Proč jsem se neoběsila
Halina Pawlowská
Vtipné, veselé a tragikomické příběhy ze života Brilantně napsané povídky a fejetony, které nepostrádají typický nadhled a humor Haliny Pawlowské.
Přidat komentář
Nenadchne, ale ani neurazí. Rychločetba do vlaku, pobaví a netřeba se vyloženě soustředit, čemuž nahrávají krátké kapitoly.
Kniha byla extra jednohubkou, které se docela dařilo vnitřně rozesmát, a taky přesvědčit člověka, že není na své trampoty a trapasy sám, ale stávají se i jiným lidem. Prostě takovéto Nejste v tom samy. To chceme samozřejmě každý, když máme splín slyšet, takže v tomto ohledu je určitě fajn si knihu přečíst. Jsme prostě jen lidé se svými nedokonalými životy, přáními a tužbami, která se nám z větší části nesplní.......ale nemůžeme popřít, že stejnou měrou jako je v životě deprese, rozčarování a zklamání, tak stejně takovou měrou je v něm i zábava a vtip.
Upřímně řečeno zastávám názor, že tento typ knih může psát opravdu hodně lidí, nebo dokonce skoro každý .Jedná se totiž o vzpomínky z lidských životů, chaoticky rozházené bez ladu a skladu a zabalené do knihy. Asi jako kdybyste byli v psychiatrické léčebně a vaše doktorka vám řekla......,, Tak a ted mi povídejte nahodile vaše zážitky z dětství, z vašeho života atd. Přidejte k tomu špetku, ironie a sarkasmu......" No a bylo by to vlastně všechno. Je sice pravda, že psát o životě s nadhledem a s tou pravou dávkou vtipu, není jednoduché jako napočítat do deseti, i přesto by to mohl psát skoro každý bez nějakých větších uměleckých ambicí a vloh.
Halinu Pawlowskou mám ráda od dětství, kdy jsem se zaujetím a přibližně padesátiprocentním nepochopením koukávala na Banánové rybičky. Teď se mi poprvé od ní dostalo do ruky psané slovo. Nebylo to špatné, ale - . Chtělo by to dotáhnout. Její humor mám ráda, ale toto vidím pouze jako črty, v dané kvalitě příliš krátké, nebo jinak řečeno: na danou délku málo zahuštěné. Takže fajn čtení, ale takové nedodělané.
Styl humoru Haliny Pawlowské opravdu není pro mě. U celé knížky jsem se pousmála jen jednou, což je tedy opravdu málo. Nebavilo mě to, do dalších jejích knih se už pouštět nebudu. Zvědavost byla ukojena, to stačí.
Zařazeno do čtenářské výzvy 2019 jako kniha od současně píšící české autorky.
(Příště bych sáhla po jiné.)
Pro mě první setkání s podobným druhem knih a tím pádem nemohu úplně objektivně hodnotit. Leda jen suše komentovat, že tento druh není ničím pro mě. Takže díky, Velevážená Knižní výzvo 2019, ale současné autorky nejsou nic pro mě. ;)
Oddechové čtení. Krátké příběhy ze života. Vtipné. Asi to není úplně reprezentativní, ale mám její knihy na wc :-) Nenadchne, neurazí. Myslím, že od této autorky ai nikdo nic nečeká, prostě čtení na pohodu a pro zasmání.
Moje první kniha autorky a vlastně první kniha, která je psaná tímto stylem. A vůbec to nebylo špatné. Je to lehké, oddechové čtení, u kterého člověk může prostě vypnout a nad ničím nepřemýšlet. Povídky byly napsány celkem vtipně a tak se u některých i zasmějete. Halinu a její smysl pro humor mám ráda. Určitě ještě nějakou její knihu zkusím.
Krátká oddychovka od které jsem čekala více humoru.
Poslouchala jsem jí jako audio a musím říct, že ač je Halina na obrazovkách vtipná, tak se mi nelíbilo jak knihu čte. Tak nějak vlažně. Momentálně poslouchám Zoufalé ženy dělají zoufalé věci načtené Lucií Juřičkovou a to je o 100% lepší.
Plusy: Vtip, ironie, sebeironie, kritika, šarm, hloubka, legrace, černý humor, ponaučení,...
Žasnu nad autorčinou fantazií a nápady. Smekám svůj imaginární klobouk. Krátké a mnohdy i výstižné.
Mínusy: Někdy až moc krátké a málo výstižné. Nezajímavé pointy.
jak už jsem psala u jakési předešlé - Halino, Halino, umíš to i lépe...sice tam byla moje oblíbená story s velkým bílým/šedým plédem a židlí, a asi 2x jsem se zasmála u nějakých dalších pasáží, ale na více hvězd to bohužel nestačí...
S Halinou mám problém. Už pár let se snažím ujasnit si, jestli ji mám ráda, nebo ne. A opět si nejsem jistá. Má nezapomenutelný hlas (souvisí s Halinou, nikoli s knížkou), umí vyprávět (to už souvisí s knížkou), ale vždycky tak nějak čekám humornější pointu. Nebo jiný druh humoru? Kdoví. Občas se pobavím, pousměju, občas souhlasně kývnu na její morální hodnoty a pohled na svět... Ale stačí to na dobré hodnocení?
První kniha, kterou jsem od této autorky přečetla a zároveň poslední. Pro mě ztráta času.
Autorovy další knížky
1996 | Díky za každé nové ráno |
2002 | Zoufalé ženy dělají zoufalé věci |
2013 | Pravda o mém muži |
2007 | Banánové rybičky |
2004 | Tři v háji |
Dobře se čte, vtipné