Proč jsem nechodil na Alexandrovce
František Nepil
smiletý František Nepil se zamiloval do své učitelky češtiny. Aby jí svou náklonnost vyjádřil, psal celým srdcem slohová cvičení. Jeho tajná láska však náklonnost neopětovala a vyjádřila zájem pouhou jedničkou z češtiny. František naštěstí na psaní nezanevřel. Psal dál a své práce publikoval již od studentských let. Náš soubor seznamuje čtenáře s dosud knižně nezveřejněnými fejetony a sloupky, které František Nepil psal pro různé časopisy, noviny, pro rozhlas, a to v letech 1946 až 1993. K fejetonům měl blízko od svých literárních začátků… Osvěžující literární skvosty výtečného spisovatele, které nám vyprávějí i o době, v níž vznikaly, a přibližují osobnosti, na které jsme třeba již i pozapomněli.... celý text
Přidat komentář
Poslouchala jsem jako audio knihu, protože jsem si říkala, že u Františka Nepila je velice důležité podání. Knihu namluvil Josef Somr a bylo to velice příjemné povídání. Jako bych pana Nepila slyšela. Jeho vyprávění jsem v dětství ráda poslouchala v rádiu. "Takové vyprávění se nezapomíná". Většina je spíše pro zamyšlení, ale některé příběhy i pobaví-nejvíce mě pobavila stejnojmenná povídka o Alexandrovcích. Určitě se k této audio knize budu vracet.
Jsem velmi spokojen s touto knihou, autor uveřejňuje zajímavá témata, která popisuje velmi vtipně a zábavně, přitom srovnává děje i s minulostí, což velmi vyhovuje pro osvěžení, nehledě k tomu, že jsme stejný ročník narození, takže si jeho vyprávění srovnávám se svými zkušenosti, výborná literatura
Kniha je sestavena v podobě pestré směsky, pro každého něco, všehochuť, páté přes deváté, či jako pel mel neboli mišmaš. Faktem ovšem je, že to často není zrovna ideální. To vám potvrdí každý, kdo například zkusil kombinaci pivo + víno + slivovice. Jednotlivé ingredience jsou ovšem velice chutné, a to jak v případě pitného režimu, tak i samostatných kapitol této knihy.
Jak jsme si již zvykli, jedná se o laskavý humor nebo chcete-li nevšední vyprávění o docela všedních věcech. František Nepil zde svoji květnatou řeč (jako ostatně vždy) obohacuje o slang, vtip i nadsázku, ale také o slova pro některé z nás takřka záhadná – viz například fiškusnost. Snad nejlépe se jeho vyprávění dá označit Werichovým výrazem „člověčina“. Takže stejně jako ostatní jeho knihy i tuto doporučuji.
V knížce jsou laskavé, moudré a vtipné fejetony a články, které měl František Nepil "v šuplíku" a za jeho života nevyšly nebo tedy většina z nich. Takže byly vydány poté a byla by škoda, pokud by se tak nestalo. Mně se knížka líbila, kromě fejetonů a článků obsahuje i takové povídání ze života Františka Nepila a jedno vyprávění ze života je pojmenováno "Proč jsem nechodil na Alexandrovce" a je to tam vše popsáno a vysvětleno.
Vydání této knihy po úmrtí pana Nepila nebylo dobrou službou pořadatelek souboru. Skvělý vypravěč si nezasloužil "vymetení šuplíků" vším tím co bylo založeno, kdesi hluboko a k čemu by zřejmě nedal souhlas. Bohužel šlo o "medvědí službu", kterou mu poskytly 2 ženy, z nichž tou jednou byla zřejmě jeho dcera.
Při čtení fejetonů pana Nepila se mi v mysli vybavovaly také sloupky Karla Čapka. To jenom dokazuje jakým velikánem české literatury Nepil bezesporu je.
Mě knížka moc nezaujala, ale myslím, že je to ode mě trochu nespravedlivý. Nečetla jsem jí kvůli zamýšlecím částem, ale kvůli milému humoru pana Nepila a bohužel pro mě jsem potkala více "zamýšlení" než "vtipkování". Což ale neznamená, že to "zamýšlení" nebylo hezky napsané (pokud se na něj někdo těšil).
Zde lze naprosto jasně sledovat vývoj autorova stylu. Je to skvěle sestavený výběr děl. :o)
Autorovy další knížky
2001 | Já Baryk |
1986 | Kolik je na světě krás |
1987 | Pět báječných strýčků |
1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
2007 | Střevíce z lýčí |
Výbor z Nepilových fejetonů a dalších časopiseckých textů má z podstaty věci poněkud rozkolísanou kvalitu. Samozřejmě čte se to většinou příjemně, jako každá jeho knížka. Název knihy je ovšem dosti zavádějící. Ne, fakt v tom není žádné disidentství... Celkový dojem: 70%