Problém tří těles
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 1. díl >
Přeloženo z anglického vydání The three-body problem (2014). První díl trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti. V Říši středu zuří Velká kulturní revoluce a Číňané, kteří nechtějí zůstat pozadu za Sověty a Američany, se v rámci tajného vojenského projektu pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a vznikají sekty, které vybízejí k návratu k přírodě. Objeví se nová počítačová hra pro virtuální realitu, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. A pomalu se začíná vyjevovat pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体 (The three-body problem), 2008
více info...
Přidat komentář
Zajímavý vstup do nové série. V poslední době jsem četla více knih zasazených do asijské kultury, takže jsem si už zvykla na jejich styl života, myšlení a společnosti.
Styl psaní autora je za mě skvělý, poutavý, příběh mi rychle ubíhal. Je pravda, že se často přeskakuje v časové linii, ale ve výsledku mi to nijak nevadilo. Nejtěžší pro mě byly fyzikální jevy a jejich vysvětlování.
Ale obecně jsem si knihu užila a těším se na pokračování.
Neni to uplne zklamani, ale nemuzu ani rict, ze by to dostalo ocekavani. Postavy celkem dobre vykreslene, ale moc jich vlastne neni (a motivace nekterych z nich je mi opravdu vzdalena - asi kulurni rozdily, napr obetovani dcery Jie Wen Tie pro jeji idealy). Vedecka cast vlastne neprinasi nic moc noveho a nejde ani prilis do hloubky a tim se jevi zbytecna. Stejne tak filozoficke otazky, ktere sice donuti k zamysleni, ale zaroven, alespon u me, jsou vetsinou rychle vyreseny. Co me opravdu zklamano, ze koncept civilizace trisolaranu v podstate kopiruje civilizaci pozemskou. Pro me nejak ztraci kniha smysl, kdyz autorova predstavivost narazi na jeden z prvnich mantinelu.
Dalsi dil si dam bez problemu, ale ocekavani se kterym jsem prvni knihu oteviral uz je nenavratne pryc. Dosavadni vrcholy scifi zustavaji nepokorene
Co k tomu říct? Asijská mentalita se od té západní liší, stejně pak i literatura. To je první fakt, se kterým musí případný čtenář počítat, aby pak nehodnotil knihu jako "odpad", což si bezesporu nezaslouží. Pomáhá tomu sledovat korejskou kinematografii - po pár filmech už si na asijskou mentalitu jaksi zvyknete. Druhým faktem je to, že kniha se řadí do žánru hard sci-fi. A tohle bylo místy hodně hard. Kniha je rozdělena do tří částí, přičemž tu prostřední je snadné si splést s učebnicí fyziky a informatiky - tou jsem se celkem prokousával. Ale první a hlavně poslední část to hravě vyrovnaly. Škoda, že hodnotit lze pouze na pětihvězdičkové škále. Za mě tři jsou určitě málo, ale čtyři možná zase moc. Uvidím kam se to posune v dalších dílech.
Na sietnicu mi bol premietnutý sofonsko protonsky multidimenzionálny intergalakticko-čínsky odpad.
Krátce řečeno, dobrá sci-fi se zajímavým námětem, dějově umístěna na východ a mapující historii Velké Číny.
Problém tří těles a jejich vzájemných interakcí je tu zpracován naprosto úžasně a ani bych se nedivil, kdyby soustava tří sluncí nedělala s případnými planetami podobné hry...
Konec trochu zmatečný, ale jinak jsem knihu přečetl rychle a vcelku se i pobavil.
Rozhodně zajímavý námět kontaktu s mimozemskou civilizací v kulisách Číny. Vyloženě příběhové vyprávění, které neztrácí čas popisy situací nebo postav a soustředí se především na dialogy a rychlý proud děje, takové sci-fi ze staré školy. Má to svou nevýhodu v tom, že se člověk s postavami nemá možnost tolik ztotožnit a můžou mu připadat dost ploché. Naštěstí je příběh tak zajímavý, že to ani tolik nevadí. Těším se na další díly.
Problém Tří těles má mnoho jistě mnoho kladů, originální zápletku, rychlý a přímočarý styl vyprávění, který se dobře čte, zpřístupnění vědeckých teorií laikům a hlavně tajemství Tří těles, které Vás opravdu bude bavit řešit.
Naneštěstí i přes všechny neoddiskutovatelné klady jsem po přečtení spíš zklamaná. Postavy jsou sice poměrně sympatické, ale také poněkud klišovité a příliš strohé na to, aby s nimi člověk dokázal doopravdy soucítit. Jejich záměry jsou pochopitelné a snad i omluvitelné, ale tak nějak mi v nich chybí podrobněji rozvinutá lidsko psychická rovina, která by jejich konání dodávala další rozměr.
Suma sumárum je Problém tří těles z hlediska scifi (pro mě) originálním a zajímavým počinem, leč do mé Síně slávy se bohužel nedostane.
Po dlouhých letech jsem se rozhodl vrátit k žánru sci-fi a na popud několika tipů přátel se rozhodl právě pro Problém tří těles.
Začnu pozitivy: na první dobrou je pro našince patrná exotika autorova přístupu. Přeci jen vybudovat zápletku sci-fi na kamenech komunistické totality je neotřelý nápad. Pokračovat skrze umělou simulaci jakbysmet.
Jako další plus považuji uvěřitelnost. Aby nedošlo k omylu, nejsem kovaný fyzik, ale nějaké to povědomí o kvantové mechanice mám a až na poslední čtvrtinu knihy, kdy autor zabrouzdá do 11. rozměru jsem se ve vzpomínkách rád vracel na studentská léta.
Za největší mínus ale považuji naprostou absenci dramaturgické režie. Autor skáče od postavy k postavě, z jedné historické k další, z jednoho planetárního systému do jiného, až se mu to rozpadá do nekomplexního huh?
Sice v druhé polovině začne jednotlivé příběhové linie spojovat, ale činí tak poměrně na sílu a některé zcela opomíjí. Takže si pak čtenář říká, proč to tam jako bylo?
A literárně? Pod tou tíhou odborných výrazů dostává jazyk pěkně přes párky. Pomineme-li odborné pasáže, pak se jedná přinejlepším o průměr.
Suma sumárum, mírně nadprůměrné sci-fi, co těží především ze svého originálního zasazení a námětu.
Asijská literatura nabízí jiný a kolikrát zajímavější pohled na různé situace. Problém tří těles tak zpracovává téma mimozemské invaze... nebo lépe řečeno tomu, co jí předcházelo, jelikož zde vidíme první kontakt a připravení se obou stran na případný konflikt. Do toho tu máme ideologie, počítačové simulace, hromadu vědeckých poznatků a sem tam nějaký bizár, za který by se nestyděl ani Murakami ze sousedního Japonska. Ve jménech jsem se maličko ztratil, ale když se s nimi čtenář sžije, už je to víceméně bez problému. Liou Cch'-sin mě ale autorsky zaujal a s radostí se pustím i do zbytku jeho tvorby. Dobrá práce.
Veľmi dobrá a zaujímavá kniha, konečne s mimozemšťanmi nadviaže kontakt niekto iný ako Američania :D Kniha pekne ukázala čínske problémy a mentalitu, chvíľu som mal problém pamätať si mená postáv, ale nakoniec si na to človek ľahko zvykne.
Velmi rozporuplné pocity mám z této knihy.
Tváří se to jako hard sci-fi, ale hlavně poslední 1/3 je teda plná pseudovědeckých fantasií a dokonce i totálních WTF momentů (rozhodně ne v dobrém slova smyslu), že by se za to nemusela stydět ani kdejaká braková scifárna. A to není vše... soudruh Liou Cch'-Sin sice přišel s dobrým a lákavým námětem, ve kterém použil mimozemskou civilizaci, známou úlohu nebeské mechaniky (problém tří těles) a přidal k tomu pár úžasných nápadů (např. PC hra), ale literárně je to slabé, ploché a bez nějakého hlubšího vykreslení psychologie postav, snad jen s výjimkou Velkého Š', svérázného policisty, který se s tím vůbec nepáře a ješte samotařského a geniálního "mouchy, sežerte mě" matematika (na jméno si nevzpomenu). Ostatní postavy, i když dostanou mnohem více prostoru, mi byly úplně ukradené.
Docela se divím, že emzáci řeší, jak zarazit nebo co nejvíce zpomalit technologický vývoj lidstva, ale vůbec předem neřeší ty nejmenší potvůrky, které by jim měli dělat asi největší starosti. Viry a bakterie. Navíc ještě stačí, aby povrch jejich domovské planety obsahoval větší, či menší množství nějakého vzacnějšího prvku (např. Amoniak) a už by pro ně byl v podstatě všechen biologický materiál na naší planetě jedovatý. Což je více, než pravděpodobné.
Krom toho... za podmínek, které panují na mimozemské planetě by život ani neměl čas a možnost vzniknout a pokud ano, tak rozhodně ne život inteligentní.
Takže... na to, jak se to tváří hrozně odborně, tak je to děravé, jak cedník.
Jsem ovšem schopen této knize odpustit mnohé a prostě nad tím jen mavnout rukou. Přece jenom je to scífko, jen ten chladný literární přednes mi hrozně vadil. Snad jakoby to ani nepsal člověk, ale U.I. .
Každopádně, i přes všechny výtky budu pokračovat dál. Zvědavost je mrcha a když už jsem si pořídil celou trilogii, tak to prostě dám.
Hodnocení : 6/10
Nejlepší díl trilogie (další dva díly si podle mě zaslouží maximálně po čtyřech hvězdách). Vlastně mi pak vadilo, že se ten ústřední problém (tří těles) dál neřeší. Jinak je to typické asijské dílo, se spoustou odboček a podzápletek, které se najednou objeví a zmizí, vlastně jen pro efekt. I tak ale skvělé. Po letech mě tahle trilogie přivedla zpátky ke čtení science fiction. Podle mě podobné zjevení, jako byl kdysi Hyperion Dana Simmonse (shrnující dosavadní sci-fi tvorbu).
Takové sci-fi jsem ještě nečetl. Geniální kniha, skvělé napsaná. A ten nápad v ní, prostě jsem nadšený. Těším se na další díly, ještě, že existují.
Musím říct, že takovou knihu jsem ještě nečetl! Myslel jsem si, že po přečtení Kulového blesku už trochu tuším, jak autor píše a přemýšlí. Ale to jsem se teda pěkně mýlil. Úplně mě to pohltilo a vyplivlo až na poslední straně :-)
Jedna z mála knih, které jsem v životě nedočetl. Nezáživně napsáno, zmatený příběh, čínská jména v orientaci také moc nepomáhají. Dal jsem tomu šanci asi do třetiny... Ne, nedá se to.
Přidávám recenzi po druhém přečtení.
Žánrově bych to nazval sci-fi detektivkou, autor postupně buduje napětí a mistrně splétá zápletku, kdy se hlavní postava snaží zjistit, co se to vlastně děje. Scény z reálného života střídají záběry z tajemné hry, která je bizarní a chytrá zároveň.
Začátek je trochu náročnější, protože je potřeba vybudovat motivaci jedné z postav, díky ní jsou její činy pak lépe pochopitelné, ale pak se to rozjede a už se od příběhu nedá odtrhnout. Fyzika v knize je docela uchopitelná, pouze v závěru knihy se posouvá do teoretické roviny mimo (mou) představivost.
Někdo tady říkal, že se jedná o čínskou propagandu, ale osobně mi to přišlo přesně naopak a byl jsem překvapený, že kniha není v Číně zakázaná. Proto jsem si vztah aktuální garnitury ke Kulturní revoluci googlil a tak jsem si ještě více obohatil rozhled :-)
Za mě super kniha.
Zvláštní, velmi zvláštní. Takový konkrétnější A. C. Clarke. Tak nejprve bod dolů za překlad, protože vydávat za dobré matematické myšlení schopnost rozdělit přímku v poměru zlatého řezu je nesmysl. Znalci vědí. Jinak ale dobře zakomponovaná Kulturní revoluce, totální blbnutí v Číně, zajímavá počítačová hra a fyzikální problém, i ti prapodivni emzaci. Trochu jsem zase plaval v tom kvantovém počítači, přeměně protonů do11. dimenze. Plus mínus to ale bylo čtivé a zajímavé.
Štítky knihy
Čína čínská literatura politika mimozemské civilizace komunismus hard sci-fi mimozemšťané nanotechnologie sci-fi mimozemská invaze
Autorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Dost dobrý, je zajímavé podívat se, jak vypadá scifi v podání jiných autorů, než převážně evropanů a američanů. Zajímavý pohled na věc, prolínání pokroku ve vědě s vývojem politické situace, která v "moderní" Číně nebyla jednoduchá. Politiky jsem se trochu bála, protože to není moje oblíbené téma, ale zde se politika s dějem prolíná nenásilně, takže jsem měla pocit, že děj skutečně spíše dokresluje a dává mu pozadí vývoje. Nápad na možné fungování jiných civilizací vzhledem k rozestavení vesmíru je originální. Konec rozhodně není žádný konec, takže čtenář prostě musí sáhnout po druhém dílu :)
Ačkoli je kniha na počet stran bohatá, nebyl žádný boj ji číst a žádné vyloženě hluché místo pro mě taky neobsahovala.