Proč život ubíhá rychleji, když stárneme
Douwe Draaisma
Podtitul: "O autobiografické paměti" Kniha nizozemského profesora historie a psychologie se zabývá autobiografickou pamětí, tedy tou částí psychiky, kde jsou uloženy naše vzpomínky. Tato paměť je značně autonomní a nedá se řídit naší vůlí. Je jako „pes, který si lehne, když se mu chce“. Autor v několika kapitolách seznamuje čtenáře s historií a poznatky experimentální psychologie, která se právě touto pamětí zabývá. Na příkladu několika mimořádných osobností ukazuje, že paměť může být téměř bezedná. Ve své knize se rovněž zabývá problémem uvedeným v názvu knihy, tedy proč se nám zdá, že čas ubíhá rychleji, když stárneme. Na tuto otázku nenabízí jednoznačnou odpověď, protože iluze zrychlování času s věkem se nedá ověřit vědeckým experimentem, ale nechává čtenáře, aby si vytvořil vlastní názor. (zdroj: academia.cz)... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2009 , AcademiaOriginální název:
Waarom het leven sneller gaat als je ouder wordt: over het autobiografische geheugen, 2001
více info...
Přidat komentář
Poměrně eklektický soubor populárních "článků", souvisejících s pamětí. Kdo čeká ucelený vědeckopopulární spis na téma autobiografická paměť, bude zklamán - Draaisma napsal (sestavil) spíše dílo na úrovni dokumentárního seriálu BBC. Některé kapitoly se zabívají obecně známými fenomény, některé se zabývají konkrétními osudy známých i neznámých lidí - manžele Wagnerovi, pořizující si každoroční autobiografickou fotografii Štědrého večera, budou pro čtenáře jistě zcela neznámými, zatímco Solomon Šereševskij je pro všechny, kteří četli Luriju nebo Sackse celebritou. Nutno dodat, že pokud má někdo přečteného Luriju, Sackse atp., tak mu Draaisma v oblasti savantů, eidetiků a synestetiků nic nového neřekne.
Kdo čeká nějaké převratné informace nebo konkrétní závěr, bude zklamán... Konkrétní příběhy lidí jsou jistě zajímavé, bohužel některé další kapitoly už méně...