První muž, který mě zradil, byl můj otec
Dana Kaplanová , Lucie Jandová
Otcovské zranění je tématem další knihy autorského tandemu Lucie Jandová a Dana Kaplanová. Po úspěšném bestselleru Temné matky a jejich dcery přicházejí s knihou, která se pouští do problematiky tíživých vztahů mezi dcerami a otci. Dopad nefunkčních vazeb, ať už proto, že otec v rodině chyběl, opustil ji, nebo nenaplnil otcovskou roli, bývají pustošivé. Předobraz prvního muže v životě ženy ovlivňuje její partnerské vztahy. Neexistuje důkaz, že každá žena, která má vztahové problémy, prožila zranění od otce. Ale ta, co ho prožije, problémy ve vztazích mívá. Až to vyvolává dojem zákonitého procesu, zaznívá v knize. Autorky se však nespokojily s poukazem na neutěšenost takového stavu, ale hledají řešení. Zamýšlejí se nad otcovstvím jako takovým i nad historickými a společenskými souvislostmi, které ho utvářely. Dospívají k závěru, že zdravá mužská síla ve společnosti chybí a otcovství je třeba vrátit jeho důležitost. V knize zaznívají názory odborníků a psychologů a je doplněna autentickými příběhy žen, které se rozhodly o svém vztahu a otcem a partnery promluvit veřejně.... celý text
Přidat komentář
Ježiši šmarja , jestli toto bude číst moje dcera tak to zase za všechno budu moci já i kdybych se na hlavu stavěl. Že vás to baví ženský, zač se nám mstíte.
Přijde mi lépe zpracovaná než Temné matky. Rodinné vztahy jsou složitý propletenec... a proto je dobré si občas na tato témata něco přečíst a odnést si z toho byť i jen malý zlomek poznání.
Kniha se nese v duchu té předchozí. I když téma není pro mě aktuální, kniha mě oslovila. Člověk muže reflektovat s vlastním životem a teď už i rolí rodiče.
Kniha pokračuje ve stylu předešlé publikace "Temné matky a jejich dcery". A ani tato nezklamala.
Pravděpodobně si získá větší ohlas, protože bez (fungujícího) otce vyrůstala / vyrůstá většina z nás.
Navíc toxicita matek je stále poněkud tabuizovaná, zatímco o toxicitě otců se více mluví.
Každopádně oba díly vřele doporučuju všem, kdo nevyrůstali ve šťastné rodině. S trochou pokory a otevřenou myslí jim to může přinést do života hodně.
Vzkaz pro autorky: šlo by zpracovat "Temné matky" a "Otce, kteří zradili" i z pohledu synů?
Kniha, která mě dostala. Donutila mě si srovnat věci v hlavě a ovlivnila můj pohled na rozvod rodičů a i na mého otce. Trošku mě zklamal konec knihy, ale jednotlivé příběhy a následující články komentující příběhy byly úžasné.
Byla jsem zvědavá, jak autorky uchopí téma a byla jsem mile překvapena. Sonda do toho, jak je otcovství vlastně "vystavěno", historické sondy apod mi umožniliy si uvědomit, že tátové jsou jiným typem rodičů než mámy. I když mě se mestaly tak smutné věci, jako ženám v knize, přesto jsem tátovi leccos vyčítala... Nyní vše chápu tak nějak víc zeširoka. Knížku doporučuji i těm, co problém s tátou nemají.
Pro všechny, kteří vyrůstali s tatínkem, který by opravdu "otce roku" nevyhrál. I když po přečtení některých příběhů jsem měla dětství ještě dobrý :-D. Vyjádření odborníků mě trochu zklamalo, ale asi proto, že jsem čekala něco jiného. Třeba nějaké dobře mířené rady a tak.
Kniha mi nic moc nedala, bude to asi tím , že jsem se z odchodem otce smíříla asi hned v dětství . Ale pro některé utrapené to může být přínos.