Počítání hvězd
Mary Robinette Kowal
První astronautka série
1. díl >
V roce 1952 dopadne na Zemi obří meteorit a zničí celé východní pobřeží Spojených států. Kvůli následné změně klimatu se naše planeta stane brzy neobyvatelnou a lidstvo má jedinou šanci na přežití. Musí se urychleně pokusit o kolonizaci vesmíru. Vznikne mezinárodní koalice, jejímž cílem je osídlit nejprve Měsíc a následně Mars. Matematička Elma Yorková na projektu spolupracuje jako výpočtářka, ale sní o tom, že se stane astronautkou. V cestě jí však nestojí jen technické obtíže, ale především předsudky většinové společnosti tehdejší doby, bránící ženám účastnit se letů do vesmíru. Jako bývalá armádní pilotka se s tím nehodlá smířit. Jak by lidé v padesátých letech reagovali na takovou katastrofu a následnou akutní hrozbu změny klimatu? Jak bude probíhat pokus o záchranu lidstva v době, kdy je rasismus a sexismus společenskou normou? Příběh alternativní historie se nezabývá jen technickou stránkou dobývání vesmíru, ale především společenskými problémy, kterým lidstvo čelí i tváří v tvář nevyhnutelné záhubě. Přední současná americká autorka sci-fi a historické fantasy Mary Robinette Kowalová získala za svoji trilogii o Lady astronautce řadu prestižních ocenění včetně ceny Hugo za nejlepší román roku 2019 či cenu Nebula za nejlepší román roku 2018.... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
The Calculating Stars, 2018
více info...
Přidat komentář
Výborný první díl této doslova vědecké fikce.
V příběhu jde o dopad meteoritu na velkou část USA, urychlený rozvoj kosmonautiky a snahu vyřešit přesunutí lidstva z umírající planety pryč, konkrétně na Měsíc a Mars.
Autorka si skvěle nastudovala vše o létání do vesmíru, radila se s odborníky a bylo to znát.
Přestože kniha nepřekypuje "akčností", napnutá jsem byla od začátku do konce a hlavní hrdince jsem držela palce.
Začátek knihy vás určitě navnadí na akci a napětí, ale nevydrží to celý příběh. Musím uznat, že autorka se dost připravila na celkovou problematiku cestování do vesmíru a pádem meteoru, což šlo v knize poznat, a tak mi to připadalo daleko realističtější. Většina postav v knize jsou ženy, a jako další žena do počtu, jsem se s nimi ztotožnila a díky tomu, to byl pro mě lepší zážitek. Nevím, jak příběh zaujme mužskou část, ale mě se kniha líbila. Takže se pustím i do dalších dílů. Uvidíme, jak "Lady astronautka" nakonec dopadne.
Jasně. Alternativní historie o první ženský ve vesmíru. Od ženský. A k tomu Hugo Award. Jasně. Říkal jsem si. Ale ono mě to úplně pohltilo a tuhle tlustym papírem přifouknutou 400stránkovou bichli jsem přelouskal prakticky za 3 dny a zapomínal jsem jít spát. Ano. Začátek je nejakčnější a vtáhne vás do děje. Je to survival. A pak se to láme a vlastně se nic neděje. Jen snad při letecké show dojde na akci, jinak nic. Jen "trnitá" cesta předsudky k výcviku a samotný výcvik plný scenáristických klišé. Umě vykonstruováno, říkal jsem si. Je vlastně sranda, jak moc se ty zápletky podobají té ženské linii v první (a nejlepší) sezóně seriálu For All Mankind (výběr adeptek - hezká, chytrá, manželka astronauta; podceňování; závislosti, jen ten LGBT+ prvek tam zatím chybí). Ale paní Kowal prostě umí psát a mě to strašně bavilo číst. Baví mě, když si se mnou vypravěč hraje. A tady to vypravěčka zvládá, třeba když zapomene říct, že jedna z postav je černé pleti, dokud se to vyloženě netematizuje. Anebo co se skrývá za její úzkostí... A překousnul jsem i to, že tam není moc geopolitického vývoje, který by v daném světě byl zajímavý, nebo že hlavní hrdinka není jen sama geniální, ale má také pana dokonalého, který se nikdy nezlobí, věčně ji masíruje a při společném sexu neustále vtipkují o vesmírných misích. Je to prostě sci-fi román od ženy primárně pro ženy, říkal jsem si (ostatně čtenářky přece jen knižnímu trhu dominují). Jenom jsem si celou dobu lámal hlavu s tím, proč to má toho Huga. Čte se to dobře. Ale na podobné téma už je ten seriál For All Mankind (2019), pak film (a kniha) Skrytá čísla (2016) a ostatně i Stephen Bexter nechává ve své alternativní historii Voyage, kde JFK přežije pokus o atentát, poslat ženu s první expedicí na Mars. Voyage sice znám jen z dramatizace BBC, ale i tam jde o to podceňování astronautek ve světě chlapů, vztah na pracovišti apod. A to navíc už v roce 1996! A žádného Huga za to nedostal (za ten rok ho měl Robinson za třetí díl své marsovské trilogie a v dramatizacích to dostal opět TV seriál Babylon 5). Takže jsem si říkal, že to holt je politická korektnost dnešní doby. Jenže pak jsem to dočetl do konce a pustil se do poznámek autorky a otevřel se mi druhý plán celé knihy. Takže nejenom, že je to neuvěřitelně čtivé, ale ještě můžete strávit hodiny tím, že budete zkoumat, co všechno je postaveno na historické realitě (ženské hrdinky, novinové výstřižky, Parker-Collins...). A tohle miluju. Když mě fikce nakopává k tomu zkoumat skutečnou historii. Paní spisovatelka prostě vzala odborné publikace a přetavila to ve čtivou fikci. Do dalších dílů se určitě pustím. Ostatně autorka v doslovu sama přiznává, že původní koncept se jí rozrostl do dvou knih. Takže ti, kteří tady žehrají, že začátek a konec je akční a prostředek je trochu nudil, nebo že tam chybí víc toho vesmíru a geopolitiky, tak ti by měli podle všechno být uspokojeni právě ve druhém dílu, kdy dojde na klimatickou katastrofu a budování kolonií ve vesmíru.
Jo a úpěnlivě jsem se snažil přijít s vlastním překladem titulu knihy, který mi prostě nesedí. Ale na nic lepšího než pan překladatel jsem nepřišel. Musím uznat, že originální název Calculating Stars je opravdu kongeniální.
Príbeh vykazuje značné prvky originality a autorskej odvahy. Je celkom jednoduchý a skôr sa jedná o spoločenskú drámu. Na čitateľnosti nepridávajú ani akčný minimalizmus a nekonečné pitvanie charakterov alebo zvláštne dialógy. Osobne mi vadil prehnaný feminizmus, hlavným argumentom pre väčšie začlenenie žien do vesmírneho programu je to, že sú ženy. A prosto chcú. Aj hlavná hrdinka naplno využíva všetky ženské zbrane - hlavne citové vydieranie pôsobí slabošsky. Pôsobí to povrchne. Pritom majú toľko úžasných schopností. Rovnako som sa zastavoval nad na prvý pohľad príliš urýchleným vývojom letov do vesmíru. Na druhej strane je vidieť autorkinu obrovskú prípravu, množstvo konzultantov a rozsiahla bibliografia. Zaujímavé čítanie pre trpezlivých.
Knihu jsem začala číst do Čtenářské výzvy. Bohužel se neodehrávala ve vesmíru a vlastně to ani nebylo moc scifi, spíš vůbec.
Zajímavý byl pohled na svět v padesátých letech minulého století, který se od světa, jaký známe, trochu změnil dopadem meteoritu a hrozícím zničením naší planety.
Rasismus byl v plném rozkvětu a ženy, i když vědkyně, neměly v mužském světě místo.
(Dnes už je svět jiný. Třeba u nás v práci se s rasismem běžně nesetkáte. Bohužel na ženy je stále pohlíženo jako na myčky nádobí a chystačky pohoštění. - smutné).
Začátek působil slibně, ale nazývat tohle nějakým sci-fi je hodně nadnesený. Námět zněl fajn, prvních dvacet stránek bylo taky fajn! Jenže pak....
Se z toho stala naprostá slátanina z červené knihovny. I když autorka píše poutavě, číst na zbylých 400 stránkách to, jak se ženy snaží dostat do vesmíru... to fakt není nic pro mě.
Pod žánrem sci-fi si prostě představuju úplně něco jinýho. Tady jsem se doslova nutil k tomu, abych tu knihu dočetl. Další díl si rozhodně nepřečtu a především chlapům tuhle knížku nedoporučuju.
No, špatný to tedy nebylo. Dobrý nápad, dobře se to čte .. takže 4 hvězdičky si to zaslouží. Slušná tvrdá scifi od holky..
Divím se nízkému hodnocení (75 % od 96 čtenářů), mně se knížka moc líbila. Ani bych ji nezařazoval do kategorie sci-fi a zůstal bych u té alternativní historie. Paní Kowalová mi předložila čtivý, realistický a uvěřitelný příběh amerického vesmírného programu po (alternativní) přírodní katastrofě, která měla postihnout východní pobřeží USA v roce 1952. Bylo zajímavé sledovat osudy hlavní hrdinky, moc jsem jí fandil. Dávám všechny hvězdy a určitě si zanedlouho přečtu pokračování příběhu.
Knihu budu hodnotit mírněji a lépe než jsem původně chtěl. Má velmi zajímavý námět o dopadu meteroitu do oceánu v roce 1952. Začne se odvíjet alternativní historie o následcích této katastrofy a jak pomohl nastartovat kosmický program o celé roky dříve než ve skutečnosti. To bylo psáno velmi poutavě a rychle se to četlo. Naopak některé pasáže týkající se psychických, genderových a rasových problémů bych úplně vypustil, ale kniha vznikala v době, kdy nastoupila nová vlna americké literární a kulturní fronty, jenž tato témata velmi akcentuje. Musím to napsat takto: jinak velmi kvalitní text, z jehož odborností co se důsledků dopadu meteoritu či vesmírného programu, pomáhali odborníci na slovo vzatí, byl prokládán, nebojím se říci, sto stran módního patosu, které knize spíše uškodil a bez nich bych knihu zhltnul. Takto jsem se prokousával knihou několik dní. Nakonec tedy čtyři hvězdy, když zavřu obě oči nad částmi naprosto zbytečnými a dám šanci druhému dílu "Osudové nebe."
Začátek mě dost chytil a navnadil. Bylo to nejen díky rychle běžícímu a napínavému ději, ale i díky novinovym článkům na začátcích kapitol, které vyloženě sedly. Bohužel, posléze příběhu trochu došel dech, a na můj vkus se vesmírné rakety a přicházející katastrofa řešily méně, ale za to psychické problémy geniální hlavní hrdinky více, než by bylo potřeba. Taky se mi nelíbila postava pana Yorka, který byl vykreslen jako stoprocentně ideální muž, což ho činilo méně uvěřitelným, než pád meteoritu na východní pobřeží USA. Už vůbec tomu nepomohly erotické scény s jeho "raketou". Vážení spisovatelé a spisovatelky, pokud fakt nejste extratřídy a vaše kniha na tom vyloženě nestojí, tak si popisování sexu odpusťte. Všem nám pak bude líp.
Scifi není zrovna můj žánr. Kniha mě zpočátku nadchla (cca prvních 100 stran), ale posléze už děj plynul opravdu pomalu, a vlastně nemám pocit, že by se ve zbytku knihy dělo něco vzrušujícího. Elma samozřejmě dokázala spoustu věcí, dokázala pracovat se svým strachem, bojovala za své přesvědčení, což bylo úžasné. Ale mě ten děj prostě nevtáhnul. Nepochybuji, že kniha si své čtenáře najde, ale já po dalších knihách ze série pravděpodobně nesáhnu.
Kniha mě opravdu bavila, zejména začátek a konec- prvních 150 stránek bylo perfektních, v této části jsem nemohl odlepit oči od textu... Poté to začalo slábnout. V tu chvíli jsem nevěděl, jestli to vůbec dočtu. To jsem přetrpěl a byl jsem odměněn zábavnými posledními kapitolami... I přes to mám z knihy hezký zážitek...
Knížku mi doporučila kamarádka a zpočátku jsem byla spokojená. Jenže s postupem děje se děj stočil spíš k politikaření, úmorně se vlekoucím pokusům hrdinky prosadit se mezi muži. Netvrdím, že je to vzdálené skutečnosti. Stejně jako téma segregace černých nebo jinak barevných obyvatel. Autorka se v tomto směru odkazuje např. na Skrytá čísla (Hidden figures), kde je téma barevných výpočtářek NASA skutečně hezky zpracované. Ale čekala jsem více sci-fi. Víc "reálií" tohoto alternativního světa. Kromě toho, že byl jiný první muž ve vesmíru a vesmírný program se urychlil, mi to jako jiná linie dnešního světa nepřišlo. Možná v dalším díle? To se nedozvím, číst dál nebudu.
Začátek knihy mě hodně bavil. Vylíčení dopadu asteroidu byl vynikající. Prostředek knihy byl poté již slabší ale závěr jsem si užil. Druhý díl si časem určitě přečtu.
Mám velmi ráda sci-fi, kde se řeší opravdu i to "science", ne jen "fiction". Příběh je velmi zajímavý nejen tím, v jaké době se odehrává (žádná budoucnost, kde se může každý technický problém vyřešit převratnými vynálezy, které na nás teprve čekají v naší fantazii), ale i tématem emancipace, rasové segregace atd. Upřímně i mě by zajímal, jak už tu někdo psal, detailnější popis společnosti po dopadu meteoritu, ale zase na druhou stranu postapo románů, kde se řeší právě rozpad společnosti po nějaké katastrofě, máme celkem zástup. Co je ale pravda (a pro to jsem nedala 5*) je, že začátek byl velmi poutavý, ale postupně mi pozornost a napětí upadala. Určitě tato kniha stojí za přečtení...
Prvních sto stran mě hodně bavilo, zbytek knihy jsem se musela přemlouvat, abych ji neodložila. Konec byl zase lepší, ale nemám potřebu číst druhý díl.
Velmi čtivý a dobře vystavěný příběh o alternativní historii 50. let, hlavní hrdinka mi ale nijak zvlášť nepřirostla v srdci. Takový strašpytlík génius v sukních.
Od knihy, která získala ceny Hugo, Nebula i Locus jsem čekal o něco víc. Téma i začátek knihy byly opravdu výborné, pak se to "bohužel" omezilo hlavně na popis astronautického výcviku a řešení problému diskriminace a rasismu. Škoda, že se více pozornosti nedostalo popisu situace ve světě po pádu meteoritu.
Oceňuji, že se kniha částečně drží i skutečné historie. Postavy samy o sobě jsou zajímavé, i když jejich popis nejde nijak do hloubky. Děj ale ubíhá velmi svižně, nechybí mu dramatické situace.
Těším se na pokračování, předpokládám, že se bude věnovat i misi na Mars.
Pro milovníky technologií a žargonu z prostředí kosmických letů bude tato kniha asi svatým grálem. V těchto oblastech totiž exceluje. Ale z hlediska příběhového je to slabší. Postavy jsou často ploché karikatury. To platí hlavně o ústředním páru, který je až nesnesitelně ctnostný a takřka dokonalý. Bez jakékoli morální nejednoznačnosti, bez stinných stránek, bez temných zákoutí duše. Konflikty a problémy se zde povětšinou vyřeší samy, náhodou či patetickou promluvou do duše jedné z postav. Navíc zajímavé téma boje proti popíračům zdejší změny klimatu je trestuhodně nevyužito. Na druhou stranu je kniha dost čtivá a dobře napsaná, takže nemá šanci nudit.