Procházka s andělem
Marta Veselá Jirousová
Jemný proud ze staroříšského pramene, který svlažuje českou literaturu již po mnoho generací. Prvotina básnířky kráčející poesií sebevědomě ne vzdálena svému otci, přesto však bytostně jiná, protože ženská, jemná, mateřská a vírou prodchnutá.
Přidat komentář
Moc krásné verše, jemné, tiché, stručné. Trošku smutné, melancholické a plné víry. Velmi se mi líbily.
„Jsem sama ve světě
bez Boha bez tebe
bez smyslu bez cíle
bez tebe bez tebe
bez lásky v temnotě
v pustotě bez tebe
Pane nenech mě
nez něho bez lásky
zahynout v samotě
nesmyslně“
Tak něžné a křehké, tak zranitelné ... až se mi to ani nechce žádným komentářem rušit. Co bych asi tak mohl k takové kráse dodat?
„A já Tě Pane prosím
vem si zas úzkost co nosím“
Sedává anděl v koruně lípy
a píše prstem do kůry
zanechává tam svoje díky
pro veverky a pro můry
že jenom ty jsou po vůli
plnit andělů rozkazy
a nesplétají provazy
si k oběšení.
Četla jsem Magor a jeho doba i Mága. Poznala jsem IMJ z více úhlů. Tyto hravé verše, plné radostné přírody i přirozené zbožnosti od dcery Marty jsou skvělým odleskem jeho vnitřního světa. Odleskem toho, co poslal dál do světa. Odrazem jeho vnitřní jemnosti a citlivosti, kterou přenesl na své dcery. Děkujeme Marto.
"
Píseň
Bojím se toho všeho Pane
bojím se co je zakopané
bojím se na svých nohou stát
Moje nohy jsou tenké Pane
moje nohy jsou slabé Pane
bojím se na svých nohou stát
Bojím se velkých vášní Pane
bojím se prázdných slov ach Pane
bojím se na svých nohou stát
Bojím se kroků do samoty
bojím se kroků do prázdnoty
bojím se na svých nohou stát
Bojím se velkých chyb ach Pane
bojím se že je vyčerpané
všechno co zašlo za hranici
že už je jenom padající
Bojím se nechat stopy v písku
bojím se že se otočím
a najdu velký šedý stín"
Moc se mi to líbilo.
Autorovy další knížky
2013 | Děti deště |
2019 | Zahrada |
2007 | Procházka s andělem |
2016 | 5 domů |
2023 | Kohouti budou zpívat |
Nádherna zbierka básní. Ulahodila duši.