Proč Gabčík nestřílel
Lubomír Kubík
Románově zpracované téma atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Autor se drží všech dostupných historických faktů o dané události, nově se však zamýšlí nad společensko-politickými okolnostmi atentátu i nad vnitřními pohnutkami jeho přímých aktérů.
Přidat komentář
Jelikož se o atentát zajímám, tak mohu říct, že toto je knížka na motivy operace Anthropoid. Spousta informací v ní uvedené je již dnes vyvrácených.
Skutečnou pravdu se už asi nebudeme nikdy mít šanci dozvědět, tato kniha nabízí zase poněkud jiné vysvětlení. Byl to příjemný čtenářský zážitek.
Kniha se mi líbila, je to zas trochu jiný pohled. Ne každému možná tato umělecká licence a netradiční vysvětlení sednou, ale mě to bavilo a tak nějak příjemně mi to zapadlo do mozaiky spolu s lepšími tituly jako je HHhH nebo fenomenální Dva proti říši.
Historie "Atenátu" je jedno z mých hobby. Sleduji vše, co se píše (i když jde třeba o malé detaily). A za ta léta se mi dostalo jedné cenné rady : važ velice pečlivě všechna fakta spojená zejména s první polovinou roku 1942. Tak třeba mi bylo zasvěcenou osobou řečeno, že smrt telegrafisty "SILVER A" Jiřího Potůčka neproběhla způsobem, o kterém se psalo a český četník, který údajně J.Potůčka zastřelil si to "odnesl po válce se vším všudy". A tak přistupuji i k této knize. Jde zejména o spektakulární úvahu autora o J.Gabčíkovi ve věci "porouchaného" sten-gunu .
Ve dnech psaní těchto řádek bude velmi brzy 76 roků ode dne atentátu a my neznáme doposud (ať ze strany okupantů, tak ze strany, která hrdinné muže k provedení akce vyslala), jak to vůbec se stavem zbraně bylo . Úvaha autora o vlivu pevně věřící snoubenky na Jožku Gabčíka (Nezabiješ !) se nabízí jako jedna z mnoha možných. Historie nás přesvědčila, že mnohdy se pravda nachází úplně někde jinde.
Už je to pěkná řádka let, co jsem knížku četla a nepamatuju si, co se v ní přesně dělo, ale líbila se mi. Vlastně ani nevím, proč se mi tak moc líbila, ale chytla mě za srdce, ačkoliv se najdou lepší knížky ohledně Anthropoidu.
POZOR SPOILER! Je to dobré, místy velmi dobré, ale bohužel na např. Dva proti říši nebo i na Binetovo HHhH to nedosáhne. A ač je závěrečné pojetí netradiční, je to právě ono pojetí, co mi na knize nejvíce vadilo. Gabčík s Kubišem jsou pro mne neskutečnými hrdiny a udělat ze závěrečných pasáží jednu velkou love story, v níž se z rozhodného parašutisty Gabčíka stává hormony zmítaný zamilovaný mladík, to mi prostě nějak vadilo. Stejně tak mi v tomto románu, na rozdíl od ostatních, přišlo chování některých parašutistů až příliš lehkovážné, např. "večírek na rozloučenou" před plánovaným odsunutím parašutistů z krypty na mne působil jak jakási rozlučka maturantů před tím, než se rozutečou po střední škole do světa.
Výborná kniha, po shlédnutí Anthropoidu jsem si chtěla o atentátu ještě něco přečíst a kniha rozhodně nezklamala
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Jozef Gabčík, 1912–1942 Jan Kubiš, 1913-1942 atentát na HeydrichaAutorovy další knížky
2006 | Proč Gabčík nestřílel |
2017 | Příběh zbloudilé kulky |
2001 | Těšínský konflikt: Dramatické okamžiky česko-polských vztahů |
2012 | Území krys |
2009 | Jestřábův let – Přiběh Jaroslava Foglara |
Kniha se mi moc líbila, ale musím vytknout, že dost informací bylo opravdu vyvráceno.