První velký případ
Dana Rusková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246176/bmid_prvni-velky-pripad-246176.jpg
4
16
16
Vítězný rukopis literární soutěže nakladatelství Albatros z roku 2014 o nejlepší detektivní příběh. Seznamte se s Leopoldem alias Poldou, amatérským detektivem, a jeho pátracím týmem: sestřenicí Borkou Laborkou a bratrancem Lupem! Zatímco tato neohrožená trojice řeší záhadu rozbitých ptačích krmítek, stane se mnohem závažnější zločin: krádež vzácného diamantového náhrdelníku. Souvisí spolu tyto dva případy nějak? A podaří se je detektivní partě vyřešit? Nebo je předstihne konkurenční tým?... celý text
Přidat komentář
Nejsem cílová skupina, ale když jsem byla mladší, tyto detektivní příběhy mě moc bavily. Stejně tak by tomu bylo i u této knihy, kterou jsem však poprvé četla ve 24 letech. Nemohu proto soudit, jak moc okatý ten padouch je, ale mě to bylo jasné hned. Chápu ale to, že dětský čtenář by se snadno nechal zmást a objevení padoucha by ho na konci příběhu překvapilo.
Já sice taky nejsem cílová skupina, ale pořád ráda vzpomínám na dobu, kdy mi bylo deset let a podobné příběhy jsem hltala jedním dechem. Těžko říct, jestli bych v deseti letech věděla, kdo byl viníkem, vzhledem k mému nedetektivnímu smyslu se ráda nechávám zmanipulovat a svést z cesty.
Příběh se mi líbil. Byl svižný, čtivý a přeneslo mě to zpět do doby, kdy jsem četla právě tento typ knížek. U čtení jsem se bavila a dokážu si představit, že jako dítě obdivuju právě tuto partu dětí a chtěla bych být jako oni.
Po jazykové stránce velmi příjemné, a zároveň výrazně jiné, než běžný standard. K prostředí i postavám přistupuje Dana Rusková jako k hotové věci, zbytečně nevysvětluje věci nepodstatné, a co důležité je, připomenout neopomene. Má to však i své nedostatky. Ze všeho vidíte jen základní obrysy a detailnější rozpracování chybí. S hrdiny se tak člověk moc nesžije, přestože působí jako sympatická parta výrostků.
Slabinou je však zápletka, která je až příliš dětinská. Padouch je znám už v okamžiku, kdy se objeví na scéně a jeho roli autorka v příběhu nijak nepromění, i když zmást čtenáře se snaží. A zločin samotný, přestože rafinovaně promyšlený, zůstává v mezích dětské fantazie. Což není vysloveně chyba, jen mi to přišlo zbytečné.
Velká písmena, krátký rozsah a množství ilustrací, to vše řadí knihu především do kategorie prvního čtení. Osobně bych uvítal větší počet stran a s tím související propracovanost, včetně realističtějšího přístupu, ale uznávám, že cílová skupina nejsem.
Hezky napsané, ale pro malé čtenáře bych řekla, zbytečně složité. Dcerku detektivní zápletka zajímala i bavila, ale některým výrazům nerozuměla.