Protentokrát aneb Česká každodennost 1939–1945
Marie Michlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/124640/bmid_protentokrat-aneb-ceska-kazdodennos-U7y-124640.jpg
4
87
87
Období Protektorátu Čechy a Morava bezesporu patří mezi nejtemnější etapy naší historie a byl o něm vydán bezpočet knih. Tato však na léta 1939–1945 nahlíží poněkud jinak: přes všechny stinné i tragické aspekty žili obyvatelé protektorátu své soukromé životy, zakládali rodiny, přiváděli na svět děti, milovali se, užívali i v omezených možnostech volných chvilek… Stejně tak nebyly přerušeny ani tisíceré nitky pracovních či úředních vztahů. Po úvodní kapitole, věnované protektorátu a tehdejším vztahům mezi Čechy a Němci obecně, se dočteme mnohé zajímavosti o kulturním a sportovním dění, trávení volného času, médiích, školství, výchově dětí a mládeže, pracovním nasazení, rodinných financích, městském i venkovském životě, dopravě, módě, stravování, roli a postavení církve, zdravotní péči a dalších otázkách – to vše z pohledu obyčejného Čecha či Moravana, jenž sice Němce nenáviděl, ale především se snažil přežít. Zvláštní kapitola je věnována smutné historii židovského a romského etnika. Tato publikace, jež je druhým svazkem nové ediční řady Nakladatelství ČAS, věnované našim dějinám a nazvané Český ČAS, přináší tedy nový a navýsost zajímavý pohled na život v protektorátu, a to nejen díky poutavému textu, ale i díky více než osmdesáti reprodukcím. Neměla by tedy chybět v knihovně těch, kdo se zajímají o naše moderní dějiny, a zvlášť silnou a současně čtivou výpověď o dané době může poskytnout dětem a mládeži.... celý text
Přidat komentář
Přesně tomuhle se říká zbytečná kniha. Udivuje mne, že takový průměrný kompilát vůbec někdo vydá....Velice povrchní "dílo" a plné nepřesností - ty lze rozdělit do dvou skupin - jednak úplné hlouposti, jednak vzniklé tím, že autorka míchá "hrušky s jablky". Pro znalé čtenáře je tahle povrchní záležitost ztráta času, pro neznalé až nebezpečná, jelikož svádí udělat si obraz zcela mimo realitu. Dvě hvězdičky jen díky dobře vybraným ilustračním fotografiím.
Psáno trošku jako diplomová práce, ale člověk může díky autorce najít další zdroje informací.
Rozhodně bych to úplně neodsuzovala, je tam dán jiný úhel pohledu na dobu Protektorátu.
Během celého čtení jsem se nemohla ubránit dojmu, že jsem opět na doktorátu a opět dělám oponentury diplomovejch prací. Přesně tak na mě tahle knížka působila. Kdybych psala oponentskej posudek, slečnu bych pochválila, dala bych jí pěknou jedničku, i když s pár fousy (v některých kapitolách ignorovala snad nejznámější příklady - zejména mě práskla do očí kapitola o církvích a její opomenutí pomoci pravoslavných parašutistům v chrámu v Resslovce)... Ale jo, shromáždila zajímavé informace a dobře je utřídila, jako práce adepta historické vědy je to velice dobré.
Ale jako knižní vydání... no, nevím, od toho asi čekám trochu víc. Hlavně jít víc do hloubky. Takhle to jen klouže po povrchu, autorka se na malém prostoru snaží obsáhnout skoro všecky aspekty kažodenního života a pak je pochopitelný, že většinou jen klouže po povrchu... Není to nezajímavej počin a pro určitou cílovku by to mohlo být užitečné (napadaj mě třeba děti na 2. stupni ZŠ a středních školách)... ale člověk, co se už o období druhé války nějak zajímá, asi čeká trochu víc. Vlastně docela přemýšlím, jestli knížku nedám někam dál do knihobudky, a to dělám fakt málokdy.
Ta kniha je skvělá, nic pro intoše bažící po nekonečném množství dat a plků. Je to přehledné, je tam spousta zajímavých informací, zvlášť pro ty, kteří se narodili dlouho poté, co časy, o nichž kniha pojednává, skončily. DOPORUČUJU!
Kratičká exkurze do dějin české každodennosti za období Protektorátu... Věřím, že autorka má o tématu hodně načteno, nicméně kniha na mě působí trochu plytce, myslím, že o daném tématu by se dalo (a mělo) rozepsat mnohem obsáhleji...
Jako velké plus hodnotím seznam použitých zdrojů, které mám v plánu si přečíst.
Obdobně jako u prvorepublikové Byli jsme a budem jde o popis reálií, tentokrát z doby "protentokrátu". Poučné čtení a dějinná fakta, na která bychom nikdy neměli zapomenout.
Váhala jsem mezi 2 a 3 hvězdami. Autorka jistě o tématu protektorátu něco ví a pokud přečetla všechny knihy, které jsou uvedeny jako zdroje citací, tak klobouk dolů. Ovšem čekala jsem od knihy mnohem, mnohem víc. Dějiny každodennosti tam v podstatě byly popsány minimálně. O reálném životě lidí a třeba i konkrétních rodin jsem se mnoho nedozvěděla. Jen všeobecně známé informace o lístcích na jídlo, o šatenkách, o nedostatku potravin. Na vydání speciální knihy o dějinách každodennosti protektorátu to chtělo asi nastudovat mnohem víc. V tomto směru mne zaujaly snad jen informace o cenách některých potravin a pochutin.
Beru knihu především jako zdroj inspirací na knihy, ze kterých čerpala autorka. Některé si jistě přečtu.
Vytkla bych také formát vložených fotografií. Obrázky dobových dokumentů jsou tak malé, že si člověk často obsah dokumentu nepřečte než s lupou.
Vzhledem k velikosti knihy (malá, útlá, přečtete za odpoledne) to asi nemohlo dopadnout jinak, než že autorka jen klouže po povrchu různých témat.
Kdybych tuto knihu nezakoupila a nečetla, o nich bych nepřišla.
No co říct, prostě výcuc z odborných knih, z knih, které opravdu o tomto tématu něco ví.
Rychle se asi muselo něco napsat. Hodně nepravd, autorka asi i na některých místech nebyla viz. Terezín. Přečteno rychle. Za mě ne.
Jednoduchý pohled na jedno temné období našich dějin. Četla se pomalu sama. Některé pasáže trochu více zrychlené a zkrácené, ale celkový dojem je velmi dobrý. Používala bych jí jako učebnici v základních školách.
Útlá knížečka přečtená za jedno odpoledne. Pěkný náhled na každodenní život v protektorátu. Knihu bych dala studentům středních škol do doporučené literatury.
Kniha se dobře četla, bylo to takové celkové shrnutí jednoho nešťastného období naší země na které by se nemělo zapomínat.
Některá témata byla pojednána stručně, některá trochu nepřesně, škoda, že chybí zdroje. Knížku jsem si ale nekupovala s tím, že chci něco hodně odborného (přeci jenom na to tu máme jiné kapacity), spíš jako oddychovku u které mě zajímalo, jak se s tím autorka popasuje. A musím říct, že nakonec mám pozitivní dojem. Hezky se četla, atmosféru doby a její každodennost popisuje celkem přesvědčivě, místy i nějaká ta zajímavost, kterou jsem netušila (ještě jednou - škoda těch zdrojů). Suma sumárum, čtyři hvězdičky.
Vzhledem k datu narození autorky (ročník 1989) lze říct, že se s tématem dobře popasovala. Nicméně nejde ani o odbornou knihu, ani o knihu, jež by byla prosta velkého množství chyb. Zejména její krátká stať o partyzánech není objektivní. U tak závažného tématu je třeba napsat podstatně více informací a až poté si mohu dovolit něco hodnotit. 65 procent
Stejně jako u předešlé knihy (Byli jsme a budem) postrádám uvedení zdrojů k informacím v textu a smyl některých obrázků (a jejich popisků).
Stručný přehled o každodenním dění v protektorátu, užitečný pro první seznámení s tématem, využitelný v hodinách dějepisu dle mého názoru. Sem tam jsem bohužel narazila na nějakou nepřesnost, způsobenou pravděpodobně snahou o zjednodušení a zestručnění vzhledem k rozsahu publikace. Celkově ale hodnotím tento titul jako přínosný.
Překvapivě čtivá knížka. Když jsem jí kupovala, možná jsem čekala ještě trochu víc obyčených příběhů z té doby. Co ale musím pochválit, a co nelze knížce upřít je, že deprese té doby na mě dýchala opravdu silně.
Rozhodně přínosná knížka, která na pozadí válečncýh událostí líčí každodenní život protektorátního obyvatelstva.
Štítky knihy
každodenní životAutorovy další knížky
| 2012 |  Smrt múz |
| 2013 | Byli jsme a budem aneb Česká každodennost 1914–1918 |
| 2016 | Smrt a pohřby slavných aneb Poslední cesty osobností našich dějin |
| 2020 | Protentokrát aneb Česká každodennost 1939–1945 |
Dávám dobré tři hvězdičky za snahu a vložení dobových fotek.
Jinak bych tuto knihu možná i doporučila do základních škol, dětem, kterým učitelé předkládají jen data, by se tohle mohlo líbit, a mohly by si dané roky lépe představit. Je to jen takové klouzání po povrchu, jak už psal někdo pode mnou.. ale rozhodně věřím tomu, že děti, které by se chtěly dozvědět více, nahlédnou třeba do knih, které byly uvedené jako "použitá literatura".
Za mě dobré, ale opravdu jen dobré. Zase ale o něco lepší, než kniha "Byli jsme a budem.."