Rok v Provenci
Peter Mayle
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/20774/bmid_rok-v-provenci-wNZ-20774.jpg
4
440
440
V prvním díle volné trilogie o půvabech a zvláštnostech života v jihofrancouzské Provenci (Navždy Provence a Znovu Provence) se společně s autorem podíváme do líbezné krajiny, kde voní levandule, rodí se výborné víno a jedinečné kulinářské dobrůtky – vínem úžasných značek počínaje a slavnými lanýži konče –, a kde bydlí lidé, jejichž život jim můžeme jen závidět. Za knihu, ze které se záhy po jejím vydání stal světový bestseller, získal Peter Mayle v roce 1990 prestižní cenu British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , OlympiaOriginální název:
A Year in Provence, 1990
více info...
Přidat komentář
Vyborne. Vtipne vypraveni o zivote cizincu v Provence. Skoda jen, nevime, co delal autor s manzelkou, vubec nebylo zmineno zamestnani. Pracovali jen vsichni okolo.
Zpracovani a nacteni CRo vynikajici.
Jistí opálení občané prodávali autorovi koberce stejným způsobem, jakým se současný opálený občan pokoušel prodat mému tchánovi, který zrovna venčil psa, techniku (pily, vrtačky apod.), které občan "nestihl prodat na výstavě" a nechce se mu to vézt až do Španělska, nabízí ji tedy levně, všechno jen za tisícovku, ale... šest tisíc by potřeboval... Jde o 40 let starou metodu prodeje kradeného zboží, jak vidno.
Za krátkou dobu, co audioknihy poslouchám, jsem zjistila, že mi velmi záleží na hlase interpreta. Mnohé ze zajímavých titulů jsem nedoposlouchala. Ale Lukáš Havica mě naprosto uchvátil.
Netuším, co Angličana přimělo přestěhovat se do Francie, ale tu a tam zaznamenané narážky na výši cen čehokoli asi dávají tušit. Obdivuji jen, jak "s klidem Angličana", ba téměř stoicky, přijali manželé Mayleovi důsledky jednoho z rysů francouzské povahy - na všechno je dost času. Žít rok v podstatě "na staveništi" bych asi nedala. Útrapy rekonstrukce však příjemně doplňovaly popisy zejména gurmánských zážitků a povah sousedů. U kozího jsem se musela smát nahlas :o).
I když si čtenář/ka musí stále opakovat, že se děj odehrává v 80. letech minulého století, že dnes to na stejném místě může vypadat úplně jinak, přesto je to čtení milé a k návštěvě Provence inspirující.
Laskavé vyprávění o životě v oblasti Provence ve Francii. Poslechnuto na Českém rozhlase v podání Lukáše Hlavici.
Nevyhledávám cíleně audioknihy, ale u této knihy byla četba na pokračování při Českém rozhlase opravdu dobrá volba. Protože jinak bych slintala a grindala jak batole nad knihou nad tím obžerstvím . Všude jen jídlo , stoly se prohýbají, mísy jsou plné a já nemám nic jen hlad. Všechno, všechno chci ochutnat ! Pořád se hoduje a slaví a s tyranským popisem každého detailu mučí autor trpícího čtenáře. A když už jsme nasyceni , řeší se i normální věci jako třeba záchod a velmi veselé kozí závody v čepičkách. Super oddechovka.
Nádherná kniha o 1. roce stráveném v "novém" domě , jídle a úrovni domorodých řemeslníků.
No prostě oddychová četba.
Provence miluju, ale ta kniha mě vůbec nezaujala, pokračování už nechám na jiných, já už číst nebudu.
Poslechnuto v Český rozhlas, četba na pokračování. Díky příjemnému hlasu Lukáš Hlavica, to je příjemně strávený čas v Provenci s novými zajímavými sousedy, dobrým jídlem a pitím.
Pro vás. Provincie, "vitrína" smyslů. Šampaňského polí, plných fuchsiových copů. Tón v tónu, krok po kroku krajinnou výmalbou. Po parfémovaném plenéru, náhrdelníku na omamné šíji času.
Kniha, která potěší každého milovníka Provence. Za mne úžasné odpočinkové vyprávění. Však se chystám do Provence, už po šesté ;-)
Poslechnuto jako audio kniha. Milý, nekonfliktní pomalu plynouci příběh, kniha vhodná na dlouhé zimní večery spojené s plánováním příští dovolené,samozrejmě v Provence.
Kniha mě teda moc nebavila. Spousta francouzských slov, kterým člověk vůbec nerozumí. Do čtení jsem se musela nutit.
Nehledejte v této knize literaturu, styl, používání barvitých výrazů nebo naopak strohé věty McCartyho. Zde jde pouze o jednu jednoduchou věc. Popis toho nejkrásnějšího požitku ihned po milování a tím je dobré jídlo a vše kolem něj. Když se chcete odstěhovat "nadobro" do Provenci, musíte zřejmě svůj starý život spálit a začít žít nový, prostě se znovu narodit. Poslouchat, učit se a hlavně dodržovat místní zvyky, ať jsou jakékoliv. Kdo by nechtěl jen v klidu opravovat dům s vinicí a sadem třešní, jezdit po místních pekárnách, řeznictví, vinařství a lisovnictvím olivového oleje. Užívat si závody koz, výstavu psů apodobné přitroblosti. Jenže holt pokud bychom všichni, chtěli bydlet v Provenci a žít takový život - už by to nebyl takový život v Provenci.
Poslechl jsem jako audio knihu, namluvil skvěle Pavel Chovanec a poslech jsem si rozdělil vždy denně 2 měsíce celá audio kniha trvá přes 8 hodin. Svérázné figurky francouzských vesničanů byli naprosto skvělé. Z knihy se posluchač doví mnoho zajímavých věcí nejen o Provenci, ale i Francii a Francouzech. Francouzi jsou posedlý jídlem a při poslechu jsem často dostával hlad.
Co se vám vybaví, když se řekne Provence?
Většině asi fialové levandulové pole, pronikavé vůně. Ale Provence není jen o levanduli, celý rok v této oblíbené francouzské lokalitě vám přiblíží autor Peter Maile, Angličan, který tam s manželkou zakoupil dům.
Od ledna po prosinec přibližuje, jak se žije cizincům mezi domorodci. Jaká úskalí na ně mohou číhat třeba v pojetí času a plnění termínů po francouzsku nebo jak ovlivní jinak poklidný život, když zavane mistral. V průběhu čtení se vám budou určitě sbíhat sliny nad labužnickou kuchyní, proteče mnoho litrů vína a šampaňského, nebude chybět vyprávění o olivovém oleji a dozvíte mimo jiné zajímavé informace o hledání lanýžů.
Autor dokáže po pár stránkách přenést na čtenáře místní atmosféru, příběh psal doslova sám život a je to z něj cítit. Je velmi inspirující, úplně se podat pomalu plynoucímu stylu života, stejně jako to udělal autor s manželkou. V průběhu čtení jsem spřádala plány, kam se odstěhuji já.
Kniha vyšla již v několika vydáních a já ji rozhodně doporučuji, zvláště těm, kteří chtějí v této hektické době trochu zabrzdit. Na knihu volně navazují knihy Znovu Provence a Navždy Provence. Mimochodem, jestli jste si oblíbili romantickou komedii Dobrý ročník, tak právě autor napsal jeho předlohu.
Mile popsaný způsob života anglických přistěhovalců do oblasti Provence ve Francii. Charakteristické pro tuto oblast je pomalé tempo života, časté gurmánské zážitky, spousta výstav, festivalů a různých akcí zaměřených na společně prožité okamžiky, minuty a hodiny. Pro nás množství nepředstavitelných, ale určitě zajímavých a přitažlivých odlišností. Náš život je mnohem hektičtější, než autor popisuje ve své knize.
Autora jsem si oblíbil už u zbývajících dvou knih této série, kterou jsem nečetl postupně. Poohlédnu se i po nějaké další jeho knize, jeho styl mi sedí.
Příjemně se četla. Seznámení s běžných životem vesniček na jihu Francie. Osobně jsem v Provence nebyla, ale byla mi velmi blízká s naším krajem jižní Moravy - trhy, vinohrady, lidé, kteří zase tolik nespěchají a rádi si posedí u dobrého jídla a pití. Byl to pro mě tak trochu návrat domů, ke stylu života, který je mi blízký... A s nadsázkou mohu říci, že rozdíl je v tom, že u nás na jižní Moravě nemáme lanýže.
Vlastně si nejsem jistá, jestli je to ta kniha, co jsem kdysi četla. Ta moje byla o jídle, víně, olivovém oleji a o rekonstrukci provencské usedlosti. Četla jsem ji na dovolené v Provence a dost jsem se bavila, protože v té době jsme byli po rekonstrukci bytu a dost mi to ty problémy připomínalo.
Štítky knihy
víno Francie Provence životní styl romány
Autorovy další knížky
| 2005 |  Rok v Provenci |
| 2006 |  Dobrý ročník |
| 2004 | Navždy Provence! |
| 2007 | Andělské vodopády / Černé slunce / Dobrý ročník / Orbit |
| 2004 | Hotel Pastis |
Autor čtenáři velmi mile a vtipně představí Provence z pohledu Angličana, který se rozhodl do těchto nádherných míst přestěhovat. Úsměvná kniha nás seznámí s místními zvyky, se svéráznou náturou starousedlíků, se zdejší pohostinností, velkým apetitem a všudypřítomným vínomilectvím. Velice příjemný poslech s úsměvem na rtech jsem si užila na Čro Dvojce ve skvělém podání Lukáše Hlavici.