Prodavači ostatků II.
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551313/bmid_prodavaci-ostatku-ii.jpg
4
504
504
Martin ze Stvolna série
1. díl >
Pokračování napínavého putování Evropou druhé poloviny 14. století... Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však možná jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.... celý text
Romány Literatura česká Historické romány
Vydáno:
2020
,
Tympanum
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Jako vždy autor opět boduje. Sice z počátku jsem se nemohla začíst, ale postupně děj začal být zajímavý. Prošli jsme kus světa, zažili lásku, přátelství, nenávist. Po účasti v boji proti Anglii, se hlavní hrdina Martin rozhodl vrátit do rodných Čech. Těším se na další díl. Citát z knihy -" člověk si mnohokrát říká, že by něco udělal jinak ,kdyby šel čas vrátit zpátky. Ale to je právě věc, která nejde. "
Ze začátku jsem nemohla přijít na chuť této knize. Ale jak děj začal ubíhat, nemohla jsem přestat číst. Je to jiné, než detektivní příběhy. Ale pěkně se před očima rozvíjí život hlavního hrdiny. Už se těším na druhý díl.
Poslouchala jsem jako audioknihu a vlastně po celou dobu poslechu jsem si říkala, že si autor chtěl toho, kdo tuto knihu bude načítat, pěkně vytrolit. Jméno Martin ze Stvolna se v textu opakovalo tolikrát (často velmi rychle za sebou), že to snad opravdu musel být záměr. Také jsem si říkala, že je to takový mladší Ota ze Zásřizlí (taky hezký jazykolam). Jen milého Martina ze Stvolna uviděla jakákoliv osoba ženského pohlaví (i kdyby to měla být třeba abytyše), hned se neudržela a milému Martinovi ze Stvolna radostně podlehla. No úplně celý Ota. Ano, takto často se v textu opakovalo jméno Martin ze Stvolna. Nebylo to špatné. Nahlédli jsme na pařížskou univerzitu, projeli jsme se po Francii, zjistili, jak se prodávali falešné ostatky svatých, potkali morovou ránu a seznámili se s rytířským životem. V dalším díle se Martin ze Stvolna vrací do Čech, tak uvidíme, jak se mu bude dařit.
Na začátku jsem nevěřila, že se mi podaří knihu přečíst na jeden zátah. Přece jen, povídání o jednom českém rytíři, který se vydal do světa hledat sám sebe...to mi nepřipadalo ani napínavé, ani přitažlivé. Jenomže jsem se zmýlila. Po několika prvních stránkách jsem zjistila, že příběh je výborný a o středověké historii toho vím strašně málo, proto se ráda nechám poučit. Nechala jsem se vtáhnout do děje a docela jsem si to užívala. Neříkám, že je to můj šálek čaje, ale pan Vondruška je skvělý vyprávěč.
Poslouchala jsem jako audioknihu a možná i proto se mi hodně líbila. Není to sice historický román jak si představujeme, ale historická fakta to obsahuje určitě. Již se těším na další díly
Začátek velké a DLOUHÉ Martinovy cesty (jízdy) tehdejší Evropou. Multi talentovaný mladík studuje, zpívá a (hodně) sexuje. Ale také přemýšlí a snaží se, aby se tím středověkem nějak propletl. Hezké, oddychové historické čtení... nakonec přečteny všechny (tlusté) díly.
Historická, lechtivá románová freska. Nebo fraška? Žánr, ve kterém se VV stal velmistrem. Historická fakta nejsou podstatná, pro Vondruškovy příběhy tvoří pouze čtenářsky atraktivní kulisu, vč. středověké mluvy. Právě středověk pro něj představuje lákavou bažinatou lagunou, z níž loví jak králíky z klobouku všechny své ingredience. Čtenáře pak vodí po nevěstincích, kde se potkávají, krom počestných žen, snad úplně všichni, počínaje svými ženami neuspokojení měšťané, studenti či obchodníci a zkaženými preláty konče. Vondruška si vůbec bere na paškál katolický klérus, inkvizici a všechny následovníky Kristovy.
Hlavní postava románu Martin ze Stvolna, ctnostný syn chudého českého rytíře a původně student teologie, nakonec sám kupčí s ostatky, za což mimochodem hrozila exkomunikace, což ale VV nevyužil. Martin ze Stvolna je konfrontován se všemi uvedenými fenomény, jen coby muž není zneužíván duchovními potentáty, ale potentátkami. Co vyprojektoval VV do takové abatyše, kvůli tomu by leckterá šlapka závistí ani spát nemohla. Ale čtenář není jen baven, je taky patřičně zhrozen, a jsou to opět křesťanští "zachránci" lidských duší (ne tak těl), kdo v pojetí VV předvádí brutální, mučící metody, jak je přimět postavit se na stranu pravé víry. Člověk si rychle vybere, kudy vede pravá cesta k Bohu, pokud mu hrozí ukřižování, umučení nebo upálení. Ano, středověk byla doba temná, brutální, tíživá, plná dřiny, hladu a nemocí, doba, v níž nešlo o žití, ale přežití, doba, kdy se ženy mnohdy mohly živit právě jen prostitucí. Jenže VV se ve svých fraškách ničím jiným zdá se nezaobírá, a navíc s velkou, lascivní chutí. VV nabízí vysoce oddechovou literaturu a docela zajímavé příběhy, kvůli nimž po ní člověk občas sáhne.
Upřímně musím přiznat, že mě osudy Martina ze Stvolna moc nenadchly. Přišlo mi to zdlouhavé, místy se prakticky nic nedělo a na můj vkus bylo v příběhu až moc nábožensko-filozofických úvah. Asi to je tím, že mezi mé oblíbené patří jiné série - ty s Oldřichem z Chlumu a ty s Jiřím Adamem z Dobronína. Přijdou mi zábavnější, vtipnější a mají větší spád. Kdyby tohle byla moje první knížka od pana Vondrušky, asi bych po další nesáhla.
V každém případě je ale kniha čtivá a plusem jsou i dobře vykreslené dobové reálie. Myslím, že si často středověk dost idealizujeme. A oni přitom v té době také žili docela obyčejní lidé s docela obyčejnými starostmi i radostmi.
Autor je vystudovaný historik,pro mĕ je tedy dost šokující číst o souložící abatyši,arcibiskupovi,opilém mnichovi ležíčím v příkopu u cesty jehož náplní celého dne je popíjet víno ve sklepení,kanibalismu,žena zde tráví noc v mužském klášteře.Byla to moje první kniha od pana Vondruška,asi v polovinĕ knihy jsem si říkala,že další knihu tohoto autora už asi neee....,pozdĕji jsem názor trochu zmĕnila,závĕr knihy byl totiž moc pĕkný.
Sympatický hrdina v neotřelém příběhu, plném zvratů, bojů, přátelství a lásky (jejíž jedné z podob bylo v knize opravdu přespříliš). Kniha se velmi dobře četla a já se těším na další díl. Jen bych uvítal více dobrodružných, akčních nebo bojových scén než těch milostných.
Nevím kde začít. První půlka mě musím se přiznat, moc nebavila. Kolikrát jsem se musel do čtení nutit. Nemám pana Vondrušku načteného, tak nevím jak čtivý je jeho rukopis. Každopádně po překousnutí první půlky děje se mi příběh trochu otevřel, začal více odsýpat a mě to jako neznalého čtenáře tohoto spisovatele vtáhlo o něco více. Problém byl, že na můj vkus spisovatel v ději docela dost přeskakoval z místa na místo a děj se převážně točil o církve, spasení duše a obcování. Ač jsem se snažil sebevíc, pořád jsem to porovnávál s knihami pana Niedla, které mám opravdu rád. Hlavní postavy mi tu nepřišly tolik sympatické, nedokázal jsem se snad s nikým ztotožnit, a to ani s hlavní postavou s Martinem, který se občas na můj vkus, choval jako rozcapené dítě. Abych ale nekončil úplně negativně, byla samozřejmě spousta pasáží, která mě opravdu bavila a kde bych si přál aby toho bylo více, a i když to nebyl úplně můj šálek čaje, stejně mám nutkání si přečíst pokračování, protože mě prostě zajímá kam se Martin vydá dále.
Stále to není můj šálek kávy,mě se to nesmírně táhlo k dočtení jsem se musela nutit.
První část o Martinovi ze Stvolna mě zcela pohltila,trochu jiný styl vyprávění než na jaký jsme zvyklí.Velice poutavý příběh.
Řekl bych Vondruška v nejlepší formě. Některé pasáže by se zcela jistě církevním hodnostářům nelíbili, ale je otázka, jak daleko od pravdy tyhle úlety byly. Pokud byste zde hledali děvče či ženu, která by byla virgo intacta, těžko ji najdete i mezi jeptiškami. Bylo to velice, velice čtivé a proto musím dát plný počet hvězdiček.
Kniha se dobře a lehce čte, ale ani zdaleka nedosahuje úroveň Vondruškových epopejí, Přemyslů a Křišťálového klíče.
Čtivé a historicky zajímavé. Obvykle mě výpravné knihy po několika stranách začnou nudit, ale v tomto případě jsem si historické putování po Evropě užila. V knize se našlo pár hluchých míst a nejsou v ní žádné hlubší dějové linky a myšlenky, přesto pro mě byla milým překvapením. Když jsem totiž viděla množství titulů, které autor napsal, obávala jsem se, že půjde o nedotaženou rychlokvašku bez kloudného obsahu. Nakonec se z toho vyklubalo nenáročné, ale přesto poutavé čtení. Myslím, že od autora časem zase něco zkusím.
Martin ze Stvolna - student, trubadúr poznává na svých cestách slasti lásky a mamonu, ale i strasti bídy, nemocí, válečných útrap a církevní represálií.
Jeho láskou je "nevěsta s křížkem" , která na ono K uprostřed jenž je utajené, je ve své podstatě profesionálně hrdá, a proto se jejich cesta k dobývání dobrého bydla stává alespoň krátce úspěšnou.
Citace:" Rytíř používá meč a žena zase lest."
"Ráno za rozbřesku zašel do katedrály Notre-Dame ke zpovědi. Našel tam stařičkého, bělovlasého děkana, jehož širokou tvář byla zbrázděná vráskami a vypočítával mu svoje hříchy.
O ženách se kterými spal, o lidech, které ošidil, o nebožácích, které zabil, o pochybnostech, které nahlodávaly jeho víru, o lidech, které miloval, o drobných radostech, které prožil, o víře a zkouškách, o bolestné touze věřit v milosrdenství boží."
"Církevní poučky opřené o autoritu byly jednoduché a srozumitelné, byly ale sobecké a špatné."
Jaksi mi chybí ty kapky těch dívčích stresů z početí, pohled z druhé strany lože.
Hezký rozjezd série " Ostatků".
Audiokniha - v prostopášné dráze.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Tohle je z páně Vondruškova pera ten slabsi kus. Sledovat cestu Martina ze Stvolna, ktery picha damy vukol, aby skoncil po usi zamilovan do stetky, sledovat jeho myslenkove pochody, protoze akce je v pribehu pramalo, to je na me uz prilis nudne polokrestanske filozofie. A ackoliv toho Martin ze Stvolna zazil mnohem vice nez ja, ani dva dily mu nestacily k tomu, aby prisel na neco, co jeste nevim. Dalsi jeho osudy, pokud jsou/budou zverejneny, jiz sledovat nebudu