Propast propasti
Vladimír Holan
Pátý svazek spisů Vladimíra Holana obsahuje jeho závěrečné knihy: Předposlední (verše z let 1968–1971) a Sbohem? (1972–1977). Od jara 1977 až do své smrti 31. března 1980 Holan nepíše. Zemřela dcera Kateřina, zasáhly ho dvě mozkové mrtvice a básník ztratil zájem o život. Obě knihy tvoří jeden celek "deníkového" typu. Jde o šestnáct let zarputilé i osvobodivé tvorby, o poslední fázi Holanova uměleckého zápasu, který znamenal být svědkem a dobývat tajemství. Ostatně jasně o tom svědčí i název tohoto souboru Propast propasti, jako by nicota volala nicotu. A pojmenování poslední knihy Sbohem? je stejně výmluvné. Jde o onen otazník za slovem rozloučení, jímž se autor přiznává, že neví, zda ono sbohem je věčné nebo dočasné.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2004 |  Noc s Hamletem |
| 1944 | Terezka Planetová |
| 1966 | Bolest |
| 1984 | Láska a smrt |
| 1954 | Domove líbezný |
Poslední dvě sbírky, které autor schválil k vydání, než se po smrti dcery úplně odmlčel. Vynikající básně, do kterých je těžší proniknout, ale o to víc se zarývají pod kůži. Chce to jim dát čas. Já sosobně jsem Propast propasti dvakrát vrátil zpět do knihovny po pár přečtených básních, protože jsem jim vůbec nerozuměl a pročet jsem se k ní opět až po několika letech, kdy mě její podivná obrazotvornost naprosto uchvátila. Chce to trpělivost a řekl bych, že spíš nočního čtenáře. Rozhodně to není poezie do hospody, na pláž a na jiná veřejná místa, i když proti gustu.. Její síla se ale vyjeví spíš v tichosti a plném soustředění na četbu. Samotnou kapitolou jsou pak grafiky Bohuslava Reynka, které básně doprovázejí, a jež si Holan přál užít výslovně pro tento poslední svazek, jako hold jednomu ze svých nejlepších přátel a příznivců, s nímž se paradoxně nikdy nesetkal (viz Bohuslav Reynek Korespondence). Vzniká tak ojedinělé setkání dvou solitérů české poezie, potažmo grafiky, v jediném svazku poezie Vladimíra Holana. Neznám lepší doporučení.