Prokletá
Anna Maria Scarfó , Cristina Zagaria
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115936/bmid_prokleta-zgr-115936.jpg
3
71
71
Příběh ze současné Kalábrie líčí otřesné zážitky mladičké Anny Marie. Třináctiletá dívka z malého italského města žije v prosté rodině s rodiči a sestrou, chodí do školy a pravidelně do kostela, kde zpívá na kůru. Vše se změní, když pozná staršího Domenica, který jí poplete hlavu hezkými řečmi. Naivní dívce jeho zájem lichotí, uvěří jeho ujišťování, že o ni má opravdový zájem, a nechá se pozvat na vyjížďku autem. Venku za městem však na ni už čekají Domenikovi kamarádi. Znásilní ji a navíc jí vyhrožují ostudou, jestli něco prozradí a nebude jim po vůli, až se příště znovu pojedou pobavit. Tak začíná tříleté utrpení dívky, která nemá odvahu se přiznat rodičům, uzavírá se do sebe a pomalu přestává věřit, že jí někdo pomůže.... celý text
Přidat komentář
V této knize vůbec nebyl využit potenciál, který námět nabízel.
Tohle se mi opravdu nelíbilo.
*
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Bylo to dost ošklivé... Nejvíce mne překvapilo chování toho faráře, to jsem fakt nečekala. Její jednání naopak svým způsobem chápu. Ve třinácti letech asi člověk ještě nemá úplně rozumu na rozdávání a každý by se asi bál. A jak tu někteří píší, že tam chyběly emoce, já si myslím, že právě naopak to bylo úžasně napsané bez těch emocí.
Kvalitu knihy zvyšuje to, že je psána podle skutečné události, která se bohužel stala velmi mladé dívce. Je děsivé, že ještě poměrně nedávno bylo něco takového možné ve vyspělém světě. Rozhodně by byla kniha jeste lepší, kdyby v ní byly více vyjádřeny pocity a bylo to psáno hlubší formou.
Příběh je podle skutečné události, což dost rozhodlo o tom, že jsem si knihu koupila. Je to otřesné téma, ale mělo by se o tom psát. Knížka se čte velmi lehce, je psaná stručně, zajímavě, samo téma je zajímavé, ale docela hrozné. Události jsou popisovány dost otevřeně, řekla bych i syrově, ale tak tomu bylo, nic není přikrášlené ani nadbytečné.
Z knihy mam smíšené pocity,nepochopila jsem proč to dělala pořád dokola,přeci nemohla být tak hloupá,každopádně jsem čekala víc,jsem z toho zklamaná.
Kniha je psaná podle výpovedi Anny Marie. v určitých částech knihy jsem,ale nechápala jednaní a přemýšlení hlavní hrdinky.Nekdy jedala jako 5 letá holčička a někdy jako dospělá. Tím mě kniha trochu zklamala.Když,ale vezmu v potaz že se tento příběh doopravdy stal.....
Je vidět, že knihu napsala novinářka podle vyprávění hlavní hrdinky a na celém ději se to podepsalo, bohužel v neprospěch příběhu. Nevím jaká je úroveň vzdělání v Itálii, ale troufám si říct, že děti u nás mají tedy v třinácti letech mnohem větší povědomí o sexu, tady jsem si nebyla jistá, zda čtu příběh z nedávné současnosti nebo příběh z minulého století, ještě bych něco takového očekávala v nějaké zemi s islámským náboženstvím, ale na Itálii bych to opravdu netipla ani omylem. Nezbývá věřit, že se příběh odehrál skutečně tak jak se odehrál, Anna byla skutečně velice naivní a díky chování faráře a řádové sestry, se styděla a bála požádat někoho dalšího o pomoc. Popravdě, dojem z příběhu veškerý žádný, jen pocit zhusení, že se vůbec něco takového může mezi lidmi odehrávat.
Mě udivilo, jak může být někdo tak hloupej a naivní. Když mu poprvé uvěřila a dopadlo to jak to dopadlo (ještě ne znásilněním), jak mu mohla uvěřit podruhé a znova s ním jet. Si myslím, že ve 13 už by měla mít holka trochu rozum a ke všemu, jak ukončila školu a že dál nepůjde?! To je jako normální obraz Itálie dnešní doby? Zprvu, jak jsem to četla, tak mi přišlo, že je to jak příběh od nás někdy z první poloviny minulého století. Tedy ty postoje lidí k tomu všemu, ta naivita Anny. Nemůžu si pomoct, ale mě přišlo, že se chovala jak blbka. Oni jí ublíží a ona si s nima jede v klidu znova. Když se vzbouřila, říkala jsem si - no konečně, to ti to trvalo.
Smutný příběh, nad kterým člověk musí aspon trošku přemýšlet. Nicméně souhlasím že kniha mohla být napsaná lépe a promyšleněji.
Také jsem čekala víc.
Přesně tak, také mám pocit, že příběh je sice velmi smutný, ale kniha je psaná takovým stylem, že jen klouže po povrchu. Člověk se nemůže s Annou Marií nijak ztotožnit, a ani to v něm nevyvolá ty správné emoce. Ta pasivita a odosobnění hlavní hrdinky z toho dělá jen nějakou krátkou reportážní zprávu z novin, jak někde někoho roky týrali a znásilńovali a co se mu dělo. Nicméně chybí tomu nějaká hloubka, osobní prožitek. Na to, že to vypráví sama Anna Maria, je to strohé a troufnu si říct, že místy až skoro nudné čtení. Dalo se z toho vytěžit mnohem víc, ten styl psaní neodpovídá tomu, co nám Anna chtěla sdělit. Také jsem od toho čekala mnohem víc. To podání celého příběhu knihu totálně pohřbilo.
Námět jistě zajímavý, ale styl nic moc, autorka ani nešla moc do hloubky příběhu, na mě kniha působila trochu povrchně, prostě jsem čekala víc.
Moje pocity z této knihy jsou poněkud rozpačité.
Samozřejmě je to hrozné co se dotyčné hlavní hrdince stalo, ale myslím si, že kniha mohla vyzním daleko lépe při důkladnějším zpracování a propracování tématu. Zneužívání bezmocných je hrozné a jeho ignorování je snad ještě horší. Po přečtení mě napadlo snad jen jedno - OSVĚTA, OSVĚTA a zase jen OSVĚTA. A jak moc důležité je včas umět říci důrazné NE. Prostě nebát se včas to říci.