Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Tokia a společně se starším spolužákem si láme hlavu nad překladem japonské povídky. Osud jejího autora, donedávna zapomenutého spisovatele Kawašity, bude mít na vývoj událostí větší vliv, než by kdy obě Jany čekaly… Čtivě a svěžím hovorovým jazykem napsaný román mladé debutující japanoložky je o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.... celý text
Přidat komentář
Je to originální kniha, zručně napsaná, velmi dobře se čte. Každopádně ji všem doporučuji. Po přečtení mi ale přece jen vadilo, že to neskončilo tak, jak jsem očekával. Čekal jsem, že všechny ty nápady, dějové linie, určité snad zdánlivé nelogičnosti do sebe nějak zacvaknou, že to bude krásné finále, po kterém se vše vyjasní a já budu naprosto spokojen. Ale ono to do sebe nezacvaklo.
I přes drobné výhrady se mi to velmi líbilo, ale napsat, že grog je čaj s rumem, to teda neodpouštim.
Opravdu nechápu, proč jsem s přečtením této knihy tolik váhala, protože tohle bylo překrásné! Kniha je jazykově vytříbená, velmi vyzrále napsaná, plná barvitého vyprávění a postav, které mají hloubku. A v rámci magického realismu rozhodně není třeba vymýšlet si nové, netušené světy - stačí jako kontrast zvolit z našeho pohledu exotickou zemi, v tomto případě Japonsko. Četlo se mi to moc dobře a bavil mne i ten jemný humor, lehký, trochu ironický, ale vůbec ne křečovitý. Já jsem jednoduše nadšená.
Zajímavá knížka, která stojí za přečtení. Za mne byla trochu moc překombinovaná, ale určitě ji doporučuji.
Tu knihu jsem doslova hltala.
Miluju Japonsko a po jeho návštěvě jsem se cítila úplně stejně, jako hlavní hrdinka. Proto mi téma bylo hodně blízké a celou četbu jsem jen nadšeně a souhlasně přikyvovala.
Kniha je psaná hovorově, text plyne jako po másle. Objevuje se tam dost vtipných pasáží, zároveň se v textu skrývá spoustu hlubokých myšlenek, které snadno přejdete, aniž byste jim věnovali větší pozornost.
Přikláním se k názoru, že konec je trošku useknutý, ale možná to byl záměr- zůstat rozdvojený s myšlenkou, která bude nadále přemítat nad osudem Jany a Viktora.
Excelentní. Pro mě Magnesia Litera 2019. Konečně něco, co vybočuje z české prózy, ve které poslední roky převažují smutná a negativně laděná díla. Tohle bylo pozitivní, místy vtipné, odlehčené. Jen ke konci trošku uspěchané.
Začátek nudný, nemohla jsem se začíst. Pak mě to i bavilo, hlavně ten překlad, ale konec useknutý. Čekala jsem více.
Nejvíce se mi líbil vložený překlad Milenců, jinak pořádně nevím, co si o knize myslet. Chvilku jsem si říkala, jak je to skvělé čtení na 5 hvězdiček, v zápětí jsem měla dojem, že čtu něco úplně jiného. Nicméně, zaujal mě zápal hlavní hrdinky pro věc.
Pomalejší rozjezd, a pak jízda....několik dějových linií v různých časech a velmi povedený závěr....
Začátek knihy se mi velmi líbil a především propojení překladu Kawašitova díla s příběhem jako takovým. Přiznám se, že konec měl pro mě už trošku sestupnou tendenci a ukončila bych jej o něco dříve a jinak. Nicméně i tak hodnotím knihu pozitivně pro její odlišnost od ostatních.
Celkový můj dojem je mladistvá lehkost a perfektní znalost japonské literatury a reálií. Mladší ročníky určitě ocení víc.
Velmi čtivá knížka. Z příběhu jsem byla nadšená. Zajímal mne Janin výzkum i její bloudění po Šibuji. Dlouho jsem neměla v ruce tak čtivou knihu, ale často mi hovorový jazyk a absence interpunkcí vadili. Také po tak poutavém vyprávění jsem čekala mnohem víc překvapivý konec. Ten mi zde připadal malinko useknutý. Nicméně skvělá kniha a myslím, že jsem ji nečetla naposled. Klobouk dolů před touto autorkou.
Tohle se čte skvěle. Příběh je zajímavě zpracovaný a motiv rozdvojení v podobě myšlenky je super....na kolika místech asi putují moje myšlenky, protože už se mi tolikrát nechtělo domů :) Hodně mě bavilo i to zanícení pro jednoho autora, pátrání až do nejmenších detailů a trocha přiblížení se jazyku tak odlišnému...
Knížka je dost čtivá a na rozdíl od většiny ostatních současných próz má vcelku pozitivní náladu a vyznění. Co mi vadí, je autorčin styl. Nemám nic proti hovorové češtině. To, jak ji ale autorka používá, se mi vůbec nelíbilo. Věty jsou nepromyšlené a z mého pohledu docela odfláknuté. Co se týká příběhu, japonská tematika mě určitě zaujala, dozvěděla jsem se spoustu japonských reálií. Jednotlivé motivy a závěr mi ale přišly nahodilé, nedomyšlené a občas kýčovité.
Osvěžující čtení, příjemně načichlé "Murakáčem".
Autorka mistrně proplétá několik dějových linek, svěží je zápletka i (ne)očekávaný konec; vše napsáno s jakousi samozřejmou lehkostí, takže možná ani nepostřehnete, kolik zásadních (a těžkých) témat je v knize obsaženo. Kombinace hovorového a spisovného jazyka sice občas praští do očí, nicméně hovorová čeština dodává textu zvláštní šmrnc.
Možná úplně nevím proč, ale čtení téhle knížky bych přirovnala k tomu, jako když po dlouhé době vyjdete na čerstvý vzduch a zhluboka se nadechnete.
Opravdu originálně napsaná kniha v prostředí Prahy a Tokia. Nejvíce se mi líbil vloženy překlad knihy Milenci. Určitě doporučuji přečíst.
Velmi zajímavé čtení, přečtené jedním dechem, myšlenka originální a zajímavá. Vřele doporučuji.
Pro Japonsko mám slabost a baví mě, když je příběh vyprávěn v několika časových rovinách. Pokud je navíc ještě vtipný a poutavý, tak jsem naprosto spokojená jako s touto nanejvýše zdařilou prvotinou. Už se těším na další čtenářské potěšení z pera této sympatické autorky.