte skoro sama, přečetla jsem si ji po shlédnutí seriálu na Netflixu a jsem ráda, knížka je podstatně lepší.
Knihu jsem poprvé četl před cca šesti lety a nyní, po shlédnutí seriálu, jsem si ji tentokráte poslechl jako audioknihu. A musím říct, že to funguje výborně!
Okolo tejto knihy som už opatrne našľapoval niekoľko rokov, ale až seriálová adaptácia Netflixu (ktorú si naservírujem až dočítaní celej série) bola finálnym impulzom aby som po nej siahol. A veru bola to napínavá jazda! Forma knihy je čitateľsky mimoriadne vďačná, každá kapitola poodhalí dychtivému čitateľovi kúsok závoja zahaľujúceho vzdialenú mimozemskú hrozbu. Jej korene pritom siahajú až k udalostiam odohrávajúcim počas Kultúrnej revolúcie v Číne. O nej som mal len veľmi hmlisté povedomie a tento historický exkurz som kvitoval, ale viem si predstaviť, že v sci-fi románe to nemusí sadnúť každému. Celkovo zasadenie do čínskych reálií bolo po americkej žánrovej hegemónii veľmi osviežujúce, akurát som si musel dlhšie zvykať na zvláštne (a pre európana veľmi podobné) mená. V centre autorovho záujmu teda stojí rozpletanie tajomstva, od ktorého závisí osud ľudskej rasy. Detektívne príbehy veľmi môžem a tu sa jeden skĺbil s poctivou a čtivou hard sci-fi, stránky som teda doslova hltal. Okrem toho však kniha ponúka aj nadstavbu v zamyslení sa nad stavom ľudskej spoločnosti a nad tým, či ľudstvo ako také vôbec stojí za záchranu. Na druhej strane ako veľké mínus vnímam jej postavy, konkrétne mi vadila ich plochosť. O hlavnom protagonistovi som sa skoro nič nedozvedel, v podstate bol len pasívnym pozorovateľom udalostí čo sa diali bez jeho pričinenia. Kniha je skrátka tak úzko sústredená na presné dávkovanie informácii a odhalení, že na svojich hrdinov nemá čas (azda s výnimkou Jie Wen-ťie). V závere sa toto už zvrhne na čistý “info dump, ktorý dejovo ani nemá opodstatnenie a na čitateľa tasí najťažší technologický kaliber v podobe všemocného “sofónu. Ten je postavený na cool koncepte viacrozmerných dimenzii z teórie strún, ale jeho praktické nasadenie vyzerá ako keby sme mali k dispozícii automatickú pušku, no používali ju ako kyjak. Skrátka mimozemšťania zjavne disponujú takými technológiami, že by si svoje problémy mali vedieť poľahky vyriešiť mnoho elegantnejším spôsobom, no čitateľ nad tým musí prižmúriť oči. Aj napriek výhradám zdôrazňujem, že sa mi Problém troch telies čítal výborne a hneď som sa vrhol na jeho pokračovanie, keďže prvý diel končí v okamihu, keď šprintéri ešte len zakľakýňajú do štartovacích boxov. 8+/10
Uznávám, že po neuvěřitelně dlouhé době sci-fi/fantasy, které mě ovšem opravdu bavilo. I když jsem občas vůbec netušil, co se děje, autor a překladatel dokázali vytvořit dokonalou symbiózu narativu, která mě opravdu strhla.
(SPOILER)
První díl Vzpomínky na Zemi, Problém Tří Těles, je brán poměrně ze široka, což obecně neberu jako žádný problém - vlastně je to devíza literatury a taky platí; čím větší build-up tí silnější pay-off.
Pozornost je ovšem soustředěna hlavně na záhadu a to já nemusím. Proto třeba nemám rád detektivky, kde byl (často off-screen) spáchán zločin a já bych měl celou dobu jevit zájem o to, who done it, ačkoliv je mi to fuk, k oběti jsem neměl žádný vztah a sledovat, jak se detektiv nimrá v důkazech a svědectvích mě fakt netankuje. Raději dávám pozornost tomu, co mě baví svými postavami, humorem a tématy/myšlenkami, než abych byl tažen na tom, kdo to udělal.
V PTT se před čtenářem postupně rozplétá, oč jde. Postavy slouží hlavně onomu rozplétání záhady a osobnostně zůstávají spíše opomenuty; nejsou moc zajímavé, což je škoda, protože každý příběh funguje lépe, když je čtenář/divák/posluchač více zainteresovaný do postav, které ho tím příběhem provází. Tenhle příběh (který je úvodem trilogie), drží čtenáře právě onou záhadou. Autor vybudil ve čtenáři zvědavost o to, co se děje, k čemu děj dospěje, co je před námi ukryto. Někteří vypravěči umí dobře hrát na tuhle strunu a udržet si tak zájem, ale pokud nenabídnou mnoho jiného, tak je to trochu dvojsečné. Já si kupříkladu řekl, že to jako bylo svým tématem a nějakými fyzikálními teoriemi relativně zajímavý, ale asi ne tolik, abych takhle zpětně uznal, že to stálo za 440 stran/13h pozornosti.
Co se týká děje, který je o kontaktu mezi dvěma vesmírnými civilizacemi a následné snaze té cizí si podmanit tu naši, respektive důvodech, proč jsou k tomu Trisolarané nuceni. Jak ale říkám, tohle je jen úvod a v této knize se "hra" pouze rozehraje. Každopádně Trisolaranská situace je taková, že se vyvinuli uprostřed trojhvězdí Alfa Centauri (proto ten problém tří těles), které jim poskytuje velmi nepříznivé podmínky k životu a já si říkal, že bych raději sledoval to, jak se jejich společnosti vyvíjí, jak zanikaj, jak se snaží přežívat, než abych rozplétal záhadu o tom, proč lidi na Zemi začali vidět odpočet, který jiní lidé nevidí, a na konci dostal fyzikální vysvětlení, že mimozemská civilizace, dokáže promítat na sítnici obrazy dle své libosti, protože... No prej to má základ v nějaké teorii, ale já to nepochopil a nedokážu to vysvětlit. Asi bych se tím musel více zabývat a snažit se tomu porozumět, ale nevím, k čemu by mi to bylo, takže tu motivaci nemám. Pokud člověk není zrovna nadšenost do fyzikálních teorií, s nimiž autor hojně operuje a o něž se opírá, tak si může odečíst další potencionální potěšení, které kniha asi může nabízet.
Také; jako poslouchač audioknihu, jsem měl problém rozeznávat, kdo je kdo, protože čínská jména mi zní podobně a musel jsem tedy nahlížet do seznamu postav, který jsem si našel na netu. To je ale ovšem moje chyba.
Knihu jsem měla na seznamu ještě před vydáním seriálu. Když ale Netflix seriál vydal, řekla jsem si, že je asi ideální čas se do čtení pustit.
Upřímně se ale přiznám, že moc netuším, jak knihu hodnotit. Celý příběh je nesmírně zajímavý a výrazně se liší od tradičního západního sci-fi, které jsem měla kdy možnost číst. Trochu ale váhám, zda to na mě nebylo až moc veděcké a technologické. Především u druhé části, která se odehrávala přímo ve hře, jsem se občas přistihla, že ztrácím pozornost. Třetí část, kde se odkrývaly okolnosti mě pak zase bavila hodně.
Ocenila jsem spoustu filozofických myšlenek autora a jsem zvědavá na další díly.
Motivován netflixovským seriálem jsem se pustil do četby. Milé překvapení svou promyšlenou vědeckou rovinou, i nakonec ne tak velkým množstvím postav, díky němuž to nebylo až tak složité, zorientovat se v nich.
Knížku jsem poprvé přečetl v roce 2019 – a úplně spokojený jsem tehdy nebyl. Teď, když se nám tu zčistajasna vylouply dokonce hned DVA seriály, natočené podle prvního dílu (netflixácký Problém tří těles a čínský třicetidílný – a prý mnohem lepší – Three-Body), řekl jsem si, že než se do nich pustím, zkusím si Tělesa ještě jednou přečíst – třeba v nich tentokrát najdu to, co jsem v nich nenašel minule. Bohužel ale musím zůstat u původního hodnocení (3*), protože pocit z první četby přetrvává: Skvělá myšlenka, výborná zápletka, zcela inovativní přístup k motivu kontaktu s mimozemskými civilizacemi, ale na druhé straně (z mého pohledu) problematické literární zpracování, kdy je nepodstatným věcem věnováno příliš mnoho pozornosti a věci podstatné (klíčové momenty) jsou často odbyty několika odstavci. Ploché charaktery, neharmonické tempo vyprávění a občas i jistá zmatenost a nelogičnost v ději činí tak z četby poměrně obtížnou záležitost.
Ale druhý díl ještě prubnu...
Paráda! Přečteno jedním tahem. Nic skvělejšího jsem za poslední půl rok nečetla, až na Dostojevskyho Něžná, ale to je taková klasika, která nelze hodnotit špatně. Zatímco zde, nemám co vytknout. Četlo se to samo úplně!! Měla jsem zezačátku pochybnosti, jestli to bude dobrý, nebo to bude šrot. Fyzika mě baví, ještě v tý hlavě z maturity z fyziky něco pozbylo takže jsem se u delších pasážích neztratila. Za mě skvělý originální koncept. Rozhodně bych to ale nedoporučovala čtenářům, kteří sci-fi nemaj v lásce - těm to spíš přijde spíš na obtíž. Jdu na druhou knihu této trilogie. Mimochodem seriál na netflixu krásný, ale v porovnání s knihou nic moc. Jako kdyby Netflix tvůrci seriálu se rozhodli vzít kontext, verzi a vložit to do úplně jiného světa. V knize se děj odehrává v Číně s čínskými hl. postavami, nikoli v Oxfordu s různorodými fyziky.
10/10
Vyrostl jsem na sovětské scifi, což byly jediné knížky, co se daly číst :-), takže miluju vědecké, logické a promyšlené sci-fi. Přesně taková tato kniha je a já jsem byl nadšený. Zajímavé postavy, velmi originální zápletka a vyděšená planeta, co víc si přát? ;-)
(SPOILER)
Poprvé jsem Problém tří těles četl někdy před cca pěti lety, bylo to tehdy moje první setkání s čínskou literaturou a přišel z toho wau efekt, kdy jsem se téměř na celý víkend zavřel doma a jen četl, četl a četl. Nyní jsem shlédl seriál na Netflixu a tak jsem se rozhodl vrátit se po letech ke knize a vše si znovu připomenout. A zase se mi potvrdilo, že kniha je lepší než zfilmovaná verze.
Román přináší čínský pohled na věc, čínské myšlenky, čínská jména. Je to prostě jiné sci-fi než, kdy středobodem světa je vždy USA.
V románu se prolíná Kulturní revoluce v Číně a začátek 21. století, kdy přestávají platit některá základní fyzikální pravidla, někteří vědci páchají sebevraždu, jiní podivně umírají a svět propadá podivné virtuální realitě.
V 60. letech světem znechucená astrofyzička přežívající na odloučení tajné základně Rudé pobřeží vyšle přes Slunce zesílený signál do vesmíru a po devíti letech se ji ozvou mimozemšťané – Trisolané, kteří nevypadají mírumilovně. Jie Wen-ťie na signál odpoví a pozve mimozemšťany, aby dobyli Zemi, protože lidé si svůj svět nezaslouží.
Trisolané žijí 4 světelné roky od nás, na planetě se třemi slunci, které přináší chaos a zkázu. A tak se rozhodnou přestěhovat se na naši planetu, kam byli signálem pozváni. Jejich cesta má trvat 450 let. Jak poznávají lidi, pochopí, že za 450 let bude lidstvo mnohem vyspělejší než oni a dovede je porazit. Rozhodnou se proto potlačit lidskou vědu, která by je mohla ohrozit.
Čte se to opravdu skvěle. Jen jsem se neustále ztrácet v čínských jménech, ještěže na začátku je seznam hlavních postav, který jsem dost často používal. Autor dokáže na několika stranách popsat složité fyzické zákonitosti, vysvětlit několik dimenzí, lidský počítač, sofony (až jsem si připadal někdy jako naprostý blb, že jsem například nepochopil ten lidský počítač), ale někdy mu unikne motivace některé z postav nebo do očí bijící trhliny v plánu mimozemšťanů. Ale některé nudné pasáže, příliš složité fyziky i nelogičnosti s radostí odpouštím a dávám plný počet hvězd. A už sahám po dalším díle.
Tohle je série, která osloví hlavně vědecké nadšence a milovníky fyziky, což já teda nejsem ani omylem. Od toho se odvíjí i moje hodnocení. Bohužel, kromě tématu mi poslech komplikovala i čínská jména, měla jsem problém se orientovat v postavách, místech i v ději. Na druhou stranu, myslím, že ve formě audioknihy to pro mě bylo mnohem stravitelnější, než kdybych knihu četla v tištěné podobě.
(SPOILER) Asi jdu proti proudu, ale mě to nebavilo. Tři čtvrtiny knížky byly o Kulturní revoluci v Číně, něco dít se začalo až ke konci. Sci-fi zápletka byla zajímavá a netradiční, ale za mě nuda. Další díly číst nebudu.
Štítky knihy
Čína čínská literatura politika mimozemské civilizace komunismus hard sci-fi mimozemšťané nanotechnologie sci-fi mimozemská invaze
Autorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Celou trilogii jsme odposlouchal jako audioknihu, nutno říct, že výborně načtenou. I když je to ve srovnání s euroamerickou literaturou asi bez emocí a s postavami se člověk tak nesžije, co se týká děje a především nápadů a myšlenek, je to neuvěřitelně dobré, pestré. A taky dost napínavé. A protože jsem nedávno poslouchal i staré klasické sci-fi Asimova či Herbetra, ve srovnání s těmito (jinak dobrými díly) i aktuální, moderní a současné a uvěřitelné.