Proč jsme takoví sráči
Denis Leary
Proč jsme takoví sráči je druhou knihou amerického komika Denise Learyho, která vychází v produkci nakladatelství Dokořán. Denis Leary (tedy, pardon, DOKTOR Denis Leary), který je ze svých stand up výstupů znám břitkým humorem a jazykem, jenž kadencí připomíná kulomet, se ve své knize z roku 2008 s arogancí a nadhledem sobě vlastními opírá do tlustých, tupých a líných Američanů, do jejich ještě tlustších, tupějších a línějších dětí a kocourů, do církve, politiků a v neposlední řadě do celebrit, které jsou už tak tupé a vymleté drogami, že vám z toho zůstane rozum stát.... celý text
Přidat komentář
Čekal jsem zábavnější knihu. V určitých momentech jsem se pobavil, jinak za mě velmi průměrný počin.
Každá kapitola téhle knihy míří vtipně do černého. Obzvlášť v dnešní době genderové, rasové a bůhvíjaké korektnosti, v době, kdy je na pováženou dát vlastnímu dítěti pohlavek, když se chová jako nevycválaný fracek.... 5*
Zábavná, trefná a provokativní kniha s obsahem, u kterého 90 % čtenářů zbrunátní vztekem a zbylých 10 % se bude královsky bavit. Americký komik Denis Leary se totiž rád trefuje do každého bez výjimky a dost vyzývavým způsobem napadá soudobé kulturní ikony. Jeho humor je sice dost vulgární, ale v hladině, která vám nepřijde urážející - naopak, často se přistihnete, že říká přesně to, co byste rádi řekli i vy sami, jen slušná výchova vám to nedovoluje.
Ve své knize se rozhodl zrekapitulovat důvody, proč si celý svět myslí, že USA jsou plné dementů - a buďme upřímní, jeho argumenty jsou dost věcné. Kromě těchto úvah jsou tu pak další o dětech, umění, mužích a ženách, a pár fantastických vzpomínek na dětství v irské rodině. Je to smysluplná kritika světa, v němž někteří lidé raději nacpou do dětí prášky, než aby s nimi strávili čas na hřišti. Svět, ve kterém je pro mnohé daleko zajímavější zpráva o narození dítěte Toma Cruise, než jak si najít práci a nezadlužit se ještě víc než už jsou.
Nemůžu říct, že bych se nebavila :) a taky že jsem nenašla spoustu zajímavých nových informací...ale přece jen...no jednou mi to stačilo. Nic proti knize ani obsahu nebo formě nemám, snad jen to, že místama je opravdu kapku moc vulgární - ale to ostatně autor sám připomínal už v úvodu, takže tak, no :)
Leary to umí pořádně rozjet. A dokud střílí jako američan v obklíčení wermachtem pořádně na plno a do všech stran, jet o jízda. Bohužel se mu daří i úspěšně zabředávat do bažiny stereotypů, ze kterých si sám střílí. A to je potom nuda. Králem komiků s irskou krví pro mě bude navždy Dylan Moran. Přesto je dobře, že hvězdičkáři po mě knížku snad pošlou do červených čísel. Celkem to je přeci jenom dobré čtení. A kdo se aspoň někde v knize nenajde, je sráč sráčů!
Něco jako děj nečekejte, autor se jen postupně trefuje do různých témat a nutno říct, že některá jsou českému čtenáři dost nepřístupná, protože dané osoby nebo pořady prostě nezná. Stejně tak humor je střídavě povedený a střídavě strašně ohraný a dětinský (celebrita se předávkovala, haha, chlapi myslí pořád na sex a poznají jenom tři barvy, haha). Ve výsledku jsem se spíš bavil, ale některé kapitoly se hrozně vlekly. Čekal jsem víc.