Prostě já
Jo Watson
Zoe zažívá den na draka. Jako by nestačilo, že uvízla v porouchaném výtahu, ještě ke všemu musí ztratit paměť. Pokud má v něčem alespoň trochu štěstí, tak v tom, že Noah, záchranář, který se objeví na scéně, je jak laskavým, tak pohledným rozptýlením… Zoe začíná s čistým štítem a s Noahovou pomocí nadšeně zaplňuje svůj svět barvami, kreativitou a sladkým i kořeněným jídlem. Od konečků prstů na nohou až po „peckovní“ obočí ví, že se tyhle věci jednoznačně hodí k jejímu make-upu. Když je však identita Zoe odhalena, zjistí, že život, jaký vedla před nehodou, se od toho současného diametrálně odlišuje. Její staré já se ani za mák nepodobá jejímu současnému, o kterém byla přesvědčená, že je to pravé. Proč byl její dřívější svět tak omezený a bezbarvý? Nyní má však možnost začít od píky. Je teď konečně načase, aby byla do světa vypuštěna ta pravá Zoe?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , RedOriginální název:
Just the Way I Am, 2021
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila asi nejméně za všech dílů. Do poloviny to šlo, pak už mě to moc nebavilo, přišlo mi to zbytečně natáhnuté.
Po poměrně náročné knize jsem zatoužila po odlehčení a tak jsem sáhla po tomto titulu. A měla jsem šťastnou ruku :) .
Zajímavé téma se ztrátou paměti a romantická linka bylo přesně to, co jsem potřebovala.
(SPOILER)
*Čteno v originále i českém překladu*
Nejprve jsem četla v originále a když kniha vyšla v českém překladu, pustila jsem se i do něj a vlastně jsem ani nemusela. Pokud zvládáte angličtinu tak doporučuji originál, nestalo se mi, že bych něčemu nerozuměla (a to rozhodně nejsem rodilý mluvčí) ale pokud sáhnete po českém vydání také neuděláte chybu.
Autorčiny knížky mám hodně ráda a ani tato není výjimkou. Vždy se jedná o milé, místy až praštěné romantické komedie s potrhlou hlavní hrdinkou.
Tady to není nikdo jiný než naše "zbývající žena z výtahu" a to Zoe. Pro ostatní (pokud byste nebyli obeznámeni) jen dodám, že tato kniha navazuje na předešlé dvě knihy, a to - "Já a ty, navždy" (o spisovatelce Becce) a "Fakt šílená jako já" (o instagramové hvězdě Frankie).
Zoe byla s Beccou a Frankie ve výtahu, kde to všechno začalo, a přišla o paměť. Při převozu do nemocnice poznává záchranáře Noaha, o kterém si myslí, že je biblický Noe a má na to mnoho vtipných narážek. Ona kniha jako taková je prošpikována mnoha humornými pasážemi a hlavně se pořád něco děje, čtenář se rozhodně nenudí.
Jistě, je tu hodně věcí přitažených za vlasy a pak je tu ta pasáž, kdy Zoe a Noah jdou na "párty" a potom na pláž, to mi úplně nesedělo ale jinak k tomu nemám moc dodat.
Přerod ze Zenobie-fobie do Zoe byl fajn, hlavní hrdinka se jen musela najít a o tom ta knížka taky je, o tom kdo vlastně jsme a kým chceme být. Je o ručně malovaných přáních, o malém klukovi, který si myslel, že přišel o všechno ale jedno přání od malé holčičky mu změnilo život. Je o dvou lidech, kteří se potkali, rozešli a pak zase dali dohromady.
Opět naprostá spokojenost, těžší témata autorka zvládla podat lehce stravitelnou formou aniž by z knihy udělala drama, rozhodně doporučuji a dávám 4,5*.
Konec roku jsem chtěla odlehčit nenáročným románem pro ženy. Navíc mě z profesního zájmu zaujalo hlavní téma knihy ztráta paměti. První polovina příběhu se mi moc líbila. Symptomy amnézie i chování hlavní hrdinky byly popsány uvěřitelně a páru Zoe-Noe jsem fandila.
Druhá část na mě však působila naprosto ulítle. Snad je to tím, že bych potřebovala ubrat polovinu svého věku, abych se přiblížila k Zoe a uvěřila tak tomu, co s takovým nadšením a Noahem prováděli.
Trochu to napravil ten nejromantičtější konec, jaký jsem si vůbec mohla představit. Neboli, slovy pana Lustiga: "Svět je malý a o náhody tu není nouze".
Moc krásný příběh, ale obvyklého bláznivého humoru v něm bylo velmi málo. Děj se odvíjel spíše na vážnější a hlubší notě, s dojemným zakončením.
(SPOILER)
Jak píše "Andrejka91", v knížce je tolik situací přitažených za vlasy, ale nakonec...
Mě se knížka líbila. Její přečtení můžu jen doporučit.
"Tohle jsem vyrobila," řekla jsem bezbarvě, spíš sama pro sebe. "Tohle přání jsem udělala už před lety. V předvečer Vánoc. V nemocnici." Pořád jsem se snažila přemluvit samu sebe, že se to opravdu děje. Pokud to řeknu hodněkrát nahlas, třeba tomu začnu věřit, i když se to zdá naprosto neuvěřitelné.
"A dalas to mně." Noah udělal krok dopředu a držel v ruce přání, co jsem mu dala včera v noci, a pak ukázal zpátky na mé přání. "Podpisy se shodují. Vyrobilas to a dalas mi to před všemi těmi lety v nemocnici onu nejhorší noc mém životě... Dalas mi to a já ho s sebou od té doby pořád nosím v peněžence."
Ještě tak v půlce jsem si říkala, co je to za blbinu. Tam je tolik situací přitažených za vlasy, ale ve výsledku když jsem knihu dočetla do konce, tak musím uznat, že se mi kniha líbila.
Je odlišná od většiny, že je z prostředí úplně jiného kontinetu a hlavně není to jen kniha typu - holka + kluk, poznaji se, rozejdou se a na konci se dají dohromady a mezi tím spousta omáčky bez děje.
Tady je děje tolik, že se nenudíte a hlavní hrdinové se dostávají do situací, které jsou možné jen v televizi.
Když to shrnu je to milé, zábavné, dojemné a originální.
Nikdy není pozdě změnit to, kým jste.
Nic není nedosažitelné, pokud do toho vložíme kapku úsilí.
Bavila mě Zoe, jak dokázala svůj život obrátit naprosto vzhůru nohama. A i potom co se dozvěděla, jak žila do té nehody. Příběh mě moc bavil.
Ač se to z kraje nezdá, věřte, že kniha se vám bude líbit.
Není to žádná planá romance a já ji moc doporučuji.
Autorovy další knížky
2020 | S láskou tě nenávidím |
2020 | Mám tě ráda, nemám tě ráda |
2018 | Svatba naoko |
2021 | Já a ty, navždy |
2017 | Hořící měsíc |
Knihy od Jo Watson vám určitě zlepší náladu a vykouzlí úsměv na tvář. Moc ráda čtu její skvělé příběhy. Noah byl báječný a to čím si prošla Zen, klobouk dolů, že to ustála. Za mě jednoznačně stojí za přečtení.