Proklaté dny

Proklaté dny
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43681/proklate-dny-43681.jpg 4 30 30

Deníkové zápisky z let 1917 až 1918, v nichž autor vášnivě protestuje proti brutalitě bolševické revoluce a zároveň lehce nostalgicky obhajuje patriarchální základy navždy odcházejícího Ruska.

Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: , Argo
Originální název:

Окаянные дни (Okajannyje dni), 1918


více info...

Přidat komentář

tonysojka
11.12.2022 4 z 5

Naprosto sdílím komentáře "peleus" a "Montezuma", které skvěle vystihují knihu.

Katka2382
22.10.2021 2 z 5

Tak určitě je to historicky cenná knížka, ale mě se to prostě četlo blbě.
Přišlo mi to děsně chaotické a neucelené.


Abroš
18.03.2020 5 z 5

Deníkovou formou psaná kniha z Ruské občanské války,kdy začínali mít navrch bolševici.

Peleus
04.02.2018 4 z 5

V poslední době se cení autentické chutě a v neposlední řadě lokální suroviny. O gastronomii se bavíme! Nebo ne?

V Proklatých dnech je přítomno obojí. Autor nám přibližuje události, jichž byl osobně svědkem. Častokrát k tomu využívá autentickou mluvu různých vrstev společnosti, abychom slyšeli, co si o novém "lepším" světě myslí vesnický obchodník, i Buninův kolega spisovatel, jenž kdysi slul rázným kritikem carského zřízení. Jak se chovají námořníci, jež obohatili mořské dno o svoje důstojníky a co předvádí nová intelektuální elita národa (donutilo mě to vyhledat si podrobnější informace o Vladimíru Majakovském a musím konstatovat, že tohle vás ve škole, stejně jako mě, zřejmě neučili).

Sledujeme naprostou anarchii, ztrátu základních lidských morálních hodnot a všudypřítomný strach ze všeobecné beztrestnosti a násilí panující v ulicích kdysi kulturních měst. Je děsivé, jak snadno se z lidí stane krvežíznivá tlupa zvířat. Z lidí, kteří se denně potkávali, spolupracovali a vzájemně tvořili to, čemu se říká civilizovaná společnost.

Doporučuji k seznámení. Třeba to poněkud uklidní rozbouřené hormony některých teoretiků hledajících cestu k pozitivní změně skrze podobné mechanismy. Ne každá revoluce je "sametová".

Montezuma
28.12.2012 5 z 5

Ve státě jako Česká republika nikdy neuškodí připomenout si pravou podstatu bolševismu: tedy nikoli jako ideologii vedoucí k osvobození utlačovaných a světlým zítřkům, nýbrž jako ze své podstaty nemilosrdný teror vůči všem a to za jediným účelem: udržení moci. Jedinečnost zápisků podtrhuje jejich bezprostřednost; nezachovalo se příliš dokladů o tom jak to v Rusku v letech 1917 - 1920 skutečně vypadalo a už vůbec ne z 'kontrarevoluční' strany. Deníky byly psány 'právě když se to dělo' a netrpí tak autocenzurou ani vrtkavostí paměti a hlavně jsou psány autorem, jenž se nenávistí vůči 'těm barbarům, té lůze' nikdy netajil, protože neměl důvod.
Zajímavá je také Buninova charakteristika tolik oslavovaného prostého ruského lidu: ve skutečnosti tupá, zaostalá, brutální a líná hovada, nikoli revoluční, pokroková síla, a postoj drtivé většiny společnosti k bolševikům: čirá a přetrvávající nenávist již od úplných začátků revoluce.
Není divu, že Proklaté dny patřily v Sovětském svazu ke knihám z nejzapovězenějších.