Průměrně zamilovaný muž a jiné povídky
Michal Viewegh
Cyklozájezd, oslava šedesátých narozenin, udílení státních vyznamenání, slavnostní vyhlášení cen Magnesia Litera a v hlavní roli (povětšinou) spisovatelovo slavné alter-ego Oskar. Nové povídky Michala Viewegha.
Přidat komentář
Drtivá většina povídek mi přišla o ničem. Nezazivne čtení, které jsem chtěla co nejdřív ukončit.
Osobně se mi to líbí. Souhlasím, že to není možná nejlepší, co Michal Viewegh napsal, ale mne se jeho knížky menšího obsahu líbí. Ano, možná se opakuje, jsou zde místa lepší i slabší, ale vzhledem k tomu co zdravotně prozil, tak ho obdivuji.
V jeho tvorbě se mi více líbily vážnější knihy Lekce tvůrčího psaní či Andělé všedního dne, ale zase Biomanzelka byla pro mne pro zmenu zklamáním.
Zkratka, u mne dobry. A vím, že si z knihovny půjčím dalšího Michala (omlouvám se, že ho nazývám tak familiarne, ale považuji ho za krajana vzhledem ke studiim ve stejném městě a životě v Posázaví...)
Určitě to není odpad, jak tu někteří píšou - ale také to není nejlepší forma - rozhodně povídky neurazí.
S jazykem stále Viewegh pracuje velice dobře a povídky jsou skvěle čtivé.
Ja cekam, ze Viewegh svou spisovatelskou karieru nejakym uctyhodnym zpusobem zavrsi. I kdyz na nej nedam dopustit, touto knizkou to fakt nebude….
Prosim si priste neco lepsiho, treba ve stylu Mraz prichazi z Hradu a nebo moje xkrat ctena Bajecna leta pod psa.
Tohle ne :-/
Název této knihy měl být podle jiné povídky a to Hrob hoven. Protože by to lépe vystihovalo celkovou úroveň tohoto dílka.
Já nevím, je to vtipné, sarkastické, ale i tak nemůžu říct, že by mi to přišlo dobré. Nechci autora urážet, ani se ho nijak dotknout , jako spisovatel dokázal, že je fakt dobrý. Ale poslední dobou se mi zdá, jako bych všechny povídky někdy už četla. Často se opakuje, stejné vtipy i témata. Už mě to bohužel prostě tolik nebavilo .
Pane spisovateli "mistře" přestaňte, prosím, už psát. Možná ještě zůstanete v myslích čtenářů jako docela dobrý spisovatel. Tato povídková kniha je naprostý odpad, který se nedá číst.
Část díla
- Cyklista jde domů
- Dobrej psycholog, ale až moc výřečnej
- Horkých šestnáct
- Hrob hoven
- Kouzlo venkovního grilování
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
(SPOILER) Kniha povídek, která v určitých ohledech kulhá hned v samotném jádru - povídkové stavby.
Nepochopitelné rozkouskování jedné povídky do tří samostatných povídek, kdy se pointu první dozvíte ve třetí a pointa druhé části chybí zcela.
Ucelený děj (kterému se děj skutečně dá říkat) a taky trochu autorovy snahy obsahují pouze první dvě - jedna odehrávající se v socialismu, což je téma které Viewegh kdysi dokázal velmi dobře zpracovat a díky kterému tolik lidí zná jeho jméno, je v tomto případě, až na pár replik nijakou historkou o sexu, bujném poprsí, a oplzlých komunistech a druhá, snažící se o psychologickou zprávu o manželství, které se sice dávno rozpadlo, nicméně navenek se stále tváří jako plně funkční, a jejíž text nevyniká takřka ničím, má přesto jakou-si "povídkovou" strukturu vyprávění.
Zbytek, jsou jen nevtipné anekdoty o velikosti penisů, práškách na erekci, obemílání schématu - starší muž a výrazně mladší žena, opakování slova průměrnosti odstavec za odstavcem a taky texty, u kterých se vám pár minut po dočtení nevybaví ani náznak jejich obsahu, aby taky ne - vždyť on jim zoufale chybí.
Autorův někdejší sarkasmus a svižnost dialogů mizí v záplavě klišoidních historek, nevhodných ani k vyprávění mezi přáteli, natož k vydávání v knize.