Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497924/bmid_proklety-rok-keJ-497924.jpg
4
1185
1185
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem opravdu dlouho odkládala, protože jsem se velmi bála zpracování. Byla to ale chyba. Příběh mě vtáhl a už nepustil! Hlavní hrdinka si mě okamžitě omotala kolem prstu a já si její bojovnost velmi oblíbila.
Na některých místech mi tedy pukalo srdce a nemohla jsem autorce odpustit, jak se příběh vyvíjí. Ale jednoduše to tak muselo být. Jen ten konec? Je tolik možností, co se vlastně stalo....
Pokud nad knihou ještě váháte, určitě si jí přečtěte!!
(SPOILER) Po přečtení anotace se mi autorčin nápad, ve kterém mají muži "nadvládu" nad ženami, které jsou ale o to odvážnější a vytrvalejší, líbil, (byl originální a v moc dílech se s ním setkat nedá), ale po přečtení knížky jsem byla dost zklamaná. S touhle knížkou to bylo jako na houpačce. Ze začátku nic moc, pak, když se Tierney setkala s Rykerem, to bylo super, ale poté se to zase vrátilo do stejných kolejí a ještě k tomu ten konec... Bohužel, ale musím říct, že to byla jedna z nejméně povedených knížek, jaké jsem kdy četla.
(SPOILER)
Kniha byla nesmírně zajímavá. Autorčin styl psaní mi sice moc neseděl, na to jak pečlivě popisovala nechutné a strašidelné scény mi chyběl popis třeba města, ale přesto se kniha četla rychle. Nadšeně jsem hltala každé slovo. Těšila jsem se, jak se postavy budou vyvíjet. Hlavní hrdinka je příjemná, chytrá, obětavá.
Na druhou stranu mi vadila ta občasná nelogičnost příběhu. Romantická linka mi připadala zbytečná, ale asi ji autorka potřebovala pro to těhotenství. Nechápu proč se hlavní hrdinka modlila za dceru, když se narodí do téhle společnosti. A jak už někdo podotknul určitě by na ní nebylo těhotenství po 3 měsících tak znát, aby jen foukl vítr a všichni to poznali. Moc se mi ale líbilo, jak na konci do sebe všechno zapadlo a to, že jsem vůbec netušila, že to bude Hans.
Myslím si, že Tierney na konci zemřela kvůli porodu. Sice ona sama nic nezměnila, ale dítě které porodila něco změní. Nejvíce se mi líbily části z tábora a hlavně posledních 50 stran, ty opravdu stály za to.
Celkem vzato je to podařená kniha a neotřelý námět, rychle se čte ale něco mi tam stále chybělo. Nedokážu přesně popsat co. A romantickou linku bych nejradši vynechala úplně.
Určitě je to něco na styl Příběhu služebnice a Hunger games, ale myslím si, že zmiňované knihy jsou určitě lepší.
Jsem naprosto neschopná slova.. přemýšlím, jestli ty, co dali malý hodnocení četli stejnou knihu... Srdce mi pláče nad celým příběhem, protože je to TAK skutečný... celou knihu sem se se bála... nechtěla sem číst dál ale zároveň sem nemohla přestat. Za mě je to neuvěřitelný příběh, který budu vstřebávat ještě hodně dlouho
Velmi silná kniha, která se vyhoupla mezi mé absolutní favority. Vnímám ji jako knížku, která mi možná trochu otevírá oči nebo bránu k tomu, abych se ve svém životě posunula. V knize jsou otevřená velká témata, která nejsou naší společnosti cizí, což je neskutečně děsivé. Zároveň je v knize ale velké množství naděje a odvahy, že je to až inspirativní. Do jisté míry v ní můžeme najít i částečně smíření... Upřímně je pro mě kvůli konci knihy stále ještě bolestivé ji hodnotit, protože mi otevřela pro mě velmi palčivá témata. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Myšlenka se podobá Příběhu služebnice, ale....tohle má větší spád, děj není tak uzavřený, je v něm mnohem víc a je krásně napsaný.
Hlavní hrdinka je úžasná mladá dívka plná naděje a očekávání lepší budoucnosti a my pozorujeme svět kolem jejíma bystrýma očima. Zažíváme s ní vše. Ne zrovna lásku ke Kiersten, ale i pocit hrdosti a sounáležitosti na ne úplně očekávaném konci (aspoň pro mě) , který byl nádherný.
Knihu rozhodně doporučuji přečíst a doufám, že se dostala do rukou dívce z nádraží.
(SPOILER) Prokletý rok pro mě byla knížka naprosto plná překvapení. Přes všechny hrůzy a děsy byla protkaná láskou a nadějí a usadila se mi v srdci. Po proslzeném konci jsem se jen podívala na přebal knihy a znovu mě dostal jeho význam. Je to doopravdy úplně božská kniha, která stojí za přečtení.
Miluju Hunger games, Příběh služebnice,…a tohle se vezlo na podobné vlně. Příběh mě hodně bavil a podařilo se mi v něm najít spoustu zajímavých a hlubokých myšlenek, které tomu dodaly na síle.
Rozjezdu věnovala autorka poměrně hodně času a já se bála, aby na tom později příběh netrpěl. Nicméně se ukázalo, že moc dobře ví, co dělá. Po počátečním seznámení se vyprávění dostalo do příjemného tempa plného napětí, které vydrželo až do velmi překvapivého konce. Konec přinesl opravdu mnoho překvapení, která ani z poloviny nebylo možné předvídat.
Hlavních hrdinek máme zpočátku hned několik a hned od začátku to pro vás s velkou pravděpodobností budou hloupé husy. A v mém případě představovaly ztvárnění všeho, čím u druhých pohrdám. Tolik zloby, co v sobě mají, navíc když jsou pohromadě, dokonale ukazovalo, jak k sobě ženy (ale i lidé obecně) dokážou být bezdůvodně zlé. Ráda bych vám řekla, že v tomto ohledu svítá naděje na lepší zítřky, ale….
Tierney, hlavní hrdinka příběhu, je od začátku rozumná, ačkoliv má na věci svůj názor a nebojí se ho ukázat, zachovává si vždy čistou hlavu. Prostě sympaťanda. Dočkáme se s ní také krásné (i když předvídatelné) romantické linky, která má hned dvojité nečekané vyvrcholení. Z obou jsem byla paf. (Ale to já jsem byla i z jejího vyvoleného!)
Pokud jde o prostředí knihy, byla jsem ztracená a popravdě i po dočtení knihy nemám absolutně tušení, jak je ten tábor velký. Chvílemi vypadal, že nemá víc než párset metrů čtverečních a náhle se tam vešel celý les i s tůní. Co vám budu povídat – mapa by byla moc fajn!
Velkou radost mám i toho, jak brzy se mi podařilo odhalit původ oné magie, kvůli které dívky podstupují tento prazvláštní „rituál“. V tomto ohledu doporučuji přečíst autorčina slova na začátku knihy, byla jsem dost překvapená z toho, kde získala svůj námět na knihu, který dovedla k dokonalosti.
Hodnotím 4/5. Až na pár drobných detailů mi kniha opravdu vzala dech. Všem moc odporučuji po knize sáhnout a věnovat jí čas.
Do této knihy jsem se chtěla pustit už dávno, všude jsem viděla perfektní recenze, tudíž jsem měla velice vysoká očekávání. Začnu asi obálkou, která má moc hezký přebal, ale sama o sobě je ještě zajímavější a pěknější. Zprvu jsem se nemohla nějak začíst, dost mi vadilo, že kniha nemá kapitoly. Osobně mám nejradši krátké kapitoly, ale tady bohužel nejsou žádné, takže mi trvalo, než jsem se pořádně rozečetla. Autorka píše krásně, skvěle vykresluje celý svět i děj. Postavy jsou taky fajn, všechno tam celkově dává smysl. Krvavé scény v příběhu nejsou zase tak hrozné, jak si jiní stěžovali v recenzích, bez nich by ta kniha ztratila svůj potenciál. Taky musím pochválit velice originální nápad, protože jsem se bála, že se z toho stane Hunger Games, ale naštěstí to mělo jiný spád. Nejlepší ale na celé knize je její myšlenka. Konečné rozuzlení a témata, která se zde řeší nám prozrazují, že to vlastně není tak úplná fikce, nýbrž se zde autorka dost přiblížila realitě. Jsem prostě nadšená, musím vám tento silný příběh doporučit.
Knížka o přerodu dívky v ženu o tom jak v tomhle věku máme pocit, že všemu nejlíp rozumíme a až s odstupem pochopíme, že matčiny rady měly své opodstatnění. Kniha o ženské síle a síle ženské pospolitosti. O mužském světě ve kterém žijeme.... Při čtení mi často přicházely na mysl Hunger games, podobností tam vidím mnoho ale děj mě tolik nestrhnul. Až terpve na konci mi všechno zapadlo do sebe vidím, že knížka má obrovskou sílu. Asi záleží na věku čtenářek co si z ní vytáhnou pro sebe a těch věcí je tam opravdu dost. Zajímalo by mě jak knížku vnímají muži, pokud jí nějací čtou.
Proklety rok se četl velmi dobře. Pro mě to byla taková fajn oddechova jednohubka, dej hezky plynul, příběh byl zajímavý. Určitě knihu můžu doporučit,pokud chcete vypnout a nepřemýšlet nad slozitostmi.
Jedna z nejhorších věcí co jsem kdy četla! Strašně jsem se na ni těšila, protože jsem všude četla pozitivní kritiky. Za mě?! Hrůza, děsivé sny ze skoro hororovému příběhu. Když se mi konečně příběh začal líbit, tak konec, zvrat a zase stejná hrůza! Nejhorší knížka, co jsem kdy dočetla do konce (jediný, co ji musím nechat je, že byla čtivá, takže jsem ji opravdu dočetla do konce)
Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic...
Vlastně jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. Zpočátku mi to hodně připomínalo knihu Pán much, kterou jsem četla před strašnou spoustou let... Pocity z obou knih jsem ale měla stejné.
Pán much - na počátku je parta malých kluků, spořádaných, slušně vychovaných, vyděšených a ponechaných svému osudu. Na konci - co z nich zůstalo na konci?
Prokletý rok - na počátku je 33 dívek, které věří tomu, co do nich odmalička hustí zvrácená společnost. Jsou taky vyděšené a ponechané svému osudu. A na konci? Co z nich zůstalo na konci?
Za mě je tenhle příběh až mrazivě zvrhlý, krutý, plný surovosti, neklidu, hnusu, bídy, plný beznaděje i slaboulinké naděje, plný víry, že to takhle skončit nemůže - a plný smutku pro všechny ty dívky, zapomenuté v čase, obětované světu, který nemá s nikým slitování... Jako by se svět vydal zpátky proti proudu času do hluboké minulosti. Jako by jsme stáli zase na počátku a snažili se vybojovat si alespoň kousek zapomenuté podstaty člověka: lidskost, soucit, touhu po lásce, něze, prostém lidském pochopení, sounáležitost, pokoru...
Tierney bojuje za všechny. Ale postav, které stojí za zmínku, je v tomhle příběhu víc. Její otec, její matka. Její sestry. Michael. Gertruda. Teta Linny. Paní Fallowová. Ryker. V téhle knize nejde ani tak o magii, fantasy svět nebo drsnou vyvražďovačku. Jde o touhu člověka změnit svět, učinit ho lepším, splnit si své sny - i sny těch druhých. Spousta věcí mě šokovala, spousta zaskočila, něco jsem čekala a něco zase vůbec. Autorka nám vlastně všechno předkládá, jenže ty kousky návnady snadno přehlédnete - jako já.
Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic...
A pak je tady konec. Konec, který nám neodpoví na naše otázky, který nám nedává nic, čeho bychom se mohli chytit, a zároveň nám vlastně dává všechno, co potřebujeme - naději...
Oči mám otevřené dokořán - a teď už vidím všechno.
Tak takhle kniha mě úplně nadchla! Začneme u hlavní hrdinky. Hlavní hrdinka Tierney Jamesová mě neskutečně zaujala hned ze začátku. Obvykle nemám ráda postavy typu "I'm not like other girls" (překlad: nejsem jako ostatní holky), ale zrovna u této postavy mi to přišlo nějakým způsobem správné, že se hrdinka takhle chovala. Gertrůda byla ze začátku velmi tajemná, ale hned jsem si ji oblíbila. Postava Michaela se mi taky líbila. Knížka mě vytáhla z čtecího bloku a určitě doporučuji.
Tato kniha byla strašně propagovaná a byla vidět úlně VŠUDE. Ano je to čtivé a zajímavé, ale asi jsem právě čekala, že mě úplně odrovná a to se nestalo.
Naprosto nevšední příběh, něco na styl Příběh služebnice. Četlo se to hezky, i když bych postavy ještě trochu dopracovala, hlavně vztah hlavní hrdinky s pytlákem mi přišel nějaký moc rychlý a nedotažený. Navíc mám u knížek ráda, když končí naprosto nečekaně! Vypadá to na prvotinu a ta téměř nikdy není dokonalá, takže to Kim zvládla skvěle.
(SPOILER)
Příběh mě naprosto uchvátil, psané opravdu čtivě ale ten konec.
POZOR SPOILER: opravdu jsem tak moc doufala.... happyend? Možná pro někoho ale pro mě teda rozhodně ne! Mě konec zlomil srdce...
Za mě moc hezký příběh. Určitě doporučím dál. Duchařinky mám ráda. Navíc to mělo super zápletky a i zamilovanou linku jejíž vrchol byl velmi dojemný.
Kniha je napísaná čtivo, s tým som nemala problém. Problém som mala s chuťou sa ku knihe vrátiť, aj keď sa mi čítala dobre, nevyvolávala vo mne nutkanie v čítaní pokračovať, dej ma až tak nepohltil. Hlavná hrdinka, Tierney, mi síce bola celkom sympatická, ale nie natoľko, aby ma ku knihe vedela pritiahnuť. Tiež mi prišlo zvláštne, že medzi toľkými dievčatami bola ona tou jedinou, ktorá rozmýšľa vcelku logicky, zatiaľ čo ostatným im ich podivné správanie prišlo normálne. Tiež mi na nej vadilo, že chce ostatným pomôcť za každú cenu – na jednej strane to je od nej pekné, na druhej asi nikto nie je až taký samaritán :D. Kniha tiež rozoberá niekoľko vážnych tém, od šikanovania, sebapoškodzovania, vrážd..., ale prišlo mi, že pri všetkom ide autorka len tak po povrchu, že je to v tej knihe skôr iba na efekt. Koniec ma trošku sklamal, čakala som nejaký iný záver, nie to, ako to skončilo, prišlo mi to také o ničom. Tiež mi vadilo, čo z toho konca vyplýva, že ide hlavne o chlipnosť mužov a nikto s tým nič nerobí, myslím, že ani v takejto spoločnosti, aká je opísaná v knihe, by toto len tak neprešlo. Kniha ma teda nenadchla, ale ani nesklamala, pre mňa je to taký priemer.
Dostala se ke mně úplnou náhodou a jsem za to ráda. Velmi čtivá knížka, zajímavý námět, někdy tam té krutosti na mě bylo až moc, ale asi to tak mělo být. Doporučuji.