Prokletí hrobky
Gill Paul
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499645/bmid_prokleti-hrobky-0XD-499645.jpg
4
72
72
Lady Evelyn Herbertová, krásná a oblíbená dcera lorda Carnarvona, se měla především výhodně vdát. Ona však toužila po něčem jiném. Opustila svět bálů a sňatků z rozumu a spolu s otcem se vydala do egyptské pouště v naději, že se stane archeoložkou a bude pracovat po boku Howarda Cartera. Ten sen se jí splnil. Egypt jí jednu lásku dal a o druhou ji připravil. První byl její budoucí muž, druhou milovaný otec. V roce 1922 tam prožila podle vlastních slov „nejskvělejší okamžik v životě“, když jako první vstoupila do čerstvě objevené Tutanchamonovy hrobky. Její život však od onoho okamžiku nabral temnější směr. Série tragédií v jejím okolí, která následovala, ji nezlomila, dala ovšem vzniknout mýtu o faraonově kletbě, který ji v různých podobách provázel po celý život. Zestárlá Eve se po mrtvici v roce 1972 rozpomíná na události svého mládí. Částečně jí v tom pomáhá i egyptská archeoložka pátrající po osudu artefaktů z Tutanchamonovy hrobky. Co když ale její otázky nejsou tak nevinné, jak se zdají? Dokáže milující manžel chránit Eve až do konce?... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
The Collector's Daughter, 2021
více info...
Přidat komentář
Název knihy má upoutat pozornost, což asi činí. Po přečtení však může čtenář pocítit zklamání, protože kniha rozhodně není tak dramatická, jak název slibuje.
Je to poklidně plynoucí román, odehrávající se v Anglii. Do Egypta se čtenář občas podívá jen ve vzpomínkách Eve. Já jsem s příběhem velmi spokojená.
(SPOILER) Tohle měla být přesně ta kniha, která je mi šitá na míru ;-). Ale tak nějak nebyla. Očekávání jsem měla velká, je totiž napsaná podle skutečných událostí, i když jinak se jedná o historickou fikci. A navíc téma Egypta a vykopávek, co víc bych si tedy mohla přát? Kniha začíná v roce 1972, kdy je lady Evelyn Herbertová po další mrtvici a pro jednu egyptskou archeoložku se rozpomíná na dobu svého mládí. Tenkrát se měla na přání své matky Alminy výhodně vdát. Ona se ale rozhodla tento svět opustit a vydat se s otcem, lordem Carnarvonem, do pouště hledat Tutanchamonovu hrobku... Jsou zde tedy dvě dějové linky, jedna již zmíněná - a druhá, odehrávající se v době kolem roku 1919 a v letech následujících. Eve se seznamuje se svým budoucím manželem, Brogravem Beauchampem, do kterého se okamžitě zamiluje, a vzhledem k jeho spíše zdrženlivé povaze si ho musí sama vybojovat... Kniha je sice poměrně dobře napsaná, ale chybí jí několik základních prvků, které od četby tohoto typu očekávám. V podstatě vůbec se nedočkáte dobrodružství, nebo nějaké záhady či dokonce tajemství. Je to spíš jen takové poklidné vyprávění ženy, sice bojující o svůj další smysluplný život po nesčetných mrtvicích, která ale zase na druhé straně měla dost velké štěstí v osobním životě. Bohužel jsem se kromě toho nedočkala ani žádných velkých zvratů, napětí je tam pramálo, proto knize dávám poctivé čtyři hvězdičky, a ve svém komentáři bych se klidně mohla podepsat i pod ten od mé oblíbené Arwen777, který naprosto přesně vyjadřuje také moje pocity ohledně této knihy.
Evelyn se rozpomíná na Egypt, vrací se do minulosti a umožňuje nám skrze své vzpomínky prožít dobrodružství objevení Tutanchamonovy hrobky.
Kniha mě upoutala svou anotací. Ale příběh plynul velmi pomalu, nemohla jsem se do něj začíst a to mi vydrželo bohužel až do posledních stránek.
Nebylo to špatné a kniha se dobře četla. Ale já tak nějak očekávala víc, ale čeho vlastně? Dobrodružství? Tajemna? Historie? Vysvětlení? Ani sama nevím. Toto mi připadalo jako román pro ženy s lákavou návnadou tajemství hrobky Tutanchamona. Neříkám, že by nebylo dostatek pasáží z minulosti, ale to, co zaujalo mě, bylo, jak se Evelyn prala s následky mrtvic, jak ji postupně mrtvice víc a víc omezovaly a kradly paměť. Velký dojem na mě udělala i láska jejího manžela. Pěkně popsaný byl i život smetánky v té době.
Pro mě to bylo lehké čtení spíše pro ženy, ideální na čas odpočinku s knihou.
Od autorky je to už druhá knížka co jsem přečetla a i tento příběh byl krásný.Krásně vylíčila prostředí kde Evie vyrostla a jaký měla vztah se svou matkou,otcem a jak se seznámila se svým manželem.Líbila se my i část přítomná,kde už je starší a musela se léčit ale ještě ji myslelo a byla odhodlaná.Konec byl smutný,ale i tak byl příběh krásný.
Autorka napsala velmi barvitý dobrodružný příběh opředený tajemstvím s lehkou dávkou romantiky. Lásku, kterou prožívá Eve a Brograve po celý život, autorka popsala s citem a velmi uvěřitelně. Kniha se od prvních stránek čte sama a i přesto, že se nejedná o žánr, který bych vyhledávala, přečetla jsem ji jedním dechem. Tajemství ukrytá v příběhu vyplouvají na povrch a vy s napětím otáčíte stránku za stránkou. Životní příběh velké lásky odehrávající se na pozadí největších archeologických objevů tehdejší doby završí dojemný závěr, který vás překvapí. Autorka má skvělý vypravěčský talent a já se s nadšením brzy pustím do její další knihy Jackie a Maria.
Velmi čtivé, barvité a napínavé. Moc se mi líbil vztah mezi hlavními postavami, tohle je vedle hlavní historické linky taky jeden z nejhezčích příběhů o opravdové a upřímné lásce.
Tak já tedy nejsem tak nadšená jako předešlé komentáře.
Ano, námět je skvělý, otázka dávné kletby určitě zaujme, ale mně se přesto příběh nečetl nijak snadno a lehce. Asi hlavní vinu má překlad, možná spíše tiskové chyby, za všechny uvádím 2.odstavec (první větu na této straně nepočítám) na s.136. Občas jsem ztrácela nit, vyjadřování mi připadalo buď těžkopádné, nebo naopak takové primitivní. Dějová linka s Anou Mansourovou jakbysmet, ale to je asi jen můj pocit.
Naopak postava Alminy pro mě byla živá a uvěřitelná až příliš, tuhle dámu jsem fakticky z duše nenáviděla a litovala jsem Eve. A naprosto skvělý byl Evein manžel, Brograve. Překvapila mě i románová "účast" sira A.C. Doyla.
Úvahy na téma vlastnictví pokladů nalezených při vykopávkách mě dost vytáčely, obecně mám problém s Angličany (nejen) v afrických koloniích; v tomto směru doporučuju třeba knihu Kena Folletta Klíč k Rebece. A skvělý mi připadal Maudin komentář k pracovní náplni jejího muže:
Cuthbert udělal grimasu: "Politicky je to strašně komplikované, ale my jsme zůstali mimo. Byli jsme tam (rozuměj v Egyptě) na kulturní misi, nabídnout přátelskou ruku a povzbudit ke spolupráci."
Maude se vmísila do hovoru: "Ano, a přesvědčit je, aby vzdělávali své děti na britských univerzitách, zatímco jim odmítáme poslat zpátky cokoli ze staroegyptských pokladů, které naši předkové ukradli z Egypta."
Prokletí hrobky je skvěle sestavený příběh a koho fascinuje Egypt a Tutanchamon tak jako mne, nebude zklamaný.
Autorka umí poutavě a sugestivně vyprávět a určitě prostudovala spoustu historických materiálů, takže fice a realita splývala v jeden hodně uvěřitelný román z minulosti.
Všem svým postavám vdechla život a emoce a tím si mne získala natolik, že si určitě přečtu její další knihy.
Lady Evelyn Herbertová není žádná jemná květinka, která by měla radost z čajových dýchánků a nákupů. Miluje dobrodružství a archeologii. Jsou třicátá léta 20. století a musíme si uvědomit, že ženy měly horší společenské postavení, uzavírala se dohodnutá manželství a ženy neměly tolik možností mluvit do všeobecného dění. Evelyn byla ale tvrdohlavá a se svým otcem milovala Egypt. Vyrážela s ním na cesty a pomalými kroky si plnila svůj sen.
Když v roce 1922 jako první vstoupila do Tutanchamonovy hrobky, splnil se jí sen. Svět se měl dozvědět o báječném nálezu, který skrýval nevyčíslitelné bohatství. Přesto se vyrojily i pochybnosti a hlavně se začal přetřásat fakt, že kdo vstoupí do hrobky, oživí tím tak kletbu...
Příběh je vyprávěn ze dvou časů. Z minulosti, kdy je Evelyn mladá a seznamujeme se s jejími začátky, manželem a dalšími lidmi a pak ze 70. let minulého století, kdy je Evelyn stará paní, která prodělala mozkovou mrtvici a její paměť již tolik neslouží. Evelyn se urputně snaží vybavit si veškeré vzpomínky na Egypt a my se sní tak můžeme vracet do minulosti a prožít dobrodružství odkrytí Tutanchamonovy hrobky.
Já jsem z knihy nadšená. Opravdu. Autorka sice na začátku píše, že je příběh fiktivní, ale některé osoby v knize dle Google opravdu žili (např. Howard Carter) a ona tak dokázala skloubit svoje vyprávění s pravdivými informacemi. Vznikl překrásný životní příběh, kdy poznáváme Evelyn z mnoha úhlů.
Toto už je třetí kniha Gill Paulové a opět jsem byl nadšený. Autorka píše dokonale, u této knihy jsem měl pocit, že čtu skutečný příběh o existujících lidech, chtěl jsem si je googlit, ale kdepak, hned na začátku knihy autorka upozorňuje, že se jedná o fikci a i přes to jsem se nachytal jak chci jít dohledávat info :-)
Prokletí hrobky je historická fikce založená na skutečných událostech i postavách.
Autorka zvolila vyprávění ve dvou časových linkách, ve kterých sledujeme mladou Evelyn, jež se svým otcem a jeho přítelem archeologem vstoupí jako první žena do objevené Tutanchamonovy hrobky. V současnosti se Eve potýká se závažnými zdravotními problémy a oporou je jí milující manžel.
Dostihla Eve i ostatní faraonova kletba, nebo je vše jen náhodný sled tragických událostí?
Přečtěte si, je to poutavý příběh, který sice (podle mého) úplně nevyužil ten historický potenciál, ale já si ještě po dočtení dohledávala další informace o postavách z tohoto románu.
Nádherná historická fikce, kde autorka využívá skutečné události...
Moje první kniha od autorky a nemohla jsem si nechat ujít knihu o ženě, která první vstoupila do Tutanchamonovy hrobky. Vždy mě lákala Egyptologie - dějiny, kultura a záhady Starověkého Egypta.
Příběh poutavý, velké dobrodružství postavy jsou vykreslené dobře. Dojemný milostný příběh mezi Evou a jejím manželem Brogravem.
Bylo to prokletí nebo jen náhoda? Dostaneme se do srdce a mysli Eve...
Vřele doporučuji!!!
Další z řady zbeletrizovaných životopisů, tentokrát o Evelyn Herbertové, dceři lorda Carnarvona, jenž doprovázel Howarda Cartera při otevírání Tutanchamonovy hrobky v roce 1922. Opět se spíš jedná o společenský román než o vyložený životopis, v němž byste se dozvěděli spoustu historických informací, ale čtení jsem si moc užila, líbilo se mi střídání časových rovin ve 20. a 70. letech minulého století, styl vyprávění, způsob odvíjení příběhu, psychologie postav.
Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐
Moc povedený. Po přečtení knihy Howarda Cartera o objevení hrobky byl tento román příjemnou fabulací a odpočinkem.
rokletí hrobky je další beletrizovaný životopis z edice nakladatelství Metafora .
Já tuhle edici mám, jak vy moc dobře víte, hodně ráda. Tuto novinku bych ale nejspíš minula, kdyby její autorkou nebyla Gill Paulová, která napsala mou milovanou Jackie a Mariu.
Prokletí hrobky se věnuje příběhu první ženy, která vstoupila do hrobky Tutanchamona. Hlavní hrdinku jsem neznala, googlila jsem a zjistila spoustu nového… Bohužel se ale příběh točil kolem linky, která se právě objevení hrobky tolik netýkala… Myslela jsem, že tam z daného období bude více… Nicméně i tak je kniha čtivá, bavila mě, jen mám v tuto chvíli v edici větší oblíbence.
Prokletí hrobky je z řady beletrizovaných životopisů z metafory, kterou mám opravdu ráda a dalo by se říci, že je i sbírám. Tento je navíc od autorky Gill Paul, které loni právě v Metafoře vyšla výborná kniha Jackie a Maria. Příběh Evelyn měl ze začátku našlápnuto v mých očích dokonce trumfnout předchozí knihu. Prokletí hrobky mě totiž okamžitě pohltilo. Dlouho se mi nestalo, abych byla tak napnutá u knihy, která není thriller. Život Evelyn mě opravdu zajímal a fascinovala mě i dvacátá léta minulého století, ve kterých se část příběhu odehrávala. Druhá linka, která prolínala vzpomínky z let dvacátých, byla z roku 1972, kdy se Evelyn probírá v nemocnici po mrtvici. Jak už jsem zmiňovala výše, většinu knihy pro mě byl příběh neuvěřitelně čtivý a já si opravdu dohledávala spoustu informací. Paradoxně část, která se věnovala samotnému prokletí, pro mě trochu ztratila na předešlém tempu příběhu. Autorku tuto pro mě trochu nudnější část vyvážila skvělým koncem, který vás donutí zapřemýšlet, jak to skutečně bylo. Co mi však chybělo, je poznámka autorky na konci, na kterou jsem zvyklá z knih jiných autorů. Opravdu by mě zajímalo, co vše byla skutečnost, kde se autorka historií jen inspirovala a co bylo vyloženě smyšleno. Přesto vám knihu opravdu doporučuji, rozhodně se zařadila k nejlepším beletrizovaným životopisům, které jsem četla.
Hned jak kniha vyšla jsem ji musela číst. Už kvůli předešlé knize a zároveň mě fascinuje celý příběh o objevu Tutanchamonovi hroby. Celá kniha je výborné napsaná, příběh vás hned vtáhne. Evelyn jsem si zamilovala, i když je na svou doby velmi dobrodružná a pokroková je stále dívkou své doby. Druhá dějová linka že 70. Let byla neuvěřitelně emotivní hlavně tedy konec. Nádhera, doporučuji
Kniha plynula pomaleji, ale ani mi to nějak nevadilo. Dozvěděla jsem se hodně zajímavostí o objevení Tutanchamonovy hrobky i o životě tehdejších hrdinů - objevitelů. Poněkud rušivě na mě působilo rychlé přeskakování v čase třeba i v průběhu jedné kapitoly.
Štítky knihy
archeologie pyramidy životopisné, biografické romány archeologové osudy žen starověký Egypt historické rományAutorovy další knížky
| 2021 |  Jackie a Maria |
| 2013 | Obležení / Ve stínu jabloní / Dřív než půjdu spát / Napřed ženy a děti |
| 2017 | Tajná manželka |
| 2022 |  Prokletí hrobky |
Kniha mě zaujala názvem, jelikož mě egyptské dějiny baví, v Údolí králů jsem byla a vlezla i do Tutanchamonovy hrobky. Děj knihy se však odehrává převážně v roce 1972-73 v Anglii. Za mě by kniha mohla být historicky více využita. Každopádně na propršený víkend dobrá oddechovka.