Prostě spolu
Anna Gavalda
https://www.databazeknih.cz/img/books/66_/666/bmid_proste-spolu-4Vz-666.jpg
4
192
192
Čtyři hlavní postavy románu, které nemají nic společného – kromě otevřených ran minulosti. Ale stále ještě sní. Věří, že štěstí nakonec přijde. Možná že přijde, právě až budou… prostě spolu? Román je třetím publikovaným dílem současné hvězdy francouzského (a evropského) literárního nebe Anny Gavaldy. Jeho příběh je navýsost čtenářsky vděčný a přitažlivý – výtvarnice Kamila po nocích uklízí kanceláře, na potrhlého šlechtice Philiberta v obrovském bytě kousek od Eiffelovy věže sedá prach. Spolubydlící z vedlejšího pokoje, kuchařského mága Franka, zajímají jen motorky a známosti na jednu noc. A někdo se přece musí postarat o jeho tvrdohlavou babičku z Tours…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , Mladá frontaOriginální název:
Ensemble, c'est tout, 2004
více info...
Přidat komentář
Měla jsem chuť přečíst si nějakou oddychovku a z knihovny se na mě zrovna smála tahle kráska. Jde vlastně o docela všední příběh několika kamarádů, každý z nich řeší nějaká svá trápení a postupně přicházejí na to, ze když je jich na to víc, mohou si vzájemně pomáhat, i když je každý z jich úplně jiný.
Tenhle příběh se čte úplně sám. Není to žádná hutná literatura, naopak je tam poměrně málo popisu a spoustu přímé řeči. U jiných, tenčích knih, by se to zdálo být spíš na škodu, protože přehršel přímé řeči upozaďuje hloubku postav, jenže tady to nevadí. Na 516 stranách máte dost času se se všemi seznámit dostatečně do hloubky a třeba si i některé postavy zamilovat.
Někteří zařazují tuto knihu do romantické literatury, ale ono to tak úplně není. Tenhle příběh je o lásce, ale řekla bych, že mnohem více o sebelásce a o pochopení sebe sama. Prostě vypořádat se nejdříve sám se sebou, se svými bolestmi a problémy a až potom řešit vztahy.
Je to opravdu moc milá kniha, která se mi úplně strefila do noty. Bylo to pro mě takové pohlazení. I když je to oddechovka, je mi už teď po prvním přečtení jasné, že jsem ji nečetla naposledy. A až ji budu číst podruhé, těším se, že v ní sama pro sebe najdu zase něco pěkného.
Četla jsem v originále a knihu bych neoznačila za romantickou. Naopak, kniha mi připomněla vlastní zkušenost, že život v Paříži není zas až taková hitparáda, jak se může našinci zdát (žebráci hřející se v zimě nad větracími rošty, služkovské pokojíky/minigarsonky, život přistěhovalců na předměstích...). Pokud nemáte dostatečně vysokou životní úroveň, což je případ většiny hrdinů knihy, není věru o co stát. Protloukají se jak mohou a snaží se vybřednout z mizérie, kterou jim připravily vlastní rodiny. Ale v jednotě je síla a pospolitost může přinést i hezké momenty do jejich obvyklé bídy. A možná i happy end.
Někdy bylo těžší se zorientovat v dialozích (kdo zrovna mluví) a v hovorovém jazyce. Ale děj jinak plyne celkem hezky, byť je protkán spoustou odboček do minulosti protagonistů knihy a různých popisů míst. Koketuji se shlédnutím filmu, ale bojím se, že to bude plytký slaďák, ke kterému není u této knihy problém sklouznout.
Je to moje první kniha autorky a určitě se nebráním ani jejím dalším dílům.
Hezký romantický příběh.. jen, kdyby kniha měla méně stran - některé situace mi přišly v knize zbytečné..
Prvá kniha vôbec, kde sa mi filmova verzia páčila viac.. Trvalo mi par rokov ju dočítať.. Vo filme bolo vsetko podstatne, v knihe uz len omacka, cez ktoru som sa nevedela preluskat. Inak film patri medzi moje najoblubenejsie.
Knížkou A takova to byla láska jsem Annu Gavaldu poznala a knížkou Prostě spolu se do jejiho psani zamilovala. Je krásná, romantická, francouzská, svobodomyslná. Rozhodně stojí za přečtení a za mě patří k autorčiným nejlepším.
Po několika kapitolách jsem začala mít neodbytný pocit, že jsem viděla podobný film. A jakmile se "na scéně" objevila postava Philiberta, byla jsem si jistá. Takže se mi propojily knižní postavy s filmovými a já jsem si celý příběh užívala znovu, ale trochu jinak. Zajímavý zážitek!
Autorku jsem doposud neznala, ale určitě "ochutnám" i její další knihy. Romantické příběhy nevyhledávám, ale pokud v nich nevystupuje svůdná komtesa a zhýralý markýz, dávám jim šanci. Přinejmenším postava Pauletty se výrazně vymyká a posouvá knihu do jiné, mnohem reálnější kategorie. Rozsah knihy mě zprvu odrazoval, ale spousta dialogů jej činí snesitelnějším. A komentář taMira mě nalákal na povídky, tak uvidíme.
"Máš pravdu. Stydět se, to k ničemu nevede. Hanba je na světě jenom proto, aby dělala dobře lidem, těm druhým, kterých se netýká. Těch, kteří pak přijdou domů, sednou si za stůl a usmívají se. A jsou tak rádi, že se to nestalo v jejich rodině . . ."
Romantická kniha, která mi neleze na nervy, je malý zázrak, takže autorce mohu jen zatleskat. Byť jsou postavy poněkud nestandardní, nepůsobí uměle a jsou v zásadě uvěřitelné, navíc tu není častý nešvar, že všichni vlastně mluví a myslí stejně a mají stejný smysl pro humor, takže to bylo velmi příjemné čtení. Škoda, že se ke konci děj začal, podle mě trochu zbytečně, natahovat, a Kamila, která do té doby byla prezentována jako anděl, ze kterého všichni sednou na zadek, se začala trochu nepochopitelně chovat jako (s prominutím) kráva.... Tady by mi přímočařejší konec asi sedl víc, ale v rámci žánru je to pro mě silný nadprůměr.
Opětovný návrat ke Gavaldě, opětovná touha být "prostě spolu", teď, tady, a nic víc nechtít.
Anna opět nezklamala, ostatně jako nikdy nezklame, a ač se jedná o romanťárnu první kategorie, pláču nejen nad dokonalou idylkou na konci, ale i nad slovy, co vzlétla, bez síly znovu dolétnout a někam se vrátit. Miluji Gavaldu, miluji umění, zoufám, cítím a soucítím s těžkými osudy, fascinují mě hry se slovy a něžné intelektuálky s pošramocenou duší tvářící se nedobytně, jinak však běžné dívky s běžnými dívčími sny. Milovat, být milována. C´est tout.
Na knihu jsem se těšila a nezklamala. Možná jsem čekala víc, ale zklamaná nejsem. Krásné připomenutí ceny přátelství a pospolitosti. Tolik potřebné v dnešní době, kdy se lidé stále více izolují, navzdory jejich pocitu, že jsou díky sociálním sítím ve společnosti.
Asi bych knihu trochu zkrátila, vynechala některé opakující se dialogy, ale celkově bylo potěšení ji číst a rozhodně doporučuji.
Je těžké být na světě sami a je ještě těžší být prostě spolu. Příběh dvou osamělých srdcí, která musela o lásku bojovat nejprve sama se sebou.
Hezké, čtivé, ale žádné nové poselství či neotřelý pohled na lásku a vztahy v sobě kniha nenese.
Velmi zajímavá kniha. Vyprávění bylo plné boje se životem, starými šrámy z dětství a dospívání, lásky, nenávisti, emocí. Příběh byl super, jen styl psaní mi trochu vadil. V některých rozhovorech jsem se ztrácela a netušila, kde zrovna mluví.
Autorku neznám, film jsem neviděla, ale kniha mne nadchla.
Příběh tří mladých lidí a staré ženy, které okolnosti donutí nějaký čas žít spolu. Příběh o lidech se šrámy na duši způsobenými v dětství a v dospívání, jež je ovlivňují a poznamenávají v dospělosti, ve vztazích, přátelství i v lásce. Vlastně až do závěrečného epilogu jsem netušila, jak se s tím poperou, ale moc jsem jim přála, aby to zvládli......
Krásná kniha a doporučuji !
Moje oblíbená od Gavaldy, styl psaní mi absolutně sedl, takže jsem přečetla na jeden zátah. Kamile jsem hrozně fandila. Film také skvělý, navíc s mou oblíbenou "Amélií". Doporučuji
Opět jsem se přesvědčila, že to, že je kniha světovým bestsellerem, ještě neznamená, že se mi nutně bude líbit.
Hlavní dějová linka knihy se mi celkem líbila, postavy jsem měla opravdu ráda. Bohužel mi ale nesedl styl. Dialogy mnohdy bez jakýchkoli uvozovacích vět. Když někdo mlčí, autorka to popíše jenom třemi tečkami v uvozovkách. Často jsem se až na konci dozvěděla, kdo se s kým vlastně bavil. Někdy jsem se dokonce nemohla dopočítat, kdo vlastně zrovna mluví - měl mluvit jeden, ale podle obsahu mluvil někdo jiný...
A pak spousta vcelku zbytečných scén...
V podstatě taková soap opera na papíře.
Film mám moc ráda a ke knížce jsem přišla náhodou. Nemohla zklamat. Naopak. Krásně se mi četla a moc ráda jsem s touhle „partičkou“ trávila čas. Bylo to takové … roztomilé , obyčejné , lidské . Vlastně si umím představit, že bych tuhle knížku měla stále někde při ruce, aby mě potěšila .
PS: a nebo taky.... "moc chutné, moc jemné, okouzlující, mistrovské…., jako cukroví od Pascala Lechampy"….
Umělci jsou nestvůry, přesně tak.
Ale také lidé plni emocí, lásky, nenávisti. Když se smějí, je to naplno, když pláčí, promáčí vám obě ramena. Jo a taky se vam vryjí do paměti. Napořád.
"Ale jinak nechodíte ven? Nemáte přátele? Nikoho blízkého? Žádné kontakty........s jednadvacátým stoletím?"
"Žádné.....a vy?"
Docela vystihující...je to o tom, že člověk potřebuje přátele, když je má, je hned šťastnější...a jak moc rodiče dokážou ovlivnit (zkazit) život svých dětí....
Je to o normálních lidech. Jako jsem já, nebo ty...
Není to o žádném chirurgovi, co má za manželku modelku a každý víkend tráví hraním golfu nebo plachtěním na jachtě.
Takže je to prima číst o lidech, kteří se musí pěkně otáčet, aby zaplatili nájem a do toho mají samozřejmě kupu jiných starostí. S prarodiči, s láskou, sami se sebou a tak...
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura Paříž osudy lidí mezilidské vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2006 |  Prostě spolu |
| 2006 |  A taková to byla láska... |
| 2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
| 2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
| 2014 | Lepší život |
Mě to moc za srdce nechytilo. Četlo se to rychle (hodně přímé řeči), ale po knize nezůstal žádný pocit.