Prométheus
Franz Fühmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40400/bmid_prometheus-bitva-s-titany-tJy-40400.jpg
4
151
151
V této knize se plně projevuje autorova až jakási fascinace mýty. Je to zpracování řeckých bájí o vzniku světa, vládě Titánů, jejich vzestupu i pádu – jejich svržení bohem Diem, který je uvěznil pod zemí, kde je hlídá bůh podsvětí Hádes a tím se sám stal hlavním bohem.
Literatura světová Romány Mytologie
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
Prometheus. Die Titanenschlacht, 1974
více info...
Přidat komentář
Kdo má rád starověkou, kór řeckou mytologii, ten bude v sedmém nebi. Skvělá dovolenková oddychovka, kterou jsem zhltnul za dva dny na pláži.
Vlastně nevím, proč by se mělo věřit v křesťanského Boha spíš než v Dia? Tipuju, že se tím věčným bojem o víru na Zemi Titáni dost baví.
Řeckou mytologii miluji a toto zpracování je velmi povedené, skvělé a velmi dobře se čte.
Na střední škole to byla vůbec první kniha "vyšší kvality", kterou jsem kdy přečetl (já vím, hanba mi). Její efekt byl takový, že mne jen utvrdila v tom, že období antiky a mytologie zbožňuji a hlavně....pomohla mi zamilovat si papírovou podobu knih a spustila u mne ono "čtenářství". Ještě doteď si vzpomínám, jak mi ji češtinářka vrazila do rukou se slovy "tahle je pro tebe, zkus to, bude tě to bavit, vím to". Když pominu moje okecávání kolem a kolem... skvělá kniha, která je pro milovníky antiky a mytologie povinností s tím, že občas tu a tam se trochu vleče.
Nalezeno v knihobudce a už si ji nechám. krásně napsaný příběh, hvězdičku srážím za chybějící pokračování, je to na mě useklé.
Člověk u tohoto hlavně nesmí přemýšlet. Řecká mytologie a důstojnost titánů a bohů je tady sražena na samé dno. Ke konci je odhalena směšnost Dia, který se učí stará slova a pár vtipných hlášek, třeba když Prométheus uplácal muže a ženu, moc se mu to nepovedlo a pomyslí si: "Nevadí, ti dva se už nějak snesou!" :D Našlo se i něco k zapamatování: "Být nesmrtelným - to znamená nečinnost, a já chci, aby moji tvorové byli činorodí."
Právem velmi vysoké hodnocení knihy nejen ode mne, ale i ostatních čtenářů. Budu si shánět i další knihy s touto tématikou. Při čtení Vám tak trochu dochází, že lidské pokolení je zde jen velmi malou chvíli a hlavně proč je zde. Ale to nebudu dále rozvíjet, každý si z knihy odnese svou vlastní emoci a názor. 100% doporučuji.
Tak tohle mi opravdu sedlo. Přečetl jsem to snad na jedno posezení a začal se zajímat jak to bylo dál, rozbory postav atd. Jen mě mrzí, že není další pokračování, antických příběhů je celá řada.
Udatný Iapetov syn, stvoriteľ a šampión ľudského pokolenia. Aká bola tvoja cesta k eposu, ktorý už tak dôverne a detailne poznáme, a ktorý ťa prinútil okúsiť chlad kamennej samoty a dravosť nenásytného operenca. Všetci sa určite zhodneme, že ak narazíme na text nesúci v názve meno tohto titána, dočítame sa o stvorení človeka, obalamutení Dia, krádeži ohňa a následnom treste.
Táto kniha sa k tomu nekončiacemu radu nepridáva. Rozpráva iný príbeh, ďaleko starší a oveľa viac zapadnutý prachom času. Hovorí o Prometheovi ako o tom, ktorý spochybnil nespochybniteľné a odvážil sa stvoriť nádej, nádej na niečo lepšie. Lepšie než bola prísna, krutosťou poháňaná a strachom živená vláda Krona. Sníval o tom, že chlapec vychovaný kozou Amaltheou prinesie lepšie zajtrajšky v celom univerze. Nakoniec ostáva jediným Titánom, ktorý môže ešte slobodne pozorovať dôsledky svojho rozhodnutia a pomerne rýchlo si začína uvedomovať, že stvoril nového tyrana. Na každom kroku sa stávajú jeho neutíchajúcou nádejou poháňané rozhodnutia, niečím čo nie je v súľade s tým, čo Zeus nazýva rád. Nakoniec, nenávidený väčšinou "božských" olympanov, rozhodne sa vytvoriť úplne nové stvorenie. Avšak musí byť smrteľné, aby žilo svoj život dobre a činorodo, s vedomím toho, že raz skončí.
A tam kde iné knihy začínajú, táto končí. Ja taktiež, no ako milovník mýtu, mytológie, báji a všetkých tých úžasných výtvorov, ktoré nás neprestanú fascinovať, musím povedať, že táto kniha je lahodne napísaná a nepostráda nič z toho, čo od nej môže zvedavý čitateľ očakávať.
Šťastnou rukou jsem si z knihobudky vybrala knihu, kterou si určitě ještě chvíli nechám a později ji předám svým vnoučatům. Krásným, poetickým jazykem vyprávěné příběhy z mytologie, které jsem četla dva večery před spaním, ale dnes jsem jim dala přednost i přes den, i když jsem měla rozečteno"Království", které napsal Jo Nesbo.
Je to vyprávění o prapočátcích vzniku světa, o Storukých, o Titánech a o bozích, které končí stavbou paláce na hoře Olympu. Šikovný Prométheus stvořil, lépe řečeno vymodeloval tělo člověka a spolu s kozou mu vdechl život. Díky že jsi Prométheovi poradil, Herme. Krásný styl psaní, moc dobře se čte.
Souhlasím se čtenářem MorriconeThe gold, že je arcipraškoda, že je takových děl tak málo.
Brilantne napísaný príbeh z čias gréckej mytológie, o boji medzi Titanmi a bohmi. Čo by som trocha vytkol je to, že príbeh končí stvorením ľudstva a o prikovaní Promethea ku Kaukazu sa nič nepíše. Inak vynikajúce.
Překrásný, lahodně napsaný román, ve kterém je tolik inspirace, že pohled na jedinou stranu by zabil celé stádo Georgů Martinů a jim podobných od znaku placených kopíků bez talentu a špetky fantazie. Mytologie s Fuhmannem naprosto ožívá. Je to arcipraškoda, že je takových děl tak málo.
„Die“, začal Prométheus mluvit, „Die, ty jsi horší než Kronos, neboť ty víš, že je zlé být tyranem. Tys zavraždil naději, Die. S tebou přišlo jen větší zlo. Kam se poděly naše sny? Nenávidím tě, Die, nenávidím!“
„Mluvíš o našich snech, bratře“, začal mluvit Zeus, „pohleď však, každý má nějaký jiný sen. Héra sní o jen o tom, jak rozsekat Afroditu sekerou, můj bratr Poseidón sní o tom, jak by mě zbavil moci a vzal mi ženu; Ares sní o krvi, Titánové o povstání, a dole nestvůry o svobodě. Ty sníš o tom, aby se to změnilo, bratře, a o tom si sni do věčnosti! Já jsem však král. Které sny mám splnit? Každý pokladá ten svůj za dobrý, avšak dobro jednoho znamená neštěstí druhého. Bojovali jsme deset let proti Kronovi, abychom se teď rozsápali? Ja sním o řádu a vytvořím jej. Neboť k tomu mám moc!“ (s.221)
Kto by len čakal, že bohovia sa budú až takto podobať na ľudí, a zároveň sa budú tak líšiť! Celý ich príbeh sa toči okolo neutíchajúceho boja o moc, pocitoch nudy a vlastnej pýchy. A môžeme sa im diviť? Boli by sme snáď lepší, ak by sme vedeli, že naša cesta nikdy nebude mať konca, že budeme večne v neuvedomenej agónii trpieť kvôli tomuto danájskemu daru nesmrteľnosti? A boli by sa ho bohovia vzdali? Vzdali by sme sa ho my?
Jedine Prométheus, bytosť ustráchaná, ale za to veľmi dobrosrdečná, si uvedomil, aká dôležitá je vidina oddýchnutia si od bremena života - preto aj stvoril ľudí smrteľných, čím z nich urobil bytosti dokonalejšie, než bohovia alebo titáni kedy budú. Pretože vidina konca nám stále pripomína, že ak chceme byť lepšími, než sme boli včera, musíme sa o to snažiť ešte dnes, neskôr už na to nemusí ostať čas. Toto chýbalo bohom i titánom! „Prečo sa o niečo snažiť teraz, keď máme všetok čas vesmíru? Veď o toľko zábavnejšie je si užívať, a zmysel hľadať neskôr“. Myslím, že nie náhodou bol najmocnejší Titán Kronos označovaný ako vládca času.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Prométheus |
| 1987 |  Sajens Fikšn |
| 1982 | Vznášející se anděl |
| 1964 | Žluté auto : Čtrnáct dní ze dvou desetiletí |
| 1961 |  Pohraniční stanice |
styl psaní k tomu sedí - poněkud nezvyklý, ale to k tomu patří, nicméně jsem netušila, že byl Zeus takovej zmetek :-)