Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497924/bmid_proklety-rok-keJ-497924.jpg
4
1185
1185
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
Autorka odvyprávěla velmi poutavý a napínavý příběh, v němž zkombinovala motivy z Pána much, Příběhu služebnice, Čarodějek ze Salemu a dalších. Ocitáme se v postapokalyptické budoucnosti kdesi v Americe v patriarchální společnosti ustrnulé na úrovni 18.století, ale bez znalostí střelných zbraní. Jen mi přišlo těžko uvěřitelné, že by téměř padesát let dívky podstupovaly pobyt v divočině a svým následovnicím (sestrám, dcerám, vnučkám) neřekly, co je čeká a na co se mají připravit. Také nechápu činnost pytláků, proč by si rodiče objednávali smrt svých dcer a pak je požírali. To je mimo mé chápání.
Vzpomínky, myšlenky a pocity z této knihy ve mně asi zůstanou dlouho. Nejsem fanoušek fantasy, ale vlastně bych do této kategorie ani knihu nezařadila... vždyť to nebylo nic smyšleného...? Příběh byl hodně napínavý, nemohla jsem se od čtení odtrhnout a skrýval mnoho překvapení - rozhodně nemohu říct, že bych odhadla, jak celý děj dopadne. Necítím se být feministkou, ale žena prostě jsem a knihu rozhodně doporučuji k přečtení :-)
Kniha by měla být z edice Young adult, ale podle mě si jí klidně může přečíst i někdo, komu už není náct a bude se mu líbit. Zajímavý příběh, dobře se četl. Trošku mi to připomínalo Hunger Games nebo Příběh služebnice, ale rozhodně to nebyla žádná vykrádačka, protože tu byla spousta originality. Konec mě úplně dostal. Kniha mě dojala a doporučuji, rozhodně stála za přečtení.
Jen výjimečně se mi po přečtení knihy nedostává slov. Prokletý rok je jednou z těchto výjimečných knih. Je prostě skvělá. Chci plakat, tleskat a jásat zároveň.
"Bojíš se mě?" zašeptám. "Mojí magie?"
"Nebojím se tebe," řekne a sleduje moje rty.
"Bojím se těch pocitů, které ve mně probouzíš."
Na Prokletý rok jsem se chystala už, když začátkem roku vyšel. Nakonec jsem se ale ke knize dostala až teď, kdy mi zkrátila to neuvěřitelný "bezčasí", které jsem zažívala během karantény.
Hlavní hrdinka Tierney mi byla od začátku sympatická a doufala jsem, že onen prokletý rok zvládne bez větší úhony. Rozuzlení magie mě překvapilo, i když jsem jen čekala, co se za ní skrývá. Všech dívek, nakonec i Kiersten mi bylo neskutečně líto. To, že víc než polovina jich zemřelo vlastně zbytečně a jen kvůli chování ostatních, bylo šílené. Dějová linka s Rykerem se mi moc líbila a vůbec mi nepřišla nadbytečná. A konec? Za mě by tam mohla být ještě jedna kapitola o budoucnosti, zda se opravdu jednou ten prokletý rok ukončil.
Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem a určitě ji doporučuju dál. Jen by mě moc zajímalo, v jaké době se má děj odehrávat.
Já ani nevím co napsat. Moc se mi to líbilo a nějak jsem se s knížkou, dívkami a vším tím dokázala sžít. Skvěle vyprávěný příběh. Krásně popsaný do detailu. Už se nedivím, že tahle knížka byla zvolena za první Humbooktip. Ze začátku jsem se ji bála, že ji nepochopím nebo, že se mi nebude líbit. Hlavní hrdinka se mi moc líbila. Byla sympatická a skvěle jsem jí porozuměla. Jak napsala Ola z HumbookTeamu na knížku bude ještě dlouho myslet.
Můj názor je takový, že nemám slov. Celé to je jedna ohromující jízda na citové horské dráze, přičemž vy sedíte úplně vepředu s pusou dokořán. Rozhodně zde bylo několik nečekaných zvratů, i když jsem měla po celou dobu pocit jako bych ten příběh moc dobře znala. Hlavní hrdinka měla úžasnou osobnost, ideální na charakteristiku postavy. Na druhou stranu, i přes to, že příběh byl dobrý po celou dobu, nenašla jsem zde nic, u čeho bych se pozastavila, přečetla si to ještě jednou, zauvažovala nad tím a řekla si wau. To mi v této knize dost chybí.
,, Zavážu stuhu na konci copu a vrhnu na něj pohled mezerou mezi kůžemi. , A na čí straně ty jsi? ' , Na své.' Podívá se mi do očí. , Vždycky na své. '
Prokletý rok (společně s Nimbem) je pro mne zatím letos největším překvapením. Knížka mi vzala dech, nutila mě číst a plakat a přemýšlet. Příběh je pro mne nezapomenutelný, a vím, že se k němu v mysli ještě mockrát vrátím (tak jako k Mechanickému pomeranči). Krásně napsaný příběh, s krásným poselstvím ale děsivým průběhem... Milostná linka mě bavila neskutečně, dokonce tak moc, že jsem ji oplakala.... Prosím víc takových knížek, které mi vezmou dech a zůstanou mi v mysli... Přesně takové příběhy se stávají mými nejoblíbenějšími.
Hodně dobrá knížka. Nečetla jsem Příběh služebnice, takže mi to přijde originálnější, nicméně si myslím, že pokud by nějakou knížkou s nádechem feminismu, měly dívky začít, pak je to tahle. A pak se ponořit do Příběhu služebnice. Já se na něho určitě chystám, každopádně jsem ráda, že jsem Prokletý rok četla jako první a můžu ho tím pádem hodnotit pozitivněji. :)
Přišlo mi že jsem to celé už četla.
Ale napsaný to bylo nádherně úplně jsem to shltla!
Zajímavá kniha. Příběh dobře ubíhal.
Je na mně ale vidět že už začínám pomalé z YA vyrůstat, protože si dokážu představit že před pár lety by mě to bralo o dost víc. Takový příběh služebních pro mladší čtenáře.
Akorát od konce jsem asi čekala trochu víc.
“Otec vždycky říkával, že člověka dělají ta malá rozhodnutí, která činí, když se nikdo jiný nedívá.”
Prokletý rok mě bavil. S touhle knihou zažijete napětí, závist, nevraživost, ale i přátelství, lásku a porozumění. Čte se velmi dobře a děj rychle utíká.
Prokletý rok mě zaujal především svou citací schovanou por přebalem - oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic. Trochu jsem se bála, že budu z knihy zklamaná, protože byla hodně doporučována a já se neubránila vysokým očekáváním. Naštěstí jsem zklamaná nebyla. Hlavní hrdinka Tierney mi byla sympatická a dokázala jsem s ní příběh prožívat od začátku do konce. Přímo jsem hltala, jak nevraživě a brutálně se k sobě dívky chovaly a jak těžké bylo přežít. Trochu zbytečná mi přišla v knize milostná linka, i když byla začleněna do příběhu celkem nenásilně a nakonec přinesla hezké poselství.
Knížka jakožto 1. Humbook Tip zahltila většinu sociálních sítí a recenze, které jsem na ni četla byly většinou pozitivní. Od knížky jsem tedy měla celkem vysoká očekávání a Prokletý rok mě nezklamal. Myšlenka je opravdu jedinečná, je to spojení Příběhu služebnice, Hunger games, Survivoura (nebo teda knižní předlohy Pána much ), Selekce (i když to asi jen tak 2 stránky na začátku ) a feminismu a to je prostě boží. Bavilo mě to od začátku a hrozně rychle a dobře se mi to četlo, čemuž se divím protože nemusím knížky bez kapitol. Svět tam byl popsán skvěle. V knížce byla naděje, láska odhodlání a občas mi bylo ze čtení až úzko. Tierney je skvělá hlavní hrdinka, líbilo se mi jak se během knížky vyvíjela. Bylo tam spousta zvratů, některé jse trochu predvidala ale jine mě opravdu zaskočili. Konec jsem takhle vůbec nečekala....
je to opravdu skvělá knížka rozhodně doporučuju, sama si ji určitě ještě přečtu. 4,5/5*
PS: OBSAHUJE SPOILERY : Ze začátku jsem si myslela že tam bude milostný čtyřuhelník ale jsem ráda že tam nebyl což by knížce určitě nepomohlo. Rykera mi bylo lito a skoro jsem brečela protože jsem si ho fakt oblíbila. A ten konec, už když se Tierney vracela zpátky do okresu tak jsem čekala něco úplně jiného a pak jsem doufala že ji vyženou na předměstí a ona tam bude s Rykerovou mamkou....
Co o knížce říct? Je vážně dobře napsaná. To se autorce musí nechat.
Příběh je strhující a napínavý, takže i když se mi to vlastně nelíbilo, zkrátka jsem potřebovala číst dál.
Jinak mám dojem, že se autorka jen snažila vytvořit co nejzvrácenější verzi světa a že to bylo vážně hnusné.
Asi nejvíc z celé knihy se mi líbil závěr. Pointa je krásná, skoro na hvězdičku navíc. Ale jen skoro.
Nádherná myšlenka, skvělý a strhující děj, úžasné zakončení a ještě úžasnější pocity, které ve mě příběh po dočtení vyvolal. To jsou mé postřehy z Prokletého roku. Za mě je to skvělá kniha, která rozhodně stojí za přečtení. (Také je to první kniha v mém životě, u které jsem si přečetla i celé poděkování.) Do všech postav jsem se vcítila a všechny jsem si oblíbila. Také svět, ve kterém se příběh odehrává, jeho tradice, postavení žen a mužů, pravidla, tresty a prokletý rok, mě naprosto uchvátil.
Kniha byla zajímavá, opak samozřejmě tvrdit nemůžu. Bavila mě hlavně na začátku a na konci, jen ten prostředek, kde musely rok samy přežívat, mě úplně nenadchnul, prostě mi přišel takový ne příliš napínavý - na druhou stranu tam byly i části, kdy se to říct nedalo a napětí tam také nechybělo, jen mě mrzí, že jsem to tak neviděla celou knihu.
Napínavé a strhující až do konce. Knížka má rychlý spád a je nepředvídatelná. Doporučuji, čte se velmi dobře.
Nebylo to takové to WOW jaké jsem očekávala. Možná jsem měla jen přehnaná očekávání. Příběh i postavy byly skvělé. Strašně se mi líbí citáty na obálce knihy.
"Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic."
"Oči mám otevřené dokořán a teď už vidím všechno"