Prokletá kaple
Robin Stejskal
Po debutu Roztomilá holčička přichází Robin Stejskal s hororem Prokletá kaple, ve kterém naplno ukazuje své literární schopnosti. Do nenápadné vesnice Medovice přichází nový hospodský, který postupně zjišťuje, že lidé z této obce jsou velice nevrlí a nepřístupní. Zejména nevraživý soused Půta mu dává najevo, že zde není vítán. Hospodský má stísněný pocit, který se umocňuje podivnými zvuky přicházejícími ze sklepení. Zpočátku se snaží vše vysvětlit racionálně, ale po několika setkáních s tajemným chlapcem změní názor. Pátrá po minulosti tamních osob, dozvídá se tajemství místní kaple, hrůzostrašnou historii školy, jenomže to už se naplno projevuje pradávná kletba…... celý text
Přidat komentář
Kniha si mi líbila pro svou zajímavou zápletku - pradávná prokletí mám v příbězích ráda :-) Děj je situovaný do menší české vesnice, kde žijí podivní a nevrlí lidé. Hlavní hrdina chce ve vesnici rozjet hospodu, ale postupně se začínají dít zvláštní věci, vyplývají na povrch dávná tajemství a začínají působit temné síly. Souhlasím, že příběh byl trochu překombinovaný, ale i tak mu nechybí napětí a jsem ráda, že jsem si po delší době přečetla dobrý český horor.
Po dlouhé době jsem se pustil do čtení hororu! Nalákala mne anotace, a proto mne lákalo si knihu přečíst. Kniha má 3 části. Přestože má kniha na Databázi knih poměrně nízké hodnocení (61 %), tak se mi kniha celkově líbila, ačkoliv horory příliš nečtu, spíše zřídkakdy. Kniha mne vtáhla do děje a postupně jsou poodhalována tajemství vesnice Medovice. Knihu hodnotím na 80 %.
V knize se prolínají různé časové roviny. Líbily se mi části psané v dopisech. Některé okamžiky mi nahnaly strach a svíral se mi dech! Z mého pohledu je kniha napsána dobře a řekl bych, že je srovnatelná s knihami tohoto žánru se zahraničními tituly.
Tak zde je názorně vidět, že myšlenka opravdu není vše, ať je jak koly geniální. Což se zde nekoná. Myšlenka typu vesnice či městečko s podivným obyvatelstvem, které má záhadné tajemství není nikterak originální. Napsané to není ani průměrně. Tuto knihu bych opravdu nedoporučoval vůbec nikomu a jsem smutný, že jsem si ji kopil protože ji budu mít nejspíše v knihovně (pokud se mu ji nepovede někomu udat, kdo by o ní měl z okolí zájem). Kdyby si dal někdo tu práci a zkrátil to do 50 stránkové povídky tak to může fungovat Takto je to stěží na 1 hvězdu a to jsem ještě zbytečně hodný. Čekáte-li horor tak věste, že jediný horor bude dočíst tuto knihu. To je opravdu vyčerpávající úkon.
Duchařina, boj dobra se zlem. Byla jsem zvědavá jaké to bude, dle recenzí dost rozporuplné. Příběh je čtivý a má dobrý nájezd, pouze ke konci zde byly přidané nesmyslné a naprosto zbytečné momenty (jeptiška, krvavý déšť apod.), které knize srazily hvězdičku. Závěr knihy už opět měl hlavu a patu, kdy vyústění dávalo smysl…. Je to oddechové čtení, nic nervy drásajícího, rozhodně bych to nenazvala hororem.
S prižmúrenými očami 4*, ale ku koncu už toho bolo (všetkého) fakt veľa. Myslím, že by sa to dalo v pohode skrátiť o 30 strán a nič hrozné by sa nestalo. Skôr naopak: príbeh by získal na dynamike, ktorú s blížiacim sa finále stráca (namiesto toho, aby ju naberal). Niektoré retrospektívy super (učiteľka, školník), iné skôr nebezpečne šli do nudy (celá pasáž o tom, ako vlastne došlo k „bodu zlomu“ v dedine). Zabehlo mi pri vete, v ktorej sa spomína, že 50 je pokročilý vek (wtf?). Napriek tomu mi pripadá, že by bolo nefér dať Prokleté kaply iba 3* (nedajbože menej). Na to je príliš dobre a zručne napísaná, atmosféra je pekne mystická a Robin Stejskal má dar písať chytľavé, ľahko charakterizovateľné postavy, ktoré držia čitateľovu pozornosť spolu s postupne sa rozuzľujúcim tajomstvom dediny Medovice. Ja by som to pomenoval Prokletá hospoda, ale uznávam, že Robin asi nechcel, aby sme si pri zmienke názvu spomenuli na legendárny novácky sitkom.
No tak hororem bych to teda určitě nenazvala. Spíš pokusem o tajemný příběh, který začíná kdysi ve středověku a končí v současnosti. U hororu bych předpokládala, že budu trnout hrůzou, ale u této knihy jsem se jen pousmívala. Naštěstí jen něco málo přes 200 stran, takže se to dalo vydržet. Přitom začátek byl takový slibný...
Začátek velmi vydařený, ale ke konci jsem se trochu ztrácela v postavách. Nicméně dočteno a těším se na další autorovu knihu.
Zacatek super, naznaky, plizivy napeti, velky ocekavani. Konec uz moc dobry nebyl, ale i tak se mi pribeh libil.
Po Opatřilovi a Benešové, je tohle další kniha, kterou bohužel musím ohodnotit jako odpad. Opět jsem se (jakožto milovník hororů) nechal nachytat na anotaci. Hrozná chyba. Možná kdyby něco podobného napsalo děcko z páté třídy, dám dvě hvězdy za snahu. Ale pokud je toto výplod dospělého člověka, je to skutečně hodně slabé. Od teď, co se týká hororu, zůstanu raději u zahraničních autorů a z tuzemských u Doseděla s Vojtíškem.
V knize se pořád něco děje od začátku až do konce.Stránek moc nemá,ale za jeden večer jsem ji nemohla přečíst,potřebovala jsem si oddychnout,bylo tam toho moc.Hodne se tam střídají časové osi,chvilkami jsem ani nevěděla o kom vlastně zrovna čtu.Ale jinak docela dobrý, knížka nenudila a děj byl napínavý.
Každý pokus o český horrorový román už má u mně nějaké sympatické body k dobru předem. A pokud se mu je nepodaří hned výrazně umazat, je to fajn. Což se Stejskalově Prokleté kapli nepodařilo. Prokletá kaple má několik pozitivních stránek. Celkem rozvětvený příběh, který se nebojí rozkročit hned do několika časových rovin a to tak, že to neubírá ani tempu ani amtosféře a čtenář se v tom neztratí. Několik hodně povedených strašidelných scén a atmosférických úseků (např. celá deníková část učitelky má opravdu výbornou a funkční atmosféru strachu). Umístění v domácím prostředí, které sedí a působí realisticky, to ocením vždycky. Najdou se ale i negativa, nebo respektive věci, které lze zlepšit - lepší korektura (v příběhu se najde hodně krajových výrazů, respektive jejich tvarů, obecně nespisovných, některé skloňování opravdu bije do očí), v závěru se může zdát, že se toho autor snaží do románu nacpat zbytečně hodně, dlouhou dobu se zdá, že se nestihne "rozplést" kdo, co a proč a u některých nepozorných čtenářů se může stát, že v nich tyto otázky zůstanou. Přesto všechno je Prokletá kaple milým, příjemným a čtivým pokusem o český hororový román. Děj zaujme, přeskakování v časových liniích je ukočírováno dobře, atmosféra kolísá jen lehce a v některých úsecích je velmi působivá. 3.5*
(SPOILER) Kniha je nelogická a je to jakási snaha o horor, ale špatná snaha. Autor vůbec nedomyslel, proč by mělo být dětské hřiště v obci, kde stovky let nejsou děti a proč by byla neukrytá mrtvola mnoho let v místě, kde to prohledávala policie. Bylo tam tolik nesmyslů, že jsem knihu dočetla jen ze zvědavosti, ale ani konec mě neuchvátil. Byl přehnaný a překombinovaný. Co se autorova slohu týká, také žádná sláva. Když se vyskytne pěkné nepoužívané (v literatuře) slovo a už mě to potěšilo, autor to dobré slovo používá opakovaně na každé stránce... Kniha je ztrátou času.