První parta
Karel Čapek
Poslední dokončené dílo vypráví o osmi mužích, kteří se dobrovolně přihlásili do první záchranné party, aby pomohli kamarádům zasypaným v dole. Příběh je cenný především tím, že v něm dominuje dělnická solidarita a statečnost.
Přidat komentář
Už během čtení se objevovala myšlenka, že První parta je snad nejlepší Čapkovou knihou, co jsem dosud četl. Protože je prostá, přímá, jednoduchá, značně realistická (byť nepostrádá silné prvky idealismu) ale hlavně poměrně zdatně vystihla Čapkův záměr. Pocházím z hornického prostředí, dokonce jsem coby dítě zažil informace o nehodě na šachtě, na níž pracoval otec, a to nepříjemné a zdlouhavé čekání co, jak a kdo... Při čtení jako bych se skoro vrátil do dětství. Ta kniha je hrozně krásná.
Zajímavý námět knihy.
Citáty, které mne oslovily:
Už není žádná parta, ale je zase Adam a je Marie, je zase Standa se svou opuštěností, každý je zase sám sebou, každý sám se sebou, každý tak hrozně sám.
Ona každá hrdost, to je taková dálka mezi lidma - to se těžko překročí, človeče. A čím dýl to trvá, tím víc ta dálka roste...
Jak málo ví člověk o člověku, a přece - jako by zemřel kus tebe sama, když někdo umře.
Napínavě napsaný příběh , který nám zprostředkuje těžkou a velice nebezpečnou havířskou práci.Nejdůležitější je ale krásně vystižené myšlení mladíka, který se dostal do "první party" pracující na záchraně zasypaných druhů. Mistrně vykreslené postavy a jejich psychologie dělají tohle dílo nadčasovým.
Trochu netypický Čapek, ale vážně poutavé. I když tu chybí fantastické prvky a autorův humor, je to skvělé dílo.
O čem? O lidech.
Přečteno jedním dechem:-) Takový čtenářsky přívětivější Čapek. Nabízí se srovnání s Pestrými vrstvami od Landsmanna, přičemž jeden autor byl horníkem, zato druhý pražským intelektuálem. Práci v podzemí však oba vystihli perfektně.
A jak už to bohužel chodí u některých borců (kupříkladu Filip Topol, Jan Balabán, Karel Hlaváček a právě pan Čapek), můžeme jen snít, co by ještě stihli vytvořit, nemuset odejít ze světa tak brzy...
Tahle knížka ve mě vyvolala rozporuplné dojmy, protože svým tématem a provedením je inherentně budovatelská a lehce na můj vkus přeoptimističtělá.
Na straně druhé bych knihu zařadil do noetických, obzvláště tím jak Čapek líčí různorodost vidění druhých, interpretace jejich činů, motivací atp… a také podivně prolínající se svět fantazií a realit hlavního hrdiny.
Stanislav Pulpan vozac, hrdina z dolu Kristyna, ktery to tak neciti. Krasne vykreslene charaktery a pratelstvi.
Komunistickou propagandou zneužité dílo Karla Čapka, které nemělo společného nic s propagandou ani komunistickou ideologií. Jde o lidský příběh havířů, nasazujících svůj život pro záchranu svých kamarádů. A tato situace s sebou nese krásné chrarakterové vykreslení postav i děje, jak to uměl jen Karel Čapek. Knížku jsem přečetl jedním dechem, co dodat...
Čapek je prostě mistr slova. Příběh je napínavý, líbí se mi jak jsou vykresleny jednotlivé postavy, jejich postoje k situaci a vzájemné vztahy bez nějakého citového klišé. Prostředí horníků pro mě je dost netradiční ale proč ne. Vždyť o to v literatuře jde - o netradičnost.
Genius Karel Capek. Po dlouhe dobe si uzivam kvalitni cteni, uzasne popsane postavy, napinavy dej, a mnoho dalsiho. Cerste po precteni Irvinga (muzete si precist me hodnoceni v komentarich) je Capek uplny balzam. Krasne jsem si pobrecela.
Zřejmě jediný román, v němž si Karel Čapek za své hrdiny zvolil obyčejné pracující, je bezesporu naplněn obdivem a úctou k čistotě a nezištnosti konání havířů riskujících život pro záchranu svých druhů. Ztvárnění příběhu se pak nese v krásném takřka básnickém duchu živého obrazu, který nám dovoluje nahlédnout do srdcí a duší jednotlivých postav a pohledem nezkušeného mládí poodhaluje čtenáři své vlastní pocity ze světa drsného, leč láskyplného, hornického prostředí. 95 %
Rozhodně se rozsahem ani formou nejedná o povídku, jak je v některých anotacích zmíněno. Zcela určitě je to román, i když nikterak rozsáhlý. Zadruhé není v žádné anotaci zmíněna hlavní linie, a to "krize dospívání" - obdobné téma jako u Šrámkova Měsíce nad řekou. A zatřetí si laskavě račte povšimnout, že ačkoli má román silně sociální a solidární náboj, nemůže za onu politováníhodnou událost, při níž se děj odehrává, žádný zlotřilý kapitalista, což se například o většině soudobých amerických thrillerech říci nedá. Bohužel se dílo ani zdaleka nevyrovná jiné Čapkově tvorbě a proto ono hodnocení.
Dost nedoceněná kniha. Sociální aspekt je v popředí, ale především - tomuhle řemeslu se věnovalo hodně lidí, takže si něco kulturního zasloužili.
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Čapka mám moc ráda. Přečteno mám od něj veškeré dílo, ale jako audiokniha je toho k sehnání strašně málo. Proto jsem s obrovským nadšením skočila po této novince. Jedná se o komorní příběh, plný lidskosti, citu a utrpení. Tento příběh nám ukazuje jaký byl svět před válkou. I když se teď máme všichni lépe, protože nikdo z nás netrpí nedostatkem, či snad chudobou, tak právě tento fakt z nás dělá mnohem větší chudáky. Chudáky z nedostatku citu, cti a lidskosti. Audioknihu čte velice dobře pan Jiří Bauer, přezdívaný Gabryš.