První dotek - Styk s nekonečnem
Jaroslav Dušek , Pavlína Brzáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426214/mid_prvni-dotek-kn5-426214.jpg
4
111
111
Představme si, že existuje určitá energetická mohoucnost obrovského kvantového pole, Vesmíru, který je propojený na mnoha úrovních. A v jednu chvíli se stane, že se reprezentant Systému dotkne právě narozeného dítěte jako první, vezme si z něj jeho krásnou energii a zároveň do něj Systém reprintuje - vloží. Dokonce to může zafungovat, i když tak učiní nevědomky. Je to prostě "systémový reprezentant". Právě tohle vysvětlení může odhalovat příčinu, proč tolik lidí prožívá svůj život v obavách a ve strachu. Zvyknou si totiž, že musí všemu, co se jim nakuká, věřit... Pro dítě, které právě přichází na svět, je vesmírně podstatné, kdo se ho dotkne jako první. Kniha První dotek je branou, jíž projdete a dotknete se sebe. Je cestou k vaší svobodě, radosti a štěstí. Měli bychom směřovat k svobodným a vědomým projevům, ke kompetencím, které posilují. Pak posilujeme a prohlubujeme svůj základní stav štěstí… Cožpak můžeme být šťastní, když nám někdo řídí život? Zkusme vrátit sílu maminkám a tatínkům, protože první dotek může být klíčem ke štěstí.... celý text
Přidat komentář
Jardu Duška mám ráda díky jeho neotřelým názorům a pohledu na svět. Mnohé jeho prohlášení a vystupování zvedá ze židle. Mě naopak vede k zamyšlení a sebereflexi, zda s jeho prohlášeními souzním, zda je to i má pravda a co bych mohla dělat v životě jinak, lépe. V tomto duchu se nese i kniha První dotek, která mě vedla k mnohým zamyšlením a pohlížením na určitě věci jinak.
Kniha věnovaná především výchově a vzdělávání dětí, s některými názory lze jednoznačně souhlasit, o dalších přemýšlet a s řadou jednoznačně nesouhlasím (což může být samozřejmě můj nedostatek). Předcházející kniha autorů se mi líbila mnohem víc.
Velmi čtivá a rozhodně provokativní.
Člověka při ní často napadalo, jaké by to bylo, kdyby...
I když je věnovaná hlavně přístupu k dětem, odnese si z ní ledacos i dospělý (a) bezdětný člověk. Pro mě byla například potvrzením toho, co už jsem nějakou dobu tušila: že není potřeba se donekonečna hrabat v nešťastném dětství / minulosti, ani s pomocí terapií ani bez, a že své okovy si můžeme odemknout jednoduše sami.
Souzním i s tím, že současné nastavení společnosti je v mnoha ohledech naprosto nesmyslné a chtělo by to změnu k lepšímu.
Knížku doporučuju jako námět k promyšlení života a obohacení vlastního úhlu pohledu laskavého čtenáře.
Uvolňující, většinou příjemné počtení...Pan Dušek je zajímavý ČLOVĚK, dokáže nadchnout a poveselit. Líbí se mi způsob, jakým dokáže téma košatě rozvětvit a snaží se nacházet nejrůznější souvilosti (někdy smysluplné, jindy méně).
Osobně jsem se u této knihy vědomě držel "opodál", abych myšlenky pana Duška nepřejímal. V knize jsem nehledal odpovědi a pravdu, spíše náměty k promýšlení z mé vlastní perspektivy. Asi proto se mi to nakonec vcelku dobře a lehce četlo.
Kniha, ke které se budu pravidelně vracet. Je mi totiž jasné, že mi při prvním čtení mnoho uniklo.
Děkuji za tuto knihu.
(Víc k ní říci nejde.)
Kniha se mi moc líbila hlavně díky nadhledu, s kterým Jaroslav Dušek přistupuje k výchově dětí a také díky specifickému humoru. Spoluautorka knihy Pavlína Brzáková byla určitě dobrou konzultantkou hlavně v těch pasážích, které se týkají života Indiánů. Tato známá etnoložka se zabývá studiem kultur sibiřských pastevců a je také, stejně jako Jaroslav Dušek, vyznavačkou jednoduchého způsobu života, kterým bychom se právě u Indiánů mohli všichni inspirovat. Určitě by to prospělo nejen naší lepší duševní kondici, ale také naší planetě.
Jaroslav Dušek se moc hezky poslouchá, v tomto případě moc hezky čte. Tentokrát je knížka spojená hlavně s tématy rodičovství a výchovy dětí, ale s volným přesahem do všech ostatních oblastí života. Nejsem si úplně jistá, jestli se dají indiánské postupy úplně 100% překlopit do naší kultury, nicméně základní myšlenky určitě - malým dětem je potřeba dát monitorovanou volnost a nechat je, aby sami prozkoumaly svět - nejlépe nápodobou. Čím jsou větší, tím více naslouchat a respektovat jejich individualitu. A hlavně mít rád! Knížka vhodná pro rodiče všech věkových kategorií :-)
Další úžasné myšlenky v knížce Jaroslava Duška.
*Proto je tu i ten zmiňovaný plíživý způsob podivné péče a výchovy dětí, kdy na ně působíme silnými prostředky s krátkodobým účinkem - "antibiotiky" - jako je třeba výprask. Slyšíme: "Tak ho osprchuj studenou vodou, uvidíš, že hned přestane", nebo "... a do kouta, a mlčet", "dokud se neomluvíš, nebudeme se spolu bavit". Jiní rodiče zase řeknou: "Musíš ho zlomit, to si nesmí dovolovat, on se vybrečí, nech ho brečet, on přestane." No, on přestane, jenomže ti pak nevěří, protože tys ho tam nechal o samotě ve špatné chvíli. Proč by měl pak v budoucnu dát na nějaká tvá doporučení? Proč by tě měl poslouchat v pubertě? Proč by tě měl poslouchat v dospělosti? Už tolikrát jsi ho zklamal, nepotvrdil svoji vnímavost, pocit, že mu rozumíš! Proč by dítě, které cítí, že mu dospělý nerozumí, ho mělo poslouchat? Nátlaky fungují, ale skutečně jen krátkodobě.
Po nedávno dočtené knize Tvarytmy se mi dostala do rukou tato inspirativní a zajímavými pohledy na život kolem nás prodchnutá kniha. Nemůžu říct, že bych "jel" zcela na stejné vlně, jaké autor, a že každou jeho myšlenku a postřeh, zkušenost, vhled, beru za "svaté". A věřím, že to Jarda ani od čtenářů neočekává. Proto stačí k této knize říct: úžasný zážitek, po kterém je svět ještě barevnější a záhadnější, plný překvapení a možností.
Typická "Duškovina" - inspirativní, striktní až panovačná, bez možnosti diskuze či nesouhlasu. A asi takové drsnější jednání současná doba vyžaduje. S mnohým se ztotožňuji, s něčím ne (nevím, zda se dá aplikovat indiánská volná výchova v přecivilizované střední Evropě - ale bylo by to krásné). Určitě je zajímavé si knihu přečíst (a nenechat se odradit názvem), názory i příběhy se dají aplikovat obecně, nejen při výchově.
Ti, kteří znají vyprávění Jaroslava Duška zde možná najdou nějaké známé pasáže, ale jeho myšlenky tvoří v této knížce ucelený celek a jsou dány do souvislostí, které možná nám mohou unikat. Obecně se jedná o čtivou knihu. Kdo má rád Duškovo vyprávění, pořad Duše K, Čtyři Dohody, apod., tak rozhodně nesáhne vedle. Za sebe tak rozhodně doporučuji. :)
Přečetl jsem se zájmem tuto jeho publikaci, je velmi zajímavá, získaná poznaní jsou někdy překvapivá a setkávám se s jeho názory, které vyplývají ze skutečnosti a jsou podána vtipně, již jsem četl dříve několik jeho publikací, s jeho názory se prakticky většinou ztotožňuji
Určitě stojí kniha za přečtení, ke které se budu ráda vracet. Slova pohladí po duši, každý má jiné vnímání a nutí k zamyšlení...
Krásná ilustrace
Zemi, vodu a stromy nezajímají naše interpretace.
Pro ně je podstatné pouze to, zda je milujeme.
V té chvíli totiž naši lásku cítí ...
Poprvé čtu publikaci od Jaroslav Duška, kterého i jinak obdivuji, tato kniha mě zaujala pro neobvyklé myšlenky a pojetí, stále se mám co učit, jak si vykládat jednotlivé jevy z přítomnosti a minulosti, její pojetí uklidňuje a podává míru pohody a laskavost
Úžasná kniha! Ostatně jako každá Jardova kniha. Kéž bych dokázal vždy, nebo aspoň občas, žít tak, jak se mi to honí hlavou při jejím čtení.
Uff, nemám Jardu Duška a jeho přednášky moc v oblibě, protože i když s většinou věcí souzním, jednou za čas zazní něco, z čeho mi vstanou vlasy na hlavě hrůzou. Ke knize jsem přistupoval proto už dopředu dost podezíravě. Paradoxně je kniha od začátku velmi dobrá a s přibývajícími stránkami se ještě zlepšuje, takže jsem si jí velmi užil, nicméně opět zde byly celkem čtyři pasáže, které mi přišly až moc ezoterické, případně vyloženě škodlivé. Škoda těchto lapsů, jinak bych knize dal 10/10.