První po bohu
Slávka Poberová
Nejmocnější vládcové, kteří utvářeli svět. Císaři, králové a carové utvářeli dějiny světa. Byli krutí i milosrdní, vládli z boží vůle a měli neomezenou moc nade všemi. Přesto Karel Veliký, Filip IV. Sličný, Zikmund Lucemburský, Jindřich VIII., Karel V., Ludvík XIV., Petr Veliký a další byli lidé jako ostatní – milovali, radovali se, trápili a umírali. Tak jaký byl vlastně jejich život?... celý text
Přidat komentář
Na literaturu faktu nic objevného. Pro orientační znalce historie (jako já) nepřehledné. Některé osoby jsem si musela vyhledat. Snad jen forma vyprávění byla zajímavá.
Já budu chválit. Strašně se mi líbila forma, jak bylo vše pojato, což bylo neotřelé a pro mě překvapivé. Informace sice byly jen povrchní, avšak jen pro čtenáře, jež se někdy zabývali historií. Jako seznámení s panovníky oné doby to bylo dobré.
Mám ráda historii a na tuto knihu jsem se dlouho těšila. Kniha mne však zklamala, uvádí jen všeobecně známé informace (datum narození a úmrtí, jména a počet manželek apod.). Je psaná jako vyprávění historické postavy nebo jí blízké osoby, autorka však používá současný hovorový jazyk a tak se můžeme dočíst takové perličky jako, že Zikmund hodil zpátečku. Zpočátku jsem byla jen zklamaná, že se nedovím nic nového, potom mě znechutil styl psaní a nakonec jsem jen přemýšlela, proč to vlastně čtu.
Autorovy další knížky
1989 | Čekatelky |
1978 | Zlodějky vody |
2010 | Nejmocnější ženy Evropy |
1985 | Žirafka |
2005 | Lásky českých královen |
Tuhle autorku prostě fakt už ne. Zkusila jsem to s ní ještě jednou, ale ona opravdu neumí psát.
Jak zmiňuje mamina2 přede mnou, jde to hodně po povrchu a velice často je to zmatené, pokud se autorka do svých vět rovnou nezamotá a nenapíše kravinu, jako třeba u Augusta Silného, kde v marné snaze vysvětlit, že "dohodil" Fridrichovi Velikému vlastní dceru za milenku, napsala, že s ní spal August Silný sám. To se jen tak někomu nepovede takhle měnit historii...
V tomhle případě tedy, stejně jako u, klidně si troufnu říct všech, ostatních knih paní Poberové skutečně platí, že to byla škoda papíru. Je mnoho jiných a mnohem, mnohem lepších knih o historii i o velkých panovnících.