Promenáda s jelenem

01.06.2020

Je to zajímavá kniha (pokud jsem dobře pochopila, psaná na objednávku), dalo by se říct někdy literatura faktu, nebo životopisné vyprávění, jindy spíš lyrické... Nevím, jak bych to charakterizovala. Svérázný styl Branaldův. Žádný ucelený beletristický příběh. Některé části se čtou dobře, jiné méně, skoro až krkolomně. Velkým plusem jsou krásné žánrové černobílé fotografie. Nejvíc mě zaujala ta historie vývoje lázeňství v 16.-19. století. Jak si původně mysleli, že je nutné ve vodě zůstat až do rozpraskání kůže a že se musí minerálních vod vypít velké množství. Pak pohled německého občana, který považuje Karlovy Vary za své město a nenávist k Čechům. Též zmínka o K. H. Frankovi, který
mel v KV malý krámeček a byl rád, že si u židovských majitelů penzionu mohl uskladnit věci. Pak s Židy po r. 1938 zatočil. Je tam dlouhé vyprávění o rodině Puppů, o Antonínu Dvořákovi, zmínky o významných návštěvnících, o výrobě porcelánu a expedici do světa, o firmě Moser... První kapitola se mi líbila, to mě navnadilo. O telefonistce v hotelu, která spojuje hovory hostům cizincům. Domnívala jsem se, že se to bude odehrávat v tomto duchu. Mám ráda Karlovy Vary, lázeňství a hotelnictví. Kniha je uspořádána do kapitol, kde se každá věnuje něčemu jinému, některé jsou formou rozhovoru... Jinak je to vyprávění bez přímé řeči, která mi chyběla. Občas jsem něco přeskočila, jinak bych to nedočetla. Leckdy jsem nechápala, kdo je vypravěčem... Každý nechť si knihu zhodnotí sám.