Protančit se životem
Zdeněk Chlopčík , Viola Kučerová
Obávaný porotce televizní show upřímně o svých životních výhrách i ztrátách. Tento otevřený rozhovor vám představí Zdeňka Chlopčíka nejen jako tanečního mistra a přísného porotce fenoménu StarDance, ale i jako milujícího tátu a manžela, galantního společníka, muže s vášní pro život a tanec či oblíbeného souseda a kamaráda. Jako člověka, který dělá i chyby a umí si je přiznat. Scházet nebude jeho profesionální pohled na současný tanec a nahlédnutí do zákulisí oblíbené televizní soutěže. Na pár otázek odpoví novinářce Viole Kučerové také Zdeňkovy tři děti a jeho manželka Brigita.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé čtení nejen o tanečním prostředí, které je mi neznámé (nepočítám-li taneční lekce na střední škole), ale i o životě. Mé sympatie p. Chlopčík rozhodně neztratil...
Moc fajn rozhovor se Zdeňkem Chlopčíkem. Jedním z porotců mého oblíbeného pořadu Stardance.
Balvan x dřevo, skvělé přirovnání
Recept ofocený :)
Kdo umí chodit, naučí se i tančit.
Na tanci je nádherné, že se pořád můžete zlepšovat
Ráda se dívám na Stardance a pan Chlopčík, ač přísný patřil k mým oblíbencům. Po přečtení této knihy jsem změnila názor. Asi je velmi sebevědomý, jak v knize několikrát uvádí, ale myslím že je přehnaně přísný i na své děti. Co mi vadí nejvíc - opět několikrát zde uvádí, že rodina je pro měj všechno atd. Leč se svou dcerou z prvního manželství se 14 let neviděl a i teď, jak sám uvádí jsou návštěvy sporadické. Asi to není jen jeho vinou. Vadí mi, jak upřednostňuje děti ze současného manželství. A proč se s první ženou rozvedl? On měl milenku, ale manželce dává za vinu, že si později někoho našla a odešla od něj. ??? Dalšími šovinovskými náznaky je kniha protkaná. Tančit, vést taneční a dělat porotce umí, tak snad ho při dalším přenosu vydýchám.
Příjemný a zajímavý rozhovor. Místy trochu přeskakuje tematicky sem tam, čemuž na více místech nepomáhá ani proložení fotografiemi, které trhá větu vejpůl. Ale nebylo to tak časté, abych to viděla jako zásadní problém.
Dozvíme se toho spoustu o životě pana Chlopčíka, jak tanečním tak netanečním, jeho životních postojích a zásadách. Dokonce dojde i na recept! :D
Lehké a přitom obohacující čtení :)
Vlastně hodně málo o tanci jako takovém, spíše o životě, rodině, zájmech, trochu o StarDance a více o vlastních tanečních kurzech a aktivitách. Zajímavý člověk, líbí se mi jako porotce.
Fotek málo, černobílé a asi jen jedna dvě opravdu zachycují tanec.
Samotný "rozhovor" ale skáče od jednoho k druhému, není ucelený a dobře připravený: Covid za to může i nemůže..., ale za hrubky tedy určitě ne. 70%
Moje hodnocení není tentokrát objektivní, mám totiž k panu Chlopčíkovi takřka osobní vztah. Měla jsem tu čest být jím vybrána do taneční skupiny Elán, bohužel z osobních a časových důvodů jsem musela závodní tanec po několika měsících opustit. Pan Chlopčík si na hubenou holku s brýlemi určitě nepamatuje, ale já nezapomenu nikdy, je to velmi charizmatický muž budící respekt. V době, kdy jsem se pokoušela naučit se aspoň základní kroky, byla jeho paní Jana těhotná. Když se pak pan Chlopčík (tenkrát jsem mu mohla říkat “Zdeňku”, ale v mých 16 letech mi to moc nešlo…) objevil ve StarDance, nevynechala jsem jediný díl a zajímalo mě, jak se jeho život vyvíjel. Když pak měla má dcera chodit do jeho tanečních, těšila jsem se, že se třeba setkáme na koloně, bohužel kvůli náročné operaci musela dcera taneční oželet. O to jsem radši za tuto upřímnou zpověď. A zvažuji se na stará kolena přihlásit se do jeho kurzu, třeba jsem ještě všechno úplně nezapomněla…
Moc milá knížka. Pana Chlopčíka mám ráda. Škoda že taneční kurzy vede v Ostravě, jinak bych tam hned syna přihlásila.
Zdeněk Chlopčík mě zaujal jako porotce Star Dance, takže jsem si ráda rozhovor s ním přečetla. Sympatické je na něm, že to je nejen mistr v tanečním oboru, ale je také milující otec a manžel, a především člověk, který má pozitivní přístup životu. Velmi mě zaujaly jeho zdravé názory na ambiciózní rodiče, s kterými se často jako trenér mládeže setkával. Určitě je dobře, když základy společenského chování a tance předává mladým lidem člověk jako on, který ví, co je v životě důležité a navíc má dar humoru i empatie.
Knihu jsem dostala na Vánoce, protože jsem se letos byla podívat na generálku Stardance. Jinak knížky s rozhovory nevyhledávám. Na začátku jsem si říkala, že nejsem cílovka, ale pak jsem se začetla. Pan Chlopčík je pro mě vlastně takový podivín, ale milý a v něčem i inspirující podivín. Zjistila jsem, že mi dělá dobře být v jeho společnosti a strávila jsem s knížkou příjemný čas. Zaujalo mě, jak vidí dnešní sportovní tanec plus... uvarila jsem si po přečtení mléčnou rýži:)
Přísný porotce, ale veselý a vtipný kolega, aspoň na obrazovce tak působí. Při čtení mě tak překvapilo,jaké trápení si s sebou nese. Nahlédnutí do zákulisí stardance bylo akorát, knihu jsem nechtěla číst kvůli televiznímu pořadu, ale kvůli pani Chlopčíkovi. A jeho stravovací návyky mě pobavily, stejně jako to, jak ho vidí jeho děti :)))
Knihy rozhovorů mám ráda. Pokud je autor umí vést a dotazovaná osoba má co říct. Tady bohužel nebylo naplněno ani jedno. Pan Chlopčík je zajímavý tím, že dělá porotce Stardance. A dělá to výborně. Tím přispívá společnosti a bohatě to stačí. Od knihy rozhovorů očekávám přece jen víc, než že se dozvím, co dělá po ránu a jak vypadá jeho rodinný život. Na to by mi bohatě stačil rozhovor v časopise. Udělal by stejnou službu.
Pohlazení pana Chlopčíka se linulo celou knihou. Naše rodina měla tu čest oba poznat při tanečních našich dětí a dcera k nim chodila do taneční školy. Paní Brigita se věnovala dospívajícím děvčatům, které ji za to braly jako kamarádku. Jsem ráda, že paní Kučerová kladla nevtíravé otázky. Hezké to bylo.
Tak jsem po přečtení knížky, dostala chuť tančit v jeho kurzech, leč Morava je pro mě daleko.