Průliv La Manche
Peter Unwin
Mocné větry, slapové dmutí a proudy průlivu komplikovaly odedávna navigaci, diktovaly námořní strategii a také znepříjemňovaly život rybářů, a odvážlivců, pokoušejících se jej přeplavat. Je širší než největší řeky, jeho význam se vyrovná významu oceánů – má zaručené místo v dějinách. V porovnání se svými evropskými sousedy – Středozemním mořem, Černým mořem, Baltickým a Severním mořem – se Anglický kanál zdá být bezvýznamným pásmem vody. Jeho různé názvy vnukají představu něčeho domáckého, malého, protože výraz „channel“ je odvozen z holandského „canal“ a francouzské „manche“ připomíná jeho tvar podobný rukávu. Kanál však může vyprávět historické příběhy stejně napínavé a významné jako Středozemní nebo Baltické moře nebo dokonce Atlantský oceán. Odděluje Británii od Evropy, dokázal zabránit invázím a vytvořil hranici účinnější než tisíce kilonetrů ostnatého drátu, ale také slouží jako spojení kontinentu s ostrovem. Tisíce let pluly lodě oběma směry, na palubě s pasažéry tak odlišnými jako Vilém Dobyvatel, Francis Drake nebo George Snelling, „velký podloudník z Broadstairs“. Vůdci jako Julius Caesar, Napoleon a Hitler bojovali o vládu nad úzkým pruhem moře a galeony, koráby, ponorky a spitfiry se pokoušely je zastavit. Kniha vypráví příběh Lamanšského průlivu od doby před 9000 lety, kdy Británii s kontinentem spojoval most souše až po 21. století, kdy je spojuje podmořský tunel. Peter Unwin čerpá z tak rozdílných originálních textů, jakými jsou Anglosaská kronika nebo deníky vojáků z druhé světové vály, aby zmapoval krajinu a vodstvo této brány Evropy ke světovým oceánům a odhaluje taje politické a vojenské historie, která se zde odehrávala, ale také osudy jednotlivců, ovlivněné průlivem.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2004 , BB artOriginální název:
The Narrow Sea, 2003
více info...
Přidat komentář
Relativně malý pruh vody byl (a je) dějištěm velkých událostí ovlivňujících nejen země na obou březích, hlavně tu ostrovní, ale prakticky celou Evropu. Věc, která by člověka nenapadla, dokud si nepřečte výborné vyprávění Petera Unwina. Počínaje Římany a konče současností byl průliv velkým hráčem v dění. I mě jeho vlny pohltily, když jsem četl především kapitoly zahrnující 16. až 19. století, kdy události nabraly největších obrátek - a nebo možná největší romantiky z pohledu dnešního čtenáře. A to nejen díky poražení španělské Armady nebo Nelsonových vítězství na palubě Viktorky. La Manche totiž nebyl jen bojištěm, ale Unwin jej ukazuje i v dobách míru, během ekonomického a společenského rozvoje.
Těžko říci, jak by taková kniha vypadala z pohledu Francouzů, nicméně autor v sobě anglickou krev nezapře. Často jsem si totiž všiml, že se snaží podávat věc opravdu spravedlivě (poměrem se však stále jedná o anglický průliv) a nebojí se humornými až jízlivými poznámkami střílet i do vlastních řad. A velmi zajímavou kapitolou je ta poslední, kdy se snaží spekulovat nad možnou budoucností. Přestože knihu napsal už před patnácti lety, v ledasčem stojí jeho prognózy za úvahu, některé i za úsměv.
Velmi zajímavá historie jedinečného prostoru. Je tam všechno, od okamžiku kdy ledy roztály a stoupající moře vytvořilo průliv. Ten se stal důležitou komunikací a obchodní zónou, i rejdištěm korzárů nebo vylupovačů vraků, kteří za bouřlivých nocí lákali lodě falešnými signály na pobřežní skaliska. Přístavy po obou stranách průlivu vzkvétaly i živořily, často v závislosti na tom, jaké vztahy právě vládly mezi zeměmi na jeho březích. Průlivem vyplouvali na oceán cestovatelé a objevitelé. Ztroskotání Bílé lodi s anglickým následníkem trůnu na palubě mělo ve dvanáctém století za následek dlouhou vnitřní válku, o níž se lze dočíst mj. v příbězích Edith Pargeterové o bratru Cadfaelovi. Průliv býval často bojištěm, připlouvali po něm migranti i dobyvatelé. Římané, Anglové, Sasové, Dánové, vikingští piráti ze severu i jejich normanští příbuzní z poloostrova, jenž dodnes nese jejich jméno. V jeho vodách započala zkáza invazní flotily španělského krále, dokonaná na skotských a irských útesech. Průlivem připlula loďstva Viléma dobyvatele i Viléma Oranžského, a průliv zabránil Bonapartovi i Hitlerovi ve vpádu na ostrovy. Na jeho vodách se střetávali Angličané s Francouzi a Holanďany v dobách, kdy Anglie zahájila svůj vzestup k úloze světové námořní supervelmoci. V jedno pošmourné červnové úterý průliv přeplulo největší invazní loďstvo, jaké se kdy shromáždilo u evropských břehů. A dnes pod jeho vodami vede tunel... Kdo se zajímá o dějiny Evropy - a nejen té západní - neměl by si tuhle knihu nechat ujít.
Asi jsem čekal trochu víc. Na druhou stranu název napovídá, že pokud se nějaká historická událost týkala větší oblasti, autor se zaměřil pouze na lokace okolo průlivu, tedy z 2. světové války jen den D a jen do oblasti nedaleko za pobřežím. Přišlo mi to tím pádem takové neúplné a kusé. Z britské strany pak lze ucelenější informace načerpat spíše z knížky Ostrovy od Normana Daviese, kde je ovšem kladen důraz spíše na obecné dějiny a průliv je pouze jejich součástí než středobodem výkladu. V závěru je s ohledem na současné dění k pobavení zmínka o "britských řečech o opuštění Unie, které se dle autora ukážou být právě jen řečmi", jakož i předpověď o jedněch hranicích a jedné měně Evropy.