Prokletý ostrov
Lauren A. Forry
Thriller s nádechem sci-fi, plný záhad a tajemné atmosféry, který se odehrává v 50. letech minulého století v Londýně a na fiktivním ostrově Cairncross, opředeném středověkou kletbou – kdo ho jednou navštíví, živý odtud neodejde. Na prázdninový dětský tábor sem přijíždí nic netušící hlavní hrdinka Jennet Naughtonová se svými dvěma dětmi Robbym a Judy, a také její sestra Kitty Colvertová s dcerou Corou. Ostrov je zamořen záhadným virem, údajně sem zaneseným meteoritem z vesmíru. Virus na ostrově postupně vymýtí veškerou faunu kromě jaguárů, které promění ve vraždící monstra. Vedoucí tábora Ralph Merriwather sem nechá dopravit sazenice unikátní rostlinu, která by měla od viru odpomoci. Rostlina je ovšem masožravá a je třeba ji něčím živit. Ralph Merriweather zvolí úděsné řešení – za její potravu zvolí část ženského osazenstva ostrova. Jednoho dne se navíc hlavní hrdince ztratí obě děti, které se nešťastná matka rozhodne hledat. Jsou ještě na ostrově, nebo je odtud někdo odvezl? Žijí? Najde je? Podaří se vyřešit záhadu tajuplné rostliny a virem nakažených jaguárů? Dostanou se výletníci z ostrova dřív, než se naplní jeho kletba a všichni zahynou? Autorka udržuje čtenáře v nevědomosti a napětí až do úplného konce, který přinese nečekané rozuzlení…... celý text
Přidat komentář
To byla tedy slátanina, smícháno páté přes deváté!
Přímo literární guláš:-(
Chyby v datumech, kapitoly smotané do sebe.
Jako když člověk čte špatné komiksy, které tam autorka zmiňuje.
Připadalo mi, jako když ani sama autorka neví, o čem chvílemi píše.
Souhlasím s ostatními kolegy recenzenty. Divný a neuchopitelný příběh, nesympatičtí... no, snad hrdinové... a knížku jsem výjimečně nedočetla, ani ze zvědavosti to nešlo.
Tak je to pravda! Po pár stránkách četby, která se postupně místo zábavy stala dřinou, jsem se šla podívat na hodnocení jiných. Knížka je špatná, podivně napsaná, protivná, nevychovaná Jennet a další těžko pochopitelné postavy. Nebudu ztrácet čas, od začátku mi připadalo, že se dívám na nějaký béčkový film. No, spíš céčkový:)
Divná. Hodně divná. Vůbec nevím, co si o knížce mám myslet. Nic mi nedala, nevyvolala žádnou emoci. Nesmála jsem se, nebrečela, nebála se (u thrillerů očekávám opak) a ani jsem nechtěla moc číst dál. Nerada knížky odkládám, dělám to jenom výjimečně, tudíž jsem vytrvala. Nikdo z hrdinů mi nebyl sympatický, všichni byli divní, jako celá kniha :-) Obálka je nádherná, anotace prozrazuje až moc, naštěstí jsem si ji celou dopředu nepřečetla, aspoň něco jsem z té knihy měla.
Po velmi dlouhé době je Prokletý ostrov knihou, kterou jsem nedočetla do konce. Snažila jsem se jí dát šanci, ale nešlo to. Neustále jsem ztrácela nit, pořád jsem přemýšlela, jak k určitým situaci hlavní postavy došli a i v půlce knihy jsem nechápala, o co jde a nerozuměla jsem jednání postav.
Za mě jedna z velmi slabých knih.
Kniha mě také zklamala. Čekala jsem víc. Bylo tam hodně postav, že jsem ze začátku nevěděla, kdo je kdo. Přišla jsem na to snad až za půlkou knihy. Děje se promítaly, což mě ze začátku štvalo, ale pak to zvyšovalo napětí. Také se mi stalo, že jsem narazila na text, kde chyběly odrážky nebo tam byly gramatické chyby. Asi snad v půlce mě přestala kniha bavit, ale dočetla jsem ji jen kvůli tomu, abych věděla, jak to dopadne. Samotný konec mi vehnal slzy do očí. Jinak na mě to bylo moc scifi. Takže doporučuji snad jen jeho milovníkům.
Pro mě velké zklamání. Přiznám se, že jsem ji dočetla jen proto, abych zjistila, jak z toho pelmelu autorka vybruslila. Dávám pouze jednu hvězdičku a to za myšlenku. Kniha je ale bohužel velmi špatně propracovaná. Nejlépe bych to asi přirovnala k mixu Adéla ještě nevečeřela, Akta X a Ostrov doktora Moreaua. Navíc by kniha potřebovala znovu korektury. Asi 3x se mi stalo, že chyběly odrážky a najednou splývaly dva různé děje, zpřeházená písmenka ve slovech, občas gramatické chyby.
Od knihy jsem čekala mnohem víc. Za celý příběh Vám ani není moc vysvětlen děj nebo to co se odehrává v Londýně. V půlce knížky jsem měla dojem, že některým hrdinům evidentně hráblo, ale stále jsem čekala na nějaký děj/souboj/vzrušení cokoliv na ostrově a nic nepřišlo.
Může se, bohužel, někdy stát, že knihu nedočtete. Ačkoliv se vždy snažím knihu dočíst, v tomto případě, vysílena, jsem ji musela odložit. Ze začátku to byl zmatek v osobách, takže nevíte, kdo ke komu patří. To se někdy stává. Neodradilo mě to, protože i za této nepřehledné situace se příběh začal rozbíhat. Následovalo další zklamání v podobě absence pochopení samotného příběhu. Myslela jsem si, že jsem ho až do strany 127 pochopila, ale autorka udělala rázný přešlap tím, že místo, aby čtenáři potvrdila pochopení příběhu, tak začala příběh zašmodrchávat, takže nakonec jsem měla pocit nepochopení již dříve pochopeného. Když už nechci, aby čtenář rozeznával jednotlivé osoby (nechápu proč, když každá má svoji roli a jsou jí přikládány důležité vlastnosti a funkce!), tak alespoň se snažím zapracovat na příběhu. Tragikomická změť osob a nějakých do sebe zapletených situací, které vůbec na sebe nenavazují, nejsou v souladu a ani třeba jako rozporuplné nejdou k sobě, vyvolává v čtenáři nechuť číst dál, pocit promarněného času a zvláště otazníky, proč autorka vůbec píše, resp. co ji k tomu vede. Autorky mi bylo v tomto smyslu líto, protože zřejmě hledala někde uplatnění.