Pokrok

02.01.2024 5 z 5

Pavlnka

Mi se líbil i druhý díl, napínavé fantastické. Jsem ráda, že jsem nedala na recenze.

12.04.2023 2 z 5

Tupoun

No, doufal jsem, že druhým dílem bude trilogie gradovat a autor se zlepší v tvorbě, kterou si prvně vyzkoušel v Průlomu. Tento díl je zelenější nejen obalem, ale i částí děje, ochranářů všeho živého kromě člověka. Ale zase ne nějak přehnaně. Díl je poněkud nevyrovnaný v ději a oproti prvnímu dílu se místy dost táhne. Nicméně, když už jsem začal, chci to dotáhnout do konce. Na to zase kniha Pokrok tak hrozná není. Jen při tom porovnání...

1

11.03.2023 2 z 5

woita

Někde jsem slyšel jak se tato kniha stylem podobá titulům C. Cusslera, spisovatele akt Numa a jiné, pro své zřejmé marínalní zaměření. Já osobně bych užil jiného příměru. Pokud jsem první díl přirovnával Doneganově sérii Atlantida, tak tento díl musím zaručeně částečně srovnat s Rollinsovou Sigma Force.
A v čem je podobnost? Máme tu dva hlavní mužské protagonisty, jednoho šviháka, hlavu týmu, a druhého více muskulaturně stavěného, na hrubou práci a se svérázným humorem. V "Pokroku" hrají vedle delfínů nově úlohu i primáti, přesněji gorila, jako při jedné misi agentů ze Sigmy (Kovalsky se spřátelí se samcem gorily se kterým komunikuje prostřednictvím znakování, obdobně jako Caesar se samičkou Dulce prostřednictvím upraveného systému IMIS). Spojení lze spatřovat také v návaznosti na tajemné vyspělé technologie a přírodní úkazy.

Budu znít jako hnidopich, ale název knihy není příliš odpovídající. Pokrok významově značí něco, co překonává předchozí. Kromě konceptu technický vyspělejší dieselové ponorky a jejího záhadného objevení u břehu Brazílie, nebylo toho moc, co by mě oslovilo či vtáhlo, jako u prvního dílu. Pokrok s technologií IMIS byl sice úchvatný, ale spojení lingvistického výzkumu Alison a DeeAnn s událostmi, do kterých byli zapojeni Clay a Caesare, bylo dlouhou nejasné. Oba případy tvořily předlouho nezávislé větve, které se nechtěly ne a ne protnout. Bohužel to místy nudilo natolik, až jsem byl ochoten i pár stran přelétnout k těm záživnějšim pasážím, ke kterým patřilo vyšetřování Claye a Caesara... (No, ve skutečnosti ani jejich pátrání v Jižní Americe nebudilo mé největší nadšení).
Muselo uplynout přes 200 stran, kdy bylo možné první spojení výletu DeeAnn a Dulce do přírodní rezervace výstředního miliardáře s misí bývalých členů SEALS prošetřujici činnost Číňanů v džungli. To už se dostáváme do akčněji laděných pasáží. Bohužel ani zde jsem se moc nechytal a nepomohlo tomu ani vypuštění torpéda, seberozsáhlejší požár džungle či Cesaeruv výkon při porovnávání sil s Blancem. Naopak, kde to mohlo být zajímavé, bylo odhalení místa původu rostlin. V dané pasáži došlo k odkrytí potencionálních nových aktérů a okolností na pozadí příběhu. Než však se něco mohlo udat zásadního, nastal konec celé knihy.
Celý Pokroku sám o sobě není schopný obstát jako samostatný díl. Působí jako rozsáhlý prolog k třetí knize a lze ji proto také považovat za vůbec nejslabší díl trilogie.

PS: V knize občas padly zajímavé informac z několika oblastí, jako rozpínavost Číny a její předvoj k vyvolání (ekonomického) globálního konfliktu, nebo informace o existenci konceptu jakéhosi univerzálního opičího jazyka.

1