Smlouva na život
Marko Kloos
První linie série
1. díl >
Skvělá military sci-fi v duchu legendární Hvězdné pěchoty nebo novější Války starého muže. Píše se rok 2108 a Severoamerické společenství praská ve švech. Nemajetní občané, jako je Andrew Grayson, mají jen dvě možnosti, jak uniknout z obytných komplexů, plných zločinu a špinavého obchodu, kde je člověk odkázán na příděl dvou tisíc kalorií, obsažených v jídle bez chuti. První možností je vyhrát v loterii a získat letenku na některou z mimozemských kolonií. Druhou možností je vstoupit do služby. Výhra v loterii je vzdáleným snem, a tak se Andrew rozhodne dát se k ozbrojeným složkám s vidinou pořádného jídla, slušného žoldu a nakonec možná i letenky pryč ze Země. Jakmile však zahájí zdánlivě slibnou kariéru, brzy zjišťuje, že dobré jídlo a kvalitní zdravotní péče jsou draze vykoupeny… a že v osídlené galaxii číhá daleko větší nebezpečí, než jaké představují vojenští byrokraté nebo gangy, ovládající chudinské čtvrti.... celý text
Romány Válečné Sci-fi
Vydáno: 2017 , Fantom PrintOriginální název:
Terms of Enlistment, 2013
více info...
Přidat komentář
Militari čtu jen občas. V téhle serii mám za sebou zatím tři díly. Číst se to dá. První díl celkem v pohodě. Dál už to je trochu horší. Pokud se soustředíte jen na akci a hlavní postavy, jde to. Ale jednání společnosti jako celku zarazí celkem hned (př. lidstvo čelí invazi a nezapojí vědce do řešení problému?, v nejvyšším velení armady ani jeden trochu inteligentní?). Ale stejně asi dám další díl :-).
Mariňáci ji říkají „koule špíny v samotné prdeli známé galaxie.“
Bol som prekvapený. Zo začiatku strašná nuda. Autorov štýl písania mi vôbec nesedel, ale ako náhle sa príbeh dostáva do vesmíru, nemohol som sa od knihy odtrhnúť. Pri mariňáckych scifi je čitateľ väčšinou zasypaný vojenskou terminológiou, no Marko Kloos sa o to snaží čo najmenej. Ďaľšou výhodou je aj posun príbehu. Dej sa zbytočne nezadrháva a rýchlo sa posúva, vynikajúci mimoženšťania, no v tejto knihe ich bolo málo, preto sa teším na ďaľšie pokračovanie.
Kniha čtivá, ale nejprve mi ze začátku připomínal deník. Stejně jako jsem měl pocit, že by se mohl autor více ponořit do děje. Jeho popisy jsou na military scifi trochu kusé. Trochu pobavila inspirace knihou a filmem Černý jestřáb sestřelen. Boje v městské zástavbě se velmi podobají bojům v Mogadishu a pevnost Shughart (jméno jednoho z Delta Force, který zahynul při snaze zachránit posádku sestřeleného vrtulníku). Každopádně děj se rozjel a najednou koukám, konec knížky. A pak jsem si uvědomil, že ani pořádně nevím jak vypadají ti emzáci, se kterými bojovali. Uvidíme co další díl...
První díl nebyl vůbec špatný. Musela jsem si chvíli zvykat na styl psaní a hlavně na způsob vyprávění. Od začátku sledujeme příběh pouze z jedné perspektivy, a to Graysonovy.
Jako vždy je i tento první díl spíš ustavující - autor potřebuje sehnat hlavní postavy, dát jim motivaci a seznámit s nimi čtenáře. A samozřejmě se hodí i nějaký ten hlavní a vedlejší záporák.
Co bych vytkla je, že (alespoň v tištěné verzi, kterou jsem měla k dispozici) zkratky nejsou vysvětleny hned při prvním použití ale až později. Třeba co je VOČ mi musel vysvětlit přítel, protože obsah této zkratky byl vysvětlen až o cca 50 stran dál.
Knihu bych rozhodně doporučila - jakmile se dostanete za úvodní strany ve VOČ, je to super :)
"Badass - Saliva"
Překvapilo mě, že je kniha tak dobrá. Myslím...až tak moc dobrá.
Kniha začne dobře popsaným vojenských drilem. Buď trpět doma v chudobě nebo zkusit jít do armády. I kdyby to znamenalo chcípnout na nějakým šutru. Lepší než doma. A je jedno, že je to vlastně strašně dobře napsaná sranda. Hodně popisná a vy se tam s hlavním hrdinou ocitnete jako naživo. Jenže každá sranda (i to věčný pocení a buzerování) musí jednou skončit. A já byla ráda. Přeci jen jsem byla zvědavá na to nebezpečí z anotace. ZAČÁTEK SPOILERU A že to trvá pekelně dlouho! KONEC SPOILERU
Ale nemohu se zbavit dojmu, že kniha byla až moc dlouho táhlá, než hlavnímu hrdinovi došlo, že to není zase až taková pohoda a mě jako čtenáři bylo předloženo, o co jde. Protože po skončení základního výcviku se Andrew dostane (já to nečekala jinak) právě tam, kam nechtěl. A teď to musí nějak zvládnout. Bohužel se děje jenom to jedno. Což je sice dobře popsaná akce, stránky mizí, ale svým způsobem se to stále opakuje. A není to součástí nám známého celku. Prostě lidi někde dělali border, tak to tam vojáci přijdou vyčistit. A já si říkám: "A teď už i trochu toho děje, jo? Ať se dozvím, proč se to děje. Jo?" Asi jenom nevím, jak to napsat bez toho, abych něco vykecala. Ale tohle mi trochu vadilo. Vždycky se něco děje, ale já nevím proč a kdo to dělá, aby mohla být dobře popsaná akce (ve filmu mi ta absence nevadí, ale v knize, kde je prostor, to preferuju.)
Ano, první kniha je prostě dobrá. Sice jsem čekala něco jiného, ale co jsem dostala, se mi líbilo. Smlouva na život je dobře napsaný sci-fi military román. A protože osud (čti auror) tomu dá, aby Andrew postupně prošel všemi místy a třeba potom najde to, co mu vyhovuje nejvíc...
Ale druhý díl zkusím. Ten se mi podle anotace zdá, že je po obsahové stránce víc celistvý. Viz posledních 50 stran.
*****
Jenom jsem občas nechápala překlad. Nebo spíš, musela jsem si určitě pasáže přečíst znovu, abych se utvrdila, že problém není ve mě, ale v textu přede mnou.
Uvedu příklad. Jsem voják, totálně zpruzele ležim v nemocnici, pár mojich kámošů zařvalo a vzbouřenců taky vážně hodně, já se dozvím, že ti nahoře tohle celé zametli.
"Proč tedy dělají blbé? Proč se tváří, že..."
To je v té knize!!! Proč tam není třeba? "Proč ze sebe dělají blbý?" Nebo s trochou fantazie, neznaje původní text? "Proč ze sebe dělají blbce?"
Prostě tam byla spousta vět, u kterých jsem si řekla, že tuhle normální člověk takhle neřekne. Natož v téhle situaci jsem vážně nevěřila, že by si to Andrew takhle myslel. To prostě nedávalo smysl :(
(A není to kvůli slušnosti, padne tam dost sprostých slov.)
A překladatelka je slovenka nebo si chtěla ušetřit práci? Jaksi pozapomněla, že u nás se jména skloňují. "Andrew, ale to už víš.", "Slyšel jsi mě, Andrew?". Toho byla kniha plná :( korekce se na to vyprdla?
Dobré, dokonce Velmi dobré!
Přesně splňuje to, proč knihu čtu. Chci se bavit!
A u této knihy jsem se bavil, podobně jako někteří dříve hodnotící, přečteno na jeden zátah.
Ano, není to mistrovské dílo s hlubokými sáhodlouhými myšlenkami o nekonečném vesmíru, ale poctivá military sci-fi, která si sice občas vypůjčí kus příběhu odjinud, Černý Jestřáb sestřelený v Mogadišu je obšlehlý detailně :-), ale zároveň do konceptu příběhu zapadne jako ulitý.... Za mě fajn čtení a zvědavost, kam Marko své představy o vesmírných bojích posune dál.
Nebylo to vůbec špatné. Nic jsem od knihy neočekával. Paradoxně mě ale bavila více dějová linka, která se odehrávala na zemi, než ta ve vesmíru. S čím jsem měl trošku problém byly desítky jmen, které se každou chvíli měnily a já nevěděl, kdo je kdo. Je fajn, že některé momenty dokázaly i rozesmát a sprostá mluva v nějakých pasážích mi prostě sedla Za mě spokojenost a určitě si přečtu další díl.
Slušná militari sci-fi, která sice nepřichází s ničím novým, ale současně nabízí to lepší z tohoto žánru.
Autor se samozřejmě nevyvaruje některým klišé vlastním tomuto typu knih, ale ne v míře, která by nudila.
Příběh má slušné tempo, akce je dostatek. Autor Vás vrhne do víru dění. Hlavní hrdinové jsou konfrontováni s nepřítelem, který prostě je. Kde se vzal, tu se vzal. Tak tomu prostě je a víc se nedozvíte. Tady bych proto možná autorovi vytkl, že si s příběhem více nepohrál.
Ale znáte to. Kdo chce víc, nemá nic. Proto buďme radi za slušnou porci akce a napětí, která dozajista nebude nudit oko čtenářovo.
Klasická sci-fi, jaké psaly, jak to říct, když jsem byl trochu mladší. Knihu jsem přečetl velmi rychle, samotného mne
to překvapilo. Rychlost čtení je v mém případě známka dobré knihy.
Velice poutavá kniha. I když je příběh spíše průměrný má jeden nečekaný zvrat. Autor ví jak čtenáře chytit a nepustil. Hodně jsem se přemlouvat když jsem se při čtení podíval na hodiny a zjistil jsem, že už musím jít taky dělat něco jiného než číst. Pro milovníky military scifi jako jsem já byl pocit napětí při čtení o to silnější. Všem kteří mají tento žánr rádi jako já vřele doporučuji. Pro ty, kteří čtou tento žánr jen občas raději doporučim kteroukoliv knihu ze série Honor Harrington, kde je dej více propracovaný. Pro milovníky žánru čtyři hvězdy ostatní si můžou jednu ubrat.
Velmi příjemné překvapení v podobě svižné military sci-fi s uvěřitelnými hrdiny, kteří nejsou bez chyb, a s uvěřitelnými bojovými akcemi, i když za použití futuristických zbraní. Domnívám se, že struktura a pravidla vojenského výcviku včetně poměrů ve výcvikových centrech jsou víceméně podobné dnes i v minulosti, a patrně se moc nebudou lišit ani v budoucnosti. A stejně tak se asi nebude moc lišit chaos a hrůzy pouličních bojů se snahou o záchranu zraněných kamarádů, ať je to v Mogadišu či v budoucích megalopolích.
Pozn: až tolik military jsem nečetla (jen něco málo v poslední době), takže moc srovnávat nemůžu. Ale přestože mám některé Heinleinovy knihy ráda, tak zrovna Hvězdná pěchota mě nijak neoslovila - nedočteno. Z Mariňáků jsme s bídou zvládla tak 80 stránek, po prolistování to dál nebylo lepší, takže jsem vůbec nepochopila, o co autorovi šlo. V jednom komentáři je dokonce poznámka o Enderově hře - tak to jsem asi četla úplně jinou knihu.
Knihy jsou velmi dobré. Čtivé, uvěřitelné, se sympatickým hrdinou. Jen než se do toho pustíte, tak chci upozornit, že to není trilogie. Momentálně jsou v plánu další dva díly. Blokádou to nekončí.
jedna z lepších kníh ja ju mam ako mp3 tak hodnotím pocit pri počúvaní tak pre mňa je ukazovateľ že pri knihe nezaspím a táto ma držala pri bdelom stave tak za mňa skvelá kniha odporúčam nesklame nikoho kto má rád vesmírne boje a je aj celkom humorná jediná vec čo ma trocha sklamalo boli emzáci slabší popis inak je to ok
Moje hodnocení, prosím, neberte jako objektivní názor. Většinou se pokouším o přístup ve smyslu "nemáš-li, co říct zajímavého,radši nemluv". Nicméně teď se tomu vzepřu a zopakuji něco z toho, co se můžete dočíst v komentářích níže. Proč? Protože mají pravdu.
Nechápu, co je tak skvělého na knize, která zcela okatě vykrádá:
1. Hvězdnou pěchotu - budoucnost, zápis k armádě, výcvik s futuristickými zbraněmi.
2. Černý jestřáb sestřelen - akční scény s dopravením zraněných kolegů přes město plné nepřátelsky naladěných ozbrojených civilistů.
3. Enderovu hru - rusko-čínská aliance a vnější mimozemská hrozba.
Skutečně v dnešní době stačí tak málo, aby kniha byla přijímána tak dobře?
Nebo je to pouze a jenom jakýsi handicap čtenářů, jež mají literární zkušenosti, že "si nepochutnají" na knihách jako Smlouva na život? Vždyť formálně jí nic nechybí. Děj odsýpá, hrdinovi fandíme, zbraně chrastí, přátelství se utužují, nebezpečí číhá, budoucnost je tvrdá, čekejme další díl!
Není to špatná kniha na cestu letadlem.
Není to dobrá kniha na čtení doma.
Tak není to manuál pro raketové inženýry, ale čte se to velmi dobře. Autor se vyhýbá složitým popisům technologií a fungování např. mezihvězdného pohonu, ale prima oddychové čtení na dovolenou a na relax od práce. Příjemně řazené do kapitol tak aby se to dalo číst na čtečce na WC. Doporučuji! :)
Spatne to neni ale vic nez prumer nejde dat. Nic noveho neprinasi. V podstate jen trochu jinak podane to co uz tu bylo. Tvrdit ze je lepsi nez klasika -Hvezdna pechota tak to rozhodne nesouhlasim.
Další z řady neinvenčních military sci-fi poslední doby. Takřka polovinu knihy zabírá výcvik a účinkování hl. postav na Zemi, které nevyniká nad standard obdobných románů. Bohužel ekonomicko-politická situace na Zemi není nijak podrobněji rozebrána (co vedlo v stávajícímu stavu, jak to přesně funguje s ghetty po stránce finanční atp.), v podstatně je to macguffin pro to, aby se zde mohl odehrát velkolepý zásah vojenských jednotek. Dál už se jen vrší neobratné zvraty, aby se hrdinové mohli dostat tam, kam je autor potřebuje. Průměr.
Nemůžu si pomoct, čeští autoři military SF obvykle trefují můj vkus přesněji, než ti zahraniční. Vlastně mě napadá jediný cizojazyčný zástupce, plně srovnatelný s Fabianem, Maříkem či Bartošem: Joe Scalzi – snad k němu časem přibudou další. Marko Kloos nejspíš dostane druhou šanci upoutat mou pozornost, svou prvotinou mě však k sérii nepřilepil. Vytvořil slušný žánrový průměr, kde se dějová osnova literárních předchůdců a motivy ze slavných válečných filmů mísí se scénami povědomými z PC her. Klasika: stručné seznámení s pozadím hlavního hrdiny (myslím zázemí, výchovu, prostředí, nikoliv jeho zadek), následuje o něco málo podrobnější výcvik (vlastně pohodička), potom akce ála „Černý jestřáb sestřelen“ (ten vítězí na celé čáře), nějací ti emzáci, vše prošpikováno techtlemi a mechtlemi (obešla bych se bez nich), dialogy bez jiskry (pokusy o humor slaboučké), postavy mě absolutně nezajímaly. Jedině seržantka Fallonová měla trochu říz, zbytek mohl pomřít, aniž bych hnula brvou – včetně vypravěče Graysona.
Pokud se jménům podaří vtisknout osobnost a rozhovorům šmrnc, povýším Kloose mezi čtyřhvězdičkové spisovatele, zatím si u mě vysloužil 60... no, s laskavě přivřenýma očima 65%.