Proč jsem jen byla dívka?
Gabi Köpp
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94715/bmid_proc-jsem-jen-byla-divka-ih1-94715.jpg
3
31
31
V lednu 1945 se Rudá armáda ve vojenské ofenzivě převalila přes východní oblasti Německa a přinutila německé civilní obyvatelstvo k útěku.Když Gabi Köpp musí se svou sestrou prchat z rodného města v tehdejší Hraniční marce Poznaňsko-Západní Prusko, je jí patnáct let. Jejich cílem je Berlín. Tam by se obě dívky měly opět setkat s matkou. Ale útěk se vyvíjí jinak, než bylo plánováno. Vlak, který měl sestry odvézt na západ, je rozbombardován. Juliana útok nepřežije, Gabi se zachrání na statku, kde už se ukrývá skupina uprchlíků. Začíná pro ní zlý sen. Lidé namačkáni v jedné místnosti jsou vydáni na pospas všemocným ruským vojákům.Ti drancují, řádí a zabíjejí - ve slepém vzteku, z pomsty, nebo v opilosti. Gabi se její mladá krása stává osudnou. Vojáci Rudé armády ji opakovaně znásilní - i její krajanky ji zrazují. Všechno, co vytrpěla, Gabi tehdy svěřila pouze svému deníku. Dnes na základě poznámek vytvořila otřesnou zprávu o začátku svého několikaměsíčního útěku a o dlouho tabuizované kapitole válečného období: zločinu znásilňování žen.... celý text
Literatura světová Válečné
Vydáno: 2011 , VíkendOriginální název:
Warum war ich bloß ein Mädchen?, 2010
více info...
Přidat komentář
Nepředstavitelná krutost a zvěrstvo popsané očima nevinné dívky. mrazilo mě při čtení této knihy. Mám dceru.......strašná myšlenka,co musela Gabi prožít
Tohle je hodne silny pribeh...zachycuje jen par dni na uteku male Gabi,ale byly to ty nejpodstatnejsi dny,jak sama na konci napsala,dalsi mesice byla jiz "jen na uteku" a to nejhorsi si prozila prave v tech prvnich 14ti dnech,pote "otupela",mozna rezignovala,spis ji podvedomi chranilo timto otupenim a proto ji prislo podstatne vypsat se hlavne z tech prvnich dnu,sama na uteku,bez rodiny,prisla o pritele,druheho zastrelili,zeny ji predhazovaly vojakum jako devku,behem tech par dnu byla nekolikrat znasilnena ozralymi pachnoucimi vojaky,zachazelo se s ni jako s kusem masa,nevedela zda a kde zije jeji rodina,zda je jeste uvidi....a co mi kus srdce urvalo byl vztah s jeji matkou...to,co vepisovala do knihy jako stara zena s odstupem let.to,jak jeji matka nemela ani radost,ze se shledaly.to,ze po cely zbytek zivota nenechala Gabi vypovidat,nedovolila ji,aby tu hruzu mohla vypustit a sama ji nerekla,co za dobu jejich odlouceni prozila....to neni matka.a co me opravdu rozbrecelo je dopis matce,ktery Gabi napsala behem odlouceni.Kniha je kratka,ale velmi emotivni.Nezapomenu.
Kniha je velice stručná, zachycuje jen pár dní útěku. V některých chvílích mě mrzelo, že děj není víc rozepsaný. Přišlo mi jako by se autorka nechtěla vracet k některým událostem a tak je zmínila jen okrajově.
1* za svědectví. Smutný příběh.. Rusáci byli stejné prasata jako Němci a žádnému z nich bych nechtěla padnout v té době do rukou.
Kniha byla příliš stručná, zachycovala pouze pár dní ze života Gabi Köpp. Dny těsně před útěkem a pár dní po - utrpení a teroru ze strany ruských vojáků, které autorka zažívala při rabování její země. Zbytek knihy byl spíš statistický, pojednával o válečných zločinech a kolik lidí zasáhl.
Nejslabší kniha co jsem o 2.svět četla.
Příběh několika dnů útěku patnáctileté dívky před Rudou armádou. Je hrozný, ale nijak mě nezaujal. Pokud si ho nepřečtete, o nic nepřijdete.
V porovnání s tím, co zažívali vězni koncentračních nebo pracovních táborů, vyznívá příběh G. Kopp nezajímavě. Rozhodně trpěla, zažila spoustu hrůz. Kniha je ale nezáživná, zaměřená především na znásilňování. K přečtení snad jen pro ty, co se tímto druhem zločinu chtějí zabývat nebo je přitahuje.
Proč jsem jen byla dívka?
Ackoliv jde o o velmi závažné téma, kniha neí moc čtivá, točí se pořád v kruhu.. Jsou to uryvky z deníku z několika dní. Za přečtení stojí. Jsou tam dobře vykreslený okamžiky té doby..