Vybraná tajemství profesora Kesslera

19.06.2022

Martina Petišku znám díky jeho Knize upírů, na kterou nedám dopustit. Teď jsem měl možnost seznámit se s jeho tvorbou povídkovou. Snad každý kousek v této sbírce přináší nějaké morální ponaučení, ale je tak činěno způsobem nenásilným. Z třináctky děl z tohoto souboru zmíním tři. První s názvem Koho máš dnes rád je velmi dojemná a seznámí nás s křišťálově čistou bytostí, bílým králíčkem Aljošou. Druhá s názvem Košile je až fantasticky pragmatická. Třetí s názvem Profesor Xaverius se mi líbila nejvíc. Až budu zase v čase vánočním procházet Malou Stranou, tak si dám pozor, jestli z některého okna neucítím vůni jasmínu.
Citace z povídky Profesor Xaverius: Noc dechla do pokoje a záclona zavlála jako utržené křídlo, které se marně třepotá ve tmě, marně, věčně marně, protože nenašlo druhé křídlo, se kterým by vzlétlo.

31.01.2022

Třináct povídek spojených do jednoho celku vyprávěním podivínského profesora Kesslera. Částečně jsou to příběhy, které zažil na vlastní kůži nebo kterých se osobně účastnil (Strom, Píseň z Hammeln, Síla, Desirée, Dokonalost a další), pak tu jsou příhody druhých, ke kterým měl někdy tak blízko, až ho to mrzelo (Profesor dějepisu, Profesor Xaverius, Smrt, Vtip). Většina zápletek se točí kolem jednoduchého motivu, jenž má často fantastický charakter a nese se sebou humanitní poslání. Snad nejtypičtější se v tomto duchu jeví závěrečná „Koho máš dnes rád?“ o píšícím králíkovi a jeho otázkách, jdoucích až k samotné podstatě lidské existence (přestože je pokládá bílý chlupatý domácí mazlíček). Koneckonců každá Kesslerovská povídka má v sobě zabudováno poučné poselství, aniž by jejich autor působil jako mravokárce. Naopak Eduard Martin přistupuje k tématům s nadhledem a neodmyslitelnou láskou k lidem. Na rozdíl od jiných jeho povídkových sbírek, jsou Vybraná tajemství o něco měně veselejší a optimističtější. Profesor Kessler je už koneckonců ve věku, kdy má na jistou pochmurnost a ostře vyhraněné názory své nezadatelné právo.