Prométheus
Franz Fühmann
V této knize se plně projevuje autorova až jakási fascinace mýty. Je to zpracování řeckých bájí o vzniku světa, vládě Titánů, jejich vzestupu i pádu – jejich svržení bohem Diem, který je uvěznil pod zemí, kde je hlídá bůh podsvětí Hádes a tím se sám stal hlavním bohem.
Literatura světová Romány Mytologie
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
Prometheus. Die Titanenschlacht, 1974
více info...
Přidat komentář
Velmi krásný, poutavý a přehledný pohled do říše zrození titánů, bohů a lidí. V některých pasažích je nutno napnout svoji představivost až k prasknutí, což pokládám za projev mistrovství autora.
Super napsaný příběh z historie počátku řeckých bohů, patří mezi knížky, ke kterým se člověk vrací.
Krásný poeticky vyprávěný příběh, který pohladí po duši.
Není potřeba v jednání bohů a titánů hledat nějaké analogie.
Prostě hodně příjemné čtení...
Jedno z nejkrásnějších děl, co jsem přečetla. Kdybych se začala rozepisovat, psala bych o něm týden :)
Je to už moře let, co jsem na Prométhea narazil mezi vyřazenými knihami v naší knihovně. Tenkrát jsem byl z této knihy nadšený, ale dojmy po letech vyprchaly, tak jsem se k ní dnes vrátil. Nyní už mohu s klidem říct, že Prométheus je jedním z mých nejoblíbenějších prozaických děl. Franz Fühmann nabízí čtenáři skvěle provázaný děj s vysvětlením mnoha detailů, legend i skutečností, které čtenář často zná, ale vlastně neví, jak to vše vzniklo. Většina českého čtenářstva zná právě ty Petiškovy Staré řecké báje a pověsti, které začínají tam, kde tato kniha končí. S Prométheem poznáváme vznik světa od prvopočátků, od čtyř elementů, z nichž vznikl Uranos a Gaia, jejichž děti Titáni později dlouho vládly světu v čele s Kronem, které nakonec svrhli jeho potomci v čele s Diem a nazvali se Bohy. Nakonec sledujeme, jak Prometheus vdechne život prvním dvěma lidem. Celý román a jeho postavy jsou ve výsledku jakousi karikaturou na lidskou společnost a různorodé povahy, které představují jednotliví Titáni a Bohové, navíc je i kritikou touhy po moci, která dokáže i v rukou toho na pohled nejspravedlivějšího jednotlivce pohltit dříve jasnou mysl a vest ke zkáze a morálnímu úpadku.
U téhle knihy si vždycky vzpomenu, jak jsem ji prvně držela v ruce a četla její název: Pro mé Theus.
Jak to je skutečně mi došlo s malým zpožděním, a tahle vzpomínka mě pobaví pokaždé stejně jako napoprvé.
Po přečtení musí člověk konstatovat, že od dob antiky se na boji o koryta vůbec nic podstatného nezměnilo, vede se v podstatě stále stejnými prostředky. Jinak je způsob zpracování poněkud odlišný od klasických bájí, jak je z řecké mytologie známe, na mne spíš působila jako série chronologicky seřazených povídek s navazujícím dějem - nebo trochu nezvyklý román, chcete-li a mám pocit, že se to takhle i lépe čte.
Autorovy další knížky
1987 | Prométheus |
1987 | Sajens Fikšn |
1982 | Vznášející se anděl |
1964 | Žluté auto : Čtrnáct dní ze dvou desetiletí |
1961 | Pohraniční stanice |
Velmi zajímavý a čtivý příběh z látky řecké mytologie o prapočátcích vzniku Světa, vládě Titánů (v čele s Kronem) a jejich následném úpadku po souboji s Kronovými dětmi (v čele s Diem), které později přijmou jméno Bohové. Jednotlivými kapitolami se vine zjevná chronologická posloupnost, děj vrcholí vytvořením paláce Bohů na hoře Olympu a paralelně stvořením prvních lidí Prométheem, Hermem a "kozí matkou" Amaltheou. Proto je velmi vhodné číst tuto knihu před Starými řeckými báji a pověstmi, které na ni ve své podstatě volně chronologicky navazují. Objevuje se zde celá řada mytologických postav tvořících základ řecké mytologie a panteonu - Gaia, Kronos, Prométheus, Zeus, Poseidón, Hádés, Héra, Apollón, Artemis, Athéna, Héfaistos, Arés, Afrodita, atd. Závěrem bych ještě rád zmínil nádherné ilustrace, jimiž text doprovodil akademický malíř a knižní grafik Aleš Krejča.