Prosecco do žíly
Nikola Mišjaková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398347/bmid_prosecco-do-zily-eJZ-398347.png
3
85
85
Zdravím, jmenuji se Nika a je mi 30… už vlastně 31. Nejsem zatím alkoholička, ale co není, může být. Mám za sebou několik turbulentních let, kdy jsem dostávala ve vztazích pořádně na frak… a tak jsem se rozhodla o tom napsat knížku. Je to tragikomický pohled na seznamování po třicítce, s jojo efektem a spoustou vypitého vína.
Přidat komentář
Jelikož jsem podobnej zoufalec v podobném věku a lehce jsem se z knihou ztotožnila, hodnotím knihu pozitivně. Párkrát jsem se i pobavila. A je to fofr to přečíst :)
Knihy takoveho razu by mohly zustat jako blog..no dobre, 2x jsem se i usmala, to je vse
Spíš nedoporučuju. Až moc fňukání a vlastně to celé bylo o ničem. Plusové body za malý počet stran.
Ani nevím, proč jsem po této knize sáhla. Avšak nelituju toho. I když to nebylo nic převratného, tak se to četlo hezky. Bylo to takové milé.
No, úplně špatné čtení to nebylo. Ale je to velmi krátké a víceméně mi to přišlo o ničem. Čekala jsem od knihy více.
Nikdy vic , precetla jsem to ale vubec me to nebavilo. Skoda, nazev se mi zamlouval :D
Podle hodnocení jsem čekala větší průšvih. Lehkce sarkastické vyprávění o hledání pana Darcyho v mobilní seznamovací aplikaci. Stačí dvě až tři sklenky prosecca a máte přečteno.
Tak tohle fakt ne. Na nějaký slabší blog možná. Ani vtipné to není. Autorka se snažila být vtipná každou větou, ale ,,skutek utek''.
Docela milá kniha ze života. Určitě neuchvátí každého a není to žádná velká literatura, ale upřímně - kdo si občas rád neoddychne u úsměvné knížky?
Hlavní hrdinka mi nebyla bůhví jak sympatická, ale vlastně mi ani ničím zásadním nevadila. Stav čerstvě po rozchodu, kdy má dotyčný najednou pocit, že nemůže být přece sám, protože jen v páru je přece plnohodnotným člověkem a sám sebou, si dost možná zažilo dost z nás. Já určitě, takže prvotní paniku chápu a líbilo se mi i to, že v průběhu se autorka dostala k prozření, že být single fakt není konec světa.
Nicméně mi trochu vadilo, že konec byl dost useknutý - jako kdyby už nevěděla, jak to zpracovat. Neříkám, že je nutné závěr bůhví jak rozepisovat, ale tento mi prostě neseděl ke zbytku knihy.
Určitě nejde o knihu, která by oslovila každého a trhala rekordy v prodeji, ale jde o milou, úsměvnou jednohubku na odpoledne s hezkými ilustracemi.
Pro někoho, kdo se zrovna rozešel, to může být dobrá volba. A taky je to dobrá volba pro lehce hysterické ženy a dívky (spíš ty dívky) :-D Na to, že je autorka moje vrstevnice, padlo v knížce několik extramoderních slov, kterým jsem příliš nerozuměla. A hlavní postava je taková trošku nevyzrálá, na svůj věk, spíš bych ji tipla na o deset let mladší.
Spoiler: A co se mi nelíbilo, byl na můj vkus trošku odfláklý závěr. Jen tak mimochodné zmínění, že si hlavní hrdinka nakonec svého vysněného na seznamce našla? To mi přijde škoda.
Tahle kniha je to naprosto nejhorší co se mi kdy dostalo do ruky ke čtení. Jak někdo již napsal, škoda stromu. A je mi jasné, že autorka zůstane sama ještě hoooodně dlouho.
Na pobavení pro jedno odpoledne (nebo dlouhou cestu vlakem jako v mém případě) dobré. Od knížečky jsem nic víc nečekala, splnila očekávání.
Já blogísky singl žen na internetu nečtu, ale jsem si jistá, že to by bylo lepší než toto. Jasně, rozchod, au au, ale autorka ze sebe nevykreslila emoční osobu, ženu nezávislou na muži, ženu, která zná svou hodnotu a ne panenku, jak uvedla výraz, ale naninku. Celý úvod je psaný jako by z pohledu nacistky (narcistky) vztahu (ex vztahu). Protože posedlost, že pokud není "MY", tak "JÁ nejsem celá JÁ" je směšná. Navozuje pocit, že pokud nejsem s někým zachumlaná v dece a v roláku na vintage lenošce, nepopíjime čaj (teď dělám reklamu na earl grey, na prosecco jí budu dělat až později), nejsem normální a zasloužím si být opuštěná. Jestli by mi měl k tomu ještě předčítat něco od Austenové, tak si za tu představu kopačky vážně zasloužím. Protože to nové "my, když jsem já a on" na té lenošce chtěli nejspíš prostě šu...stit v listí. Jinde. Takže ono dilema je vyřešené. Tak já teda jdu. Je to útočné a zbytečně teatrální ve snaze naznačit emoce (což se nepovedlo) a navodit pocit, aby to čtenáře zajímalo. Přečíst a mít zážitek z četby jsou dvě rozdílné věci.
Bohužel se nejedná o vtipnou knihu o období mezi dvěma vztahy. V podstatě je to o ženě, která se necítí celou, pokud není "ve ztahu", protože taková žena je menší, méněcená, určovaná svým partnerem. Takže se rozhodne pro hledání partnera "moderním způsobem" v naději, že technologie zvládne odfiltrovat blázny, magory, uchýly a dalšími směry různé patrony s naivní myšlenkou, že pokud se žena po třicítce na seznamce zeptá na fotku v naději dostání fotky obličeje, dostane "dickpics". Tím nechci říct, že na internetu jsou pouze chlapy tohohle směru. Tím chci říct, že o těch slušných se v téhle publikaci nepíše. Tahle publikace je o tom, jak žena před třicítkou (fajn, možná nekecá, třicet jí bylo minimálně měsíc!) píše o tom, jak na ženy po třicítce působí rozchod paušalizováním své osoby. To mi na tom celém přijde vtipné nejvíc, tedy jediné vtipné. Fakt, že v době, kdy je věk jenom číslo nebo věc v hlavě člověka nějaká "netřicítka" vypráví o těžkém údělu "třicítek", jako kdyby v den třicátých narozenim měla na dveřích každé ženy zaklepat sociálka s formulářem na důchod a s předepsaný papírem pro pohřební službu, protože je jasný, že jinak by to za ně neměl kdo vyřešit...
Ale jo, jednou jsem se zasmála, protože jsem si tu samou otázkou taky položila: "Jaktože je takovej skvělej chlap sám?", protože není větší lži než řeči kamarádky, že ve čtyřiceti bohužel nenarazil na tu pravou a tady je kámoška, ta dá. Hele, za pár týdnů tu odpověď znáte. V HD rozlišení a 4K obrazu (psát technicky je ohromující, psali to v ženském časopise, takže je to pravda).
Jenom mě trochu mate současný termín "single". A tahle kniha mi ho opět nevysvětlila. Já myslela, že být single znamená být sama, ale když je třeba, někdo mě vždycky poškrábe. Být sama znamená, že se škrábu sama. Ale často se do toho plete ještě termín "být osamělý", což s "být sám" nemá nic společného.
Čili, autorka udělala psí službu hned několikrát. Podle propagace a názvu knihy jsem myslela, že bude sedět doma, bude na internetu a u toho dávat "prosecco do žíly". Tuto frázi pronese jeden wannabe amant. Vlastně v té knize je jedna věc, kterou má dost svobodných žen po třiřicítce společnou, vynechána. Ona nepije alkohol.
Dál je tinder. Apka, kterou vynalezli primárně pro ty, co si chtěj zakukat. Ale chápu, že je potřeba propagace toho, že je to i na něco jiného. Nedávno jsem četla, že chce tinder konkurovat dalším streamovacím službám. Zajímal by mě obsah. Óóó...
Jak na mě takhle působí celá kniha? Zbytečně vám zaplácne hlavu kravinama, aby se na konci zjistilo (spoiler), že se ďolík pro něčí kolík v opakované činnosti a přesunu tašek, našel. V podstatě hned. Jenom to slečna moc hrotila, takže díky za tak málo stránek.
Protože, co je tedy obsahem knihy?
(SPOILER)
Holka po rozchodu jde na pár divných rande. Najednou přetáhnu prstem a zjistím, že je to poslední stránka. Tam autorka v jedné větě napíše, že našla toho "současného pravého", bum a konec knihy.
Jediná pointa je tady tedy název vydavatele, protože v knize jsem ji nenašla. Jeden by řekl, že to uteče. Vždyť má kniha tak málo stran! Jenže ono to bylo peklo. A do toho, když se dostanete, asi je jedno, kolik má stran. Prostě trpíte...
Z životopisu zde na databázi, který si autorka psala sama:
"Snila o tom být investigativní žurnalistka jako Sabina Slonková, ale tušila, že svůj ironický humor uplatní více v beletrii. A tak vychází její prvotina Prosecco do žíly."
Dobře, že začala psát. Jinak bych konečně souhlasila s termínem bílých bláznivých mužů ve funci o novinářské žumpě. Takhle jsem dostala knižní žumpu a s tím žít zvládnu snadněji...
(Ještě že jsem měla ebook půjčený z knihovny. Platit za toto je hřích. A to bez debat!)
Pěkný název, obálka a - a to je vlastně všechno.
Text nebyl psán s úmyslem vydat knižně a mělo to tak zůstat... hodina čtení o seznamování a bylo po všem. No o seznamování - úvod skýtal info o rozchodu, děj knihy = pouze dvě krátce popsané zkušenosti s nevydařenými schůzkami, a závěr, že si dotyčná partnera našla. To je sice hezké, ale možná by stálo za to mailnko rozvést, jak proběhlo seznámení právě s ním... to by alespoň trochu vypointovalo knihu, nikoliv 3 řádky, že si tam přítele nakonec našla a konec.
Prosecco do žíly
Kniha je napsaná velmi vtipně. Ztotožnit se s ní je velmi snadné a až skoro smutné. Jen je opravdu krátká (škoda).