První konec
Lauren James
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353159/mid_prvni-konec-Nfo-353159.jpg
4
497
497
První konec série
1. díl >
Kolikrát můžete ztratit člověka, kterého milujete? Osudem Katherine a Matthewa je rodit se stále znovu a znovu, století za stoletím. Jejich přítomnost pokaždé změní historii o fous k lepšímu a pokaždé se do sebe beznadějně zamilují, ale osud je vždy tragicky rozdělí. Od dob krymské války, obléhání Carlisle až po brzkou budoucnost v letech 2019 a 2039 obětují své životy, aby zachránili svět. Ale proč se pořád vrací zpátky? Čeho musí dosáhnout, než jim bude umožněno žít v lásce a míru? Možná ten další konec bude jiný...... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2016
,
CooBoo
Originální název:
The Next Together, 2015
více info...
Přidat komentář
Neměla jsem žádná očekávání a tak jsem docela nadšená.
Po grafické stránce je kniha naprosto vymazlená, velký obdiv tvůrcům české verze, že si s tím takhle vyhráli.
Líbilo se mi i střídání časových rovin, ve kterých nebyl žádný problém se vyznat (až na dva překlepy, kdy místo 2019 mělo být uvedeno 2039, ale čtenář se i tak zorientoval celkem rychle).
Forma knihy je jednoduchá, relativně povrchní, zaměřená hlavně na vztah dvou hlavních protagonistů napříč časovými liniemi, než aby se nějak výrazněji zabývala dobovými reáliemi.
Konec je trochu uspěchaný, ale vzhledem k tomu, že kniha má pokračování, tak to nemusí být nutně na škodu.
Vypíchla bych dva body, které na mě udělaly hlubší dojem: 1) existence biologické zbraně, která se ve světle událostí posledních let jeví spíš jako autorčina znepokojivá predikce
2) Poznámky počítačového "matrixu" vplétané do dějů jednotlivých kapitol. Občas sama přemýšlím, jak to tady vlastně je. Co když jsme opravdu jenom nějaký kus kódu, který lze nahrát kamkoliv do běhu času světa, podle libovůle tvůrce-programátora?
Když od ní nečekáte nic hlubokého, kniha představuje zajímavou oddechovku.
A já se jdu pustit do dalšího dílu :)
Kniha měla potenciál už svým název, ale nějak mně nepřesvědčila. Knih o cestování časem, i reinkarnaci jsem četla spousty, ale tahle mi prostě nesedla. Graficky byla velmi líbivá. Možná to bylo tím, že se velmi rychle přeskakovalo mezi dějovými linkami, a než se to usadilo, tak zase rychlá změna. Odložila jsem asi po půlce a zatím není chuť se k ní vracet. Druhý díl rovněž zatím odkládám.
Dávám 3* jelikož jsem čekala určitě něco jiného než jsem si přečetla na obálce. Bohužel se z toho vyklubalo sci-fi :-( , ale na druhou stranu se to četlo hezky, takže jsem to přečetla.
Od knihy jsem čekala víc vzhledem k tématu,který si autorka vybrala. Za mě je to spíš čtení pro mladé a asi to tak má být,vzhledem k tomu,že to autorka napsala v mladých letech a byla to její prvotina. Pokračování si bohužel nepřečtu. Kniha za mě měla větší potenciál,ale nevyužitý. Možná sem už i stará na takové knihy,kdo ví.
Na prvotinu, kterou autorka začala psát v osmnácti, hodně dobré. Je pravda, že místy (zejména v té "současné" linii), je tahle pubertální nevyzrálost ještě znát (možná úmyslně), ale propojit takhle čtyři dějové linky, aby to drželo pohromadě a těch logických nesrovnalostí tam nebylo moc (jasně, že tam jsou), to by byl složitý úkol i pro mnohem vypsanější autory.
Trochu náročnější začátek, daný přepínáním mezi jednotlivými dobami, ale tak po 50 stranách si člověk zvykne. Konec naopak trochu uspěchaný. Ale jak už jsem napsal, mě to uspokojilo a pokračování určitě přijde brzy na řadu.
CooBoo zaslouží pochvalu za grafické zpracování, u korektorské práce už je to tradičně trochu slabší.
Na začátku pro mě bylo neskutečně složité se do knihy začíst. Ztrácela jsem se. Jakmile jsem tak nějak pochopila dějové linky a princip knihy, bylo to lepší a knihu jsem nakonec přečetla během dvou dnů. Ale dost mě zklamal konec. Autorka jej mohla třeba více rozvinout...
Jako takhle kniha top-strop, jenom ten konec mě mrzel. Myslím, že tam autorka mohla rozhodně víc zapracovat, bylo to takové nic, nic a najednou bum, a člověk pak ani neví, co si má myslet. Jinak se mi moc líbí originalita děje i to, že se ty doby tak střídaly, normálně knížku po tomto "vystřídání časů" hned odložím, protože ty, děje se mi pak tak míchají dohromady, ale tady u této knihy mi to ani tak nevadilo..
Bohužel tu jednu hvězdičku za konec jsem ubrat musela, i když mě to moc mrzí. :( Ten konec se mi fakt nelíbil.. A nebylo to tím (pro ty, co nečetli) tím, že by se mi nelíbilo jak to dopadlo, ale že ta část byla taková odfláklá, jak kdyby autorka z ničeho nic chtěla knihu dopsat a psala rychle to, co ji padlo zrovna pod ruku. Jinak by to byla nejspíš jedna z mých oblíbených knížek, ale ten konec.. ten mě moc mrzí.
Příběh ohledně reinkarnací se mi nejprve zdál celkem ohraný, i tak se knížka dobře četla a příběh byl fajn. Upřímně jsem byla dost zvědavá, jak to nakonec skončí, což mě upřímně moc nenadchlo. Ukončení se mi zdálo takové rychle spíchnuté a né tak promyšlené, oproti celému příběhu. Zkusím ještě přečíst druhý díl. Každopádně ve svých (již dávno pominulých) sedmnácti letech, bych byla z knížky nejspíš nadšená.
Hezký, čtivý román. Všechny dějové linky mě zaujaly a byla jsem zvědavá, jak to s hlavními postavami v jejich jednotlivých životech dopadne. Jen závěr se mi zdál trochu nedotažený. Možná že někdy sáhnu i po pokračování.
V knize jsem se ztrácela jak kuře v kukuřici. Nechápala jsem snad ani jednu dějovou linku. Musela jsem odložit a nejspíš se k tomu hned tak nevrátím.
Nevím vlastně, jestli se mi konec a vysvětlení libílo nebo ne. Ale asi první kniha, co využívá poznámek a článků tak hezky. Každopádně se plná očekávaní vrhám na další díl:)
Tahle knížka je pro mě zklamáním, čekala jsem od příběhu něco víc. Dělalo mi problém se do knížky začíst. Nakonec jsem První konec dočetla, ale do druhého dílu už se jen tak nepustím. Ale pochvalu si zaslouží nápadité a originální grafické zpracování. Líbí se mi i samotný motiv cestování časem, ale v této knížce to na mě působí zmatečně. Něco tomu prostě chybělo.
Vůbec mě tato knížka nenadchla... Za mě ztráta času! Popravdě řečeno jsem ji odložila s tím, že se k ní asi už nevrátím...
Hluboká rezonance
jako elektrony neúprosně
přitahované k jádru
síla přitažlivosti mezi uhlíkem
a vodíkem. Moje srdce k tvému.
Kampus Nottinghamské univerzity, Anglie 2039
Čekal jsem od příběhu víc. Hlavně víc cestování časem. Jenže, ono tady ani tak nejde o cestování časem, jako spíš o přeskakování v dějinách do jiných časů. Ano, aktéři jsou stejní, žijící v jiném období, ale nejde o klasické cestování časem. Navíc, příběhy z těch různých dob nejsou tak přitažlivé a vlastně se zaobírají jedním základním aspektem a tím je láska. Pravda, pokaždé se jedná o jiný směr a čas lásky, ale ve své podstatě JDE o červenou knihovnu bez erotických scén.
Southamptonský přístav, Anglie, 1854
Citát: Nejsme nejvíc cool děcka v laborce, pokud nás nevyhodí za sexuální obtěžování psacího stolu.
Taky, co by jste očekávali od spisovatelky, která tento román napsala v osmnácti letech. Tato „dívka“ neprožila ani dvacetinu svého života, je vám jasné, že vlastně o životě neví nic. Tak se drží toho, co zná – měla asi dobré známky z dějepisu. Budoucnost jí moc nejde a je závislá na internetu a dalších spisovatelích, kteří se budoucností zaobírají. Ačkoliv je námět dobrý, celkové zpracování už takové ambice nemá. Postrádám tu akci, humor a vlastně i sex, který dle mého názoru, do tohoto žánru patří.
Carlisle, Anglie, 1745
Malá ochutnávka:
Když se její ruka dotkla Mattovy, přísahala by, že se něco... Že tam něco bylo. Zamrkala a pokusila se vybavit si, co se přesně stalo. Měla divný pocit, jako by najednou prožívala sen předchozí noci, sen, který už dávno zapomněla. Co byl tenhle kluk zač? Zdál se jí tak povědomý, ale nedokázala si ho zařadit. Neměla za to, že by ho někdy potkala,,,,,,,,,
Celkově se jedná o průměrný příběh, který vás zavede do čtyř časových rozměrů, kde se vlastně odehrává stejný děj. V jedné části se dokonce i sama slečna spisovatelka ztratí a v článku určeném pro rok 2019 vnese děj, odehrávající se v roce 2039. (str. 123) Možná to není její chyba, ale jen chyba překladatele, ale i to je důkazem, jak jednoduchý děj dokáže rozházet logiku. Vybral jsem osm citátů a vložil je do profilu Lauren Jamesové. Napsala pokračování, ale dost se ho bojím, i když ho vlastním. Pustím se do něj, ale....hmmm.
Kampus Nottinghamské univerzity, Anglie 2019 (Chyba?)
Citát: Miluju tě v každém životě!
Nedočetla jsem. Roztříštěné, střídaly se časové a místní roviny, asi se to mělo prolínat, vkládané dopisy a záznamy v novinách... prostě nuda, nezajímavá kniha.
(SPOILER) No... Téma mě zaujalo, ale nakonec se z toho vyklubala podivná romantická slátanina se sci-fi prvky. To by nebylo až tak zlé, ale je tu dost nesrovnalostí a nedotáhnutých věcí. Např mi strašně vadilo, že Katherine a Matthew z r. 2019 (vědci) se mezi sebou bavili jako nadržení puberťáci. Předpokládám, že jim bylo okolo třiceti ale ta komunikace byla strašně nedospělá. Jejich předešlé "reinkarnace" byly mnohem mladší ale vyspělejší.
Dál mi strašně vadilo, jak poslední dvojice na to prostě vlítla... žádný vývoj vztahu, prostě bum... Dále : Je tam zmiňováno, že zachránili svět 6x, což mi nějak nesedí... A ten závěr... Strasně moc rychle a nelogicky ukončeno.
Ale něco pozitivního : Moc se mi líbil humor, sice trošku dětinský, ale bavilo mě moc, jak se dvojice navzájem škádlili.
Pokračování ale nejspíše číst nebudu, i když z této knihy plyne spousta nezodpovězených otázek, tak mám pocit, že bych se v dalším dílu odpovědí stejně nedočkala.