Proč máme strach ze smrti? - Jak zvládnout její příchod
Jana Sieberová
Když člověk ztratí lidské opory, v duši se objeví touha a otázka, zda život pokračuje dál. Nejen vesmír má své zákony, i v lidském nitru jsou zákony, které nám ukazují touhu po životě, který smrtí nekončí. Tato touha je vlastní každému lidskému srdci. Potřebujeme lásku dostávat, ale máme potřebu ji také dávat, a to do svého posledního výdechu. Člověk je určen ke štěstí, a to je zcela vlastní všem lidem. Tyto skutečnosti si nemocní na konci života zvlášť silně uvědomují. Samota a opuštěnost je nejvýznamnějším znakem naší doby, ale také provokací, abychom v situaci izolace, zvlášť při umírání, něco dobrého vykonali. Mou první odpovědí na utrpení, se kterým jsem se setkávala jako zdravotní sestra v nemocnici, bylo změnit nelichotivé podmínky umírajících lidí a podpořit rodiny, které by chtěly pečovat o své blízké ve svém vlastním, přirozeném prostředí. Více než kdy jindy bych chtěla povzbudit nás všechny, zdravé lidi, abychom se nebáli vstoupit do tajemství umírání svých blízkých. Potřebují naši lásku, ale i praktickou pomoc. Potřebují dojít k naději, jinak by jejich dosavadní život poztrácel smysl.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2016 | Hospic - Příběh naplněné naděje |
2019 | Proč máme strach ze smrti? - Jak zvládnout její příchod |
2018 | Naděje na konci cesty - Další příběhy hospice Duha |
2021 | Bůh je můj životní program |
2024 | Láska, která nás přesahuje |
Malá, ale velká knížečka. Ačkoliv se může zdát, že uvnitř přečtete příliš mnohokrát slova, jako je Bůh, modlitba nabo Ježíš a máte chuť ji kvůli tomu odložit, nedělejte to. Toto krátké poselství se snaží hlavně ukázat, jak moc je důležité být na konci svého života smířen hlavně sám se sebou. Během své práce se také setkávám s lidmi, kteří nás brzy opustí. Sama nejsem věřící a o Bohu s nimi nemluvím, nicméně s paní Sieberovou máme stejný cíl - důstojný a smířený odchod pro každého člověka.