Sama čepel
Joe Abercrombie
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22973/bmid_sama-cepel-663f2d755b893.jpg
4
601
601
První zákon série
< 1. díl >
Sotva skončily války za sjednocení země, chystá se další, mnohem horší. Její bezprostřední hrozba svede dohromady tři nejnepravděpodobnější muže: barbarského bojovníka Logena Devítiprstého, kterého opustilo štěstí a je na nejlepší cestě stát se mrtvým barbarem, Jezala dan Luthara, šlechtice, vojenského důstojníka a vzor samolibosti, který tráví život v radovánkách, hře v karty a závodním šermem a inkvizitora Glokta, zatrpklého mrzáka bez přátel a s jen velmi málo živými nepřáteli. Žádný z nich není tím, co si člověk obvykle představí pod pojmem hrdina, a kdyby záleželo jen na nich, rozhodně by neriskovali život pro něco tak abstraktního, jako je vlast. Jenže osud (s pomocí mistra čaroděje Bayaze) rozhodl jinak... Dotisk v r. 2014... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2008 , PolarisOriginální název:
The First Law: Book One The Blade Itself, 2006
více info...
Přidat komentář
Pro mě naprosto nečekaný začátek velice slibně rozjté trilogie. Líbí se mi, že ani jeden z hlavních hrdinů není sympaťák. Doufám jen, že další díly se nepokazí
Snad nikdy jsem neměl z knihy tak rozporuplné pocity.
Když se nad tím teď přemýšlím, říkám si, že se za těch 400 stránek prakticky nic nestalo. Příběh je to vážně poměrně jednoduchý - nebo možná tak složitý, že mu trvalo 400 stran, aby vůbec začal.
Svět jako takový taky není nic extra, v žánru fantasy určitě žádnými nápady nezaujme. Myslím ale, že o to tady autorovi nejde.
Navzdory tomu, že příběh ani svět vlastně nejsou ničím speciální a kniha je dokonce i dost natáhlá, z nějakého důvodu mě Sama čepel dost bavila.
Postavy jsou skutečně barvitě napsané a různorodé. Krátké kapitoly tady navíc skvěle fungují, umožňují nám skutečně spolu s postavami prožít jednotlivé momenty a postupně je tak poznat hodně do hloubky.
Co se dále musí pochválit jsou myšlenky a kritika společnosti, které v knize opravdu skvěle vyznívají. Taky se mi hodně líbí to, jak se linie dlouhou dobu prolínají jen letmo, ačkoliv se vlastně odehrávají na jednom místě. Posiluje to komplexní pohled na svět a na situaci.
Tohle všechno tak nějak přispívá k tomu, že je Sama čepel skutečně hodně čtivá. Ačkoliv si uvědomuju, že kniha skutečně natáhlá byla, při čtení jsem ten pocit neměl. Bavil jsem se a stovky stran utíkaly jako desítky.
Speciální pochvala autorovi patří za postavu inkvizitora Glokty. Už dlouho jsem si žádnou postavu a její vyprávění neužil víc.
Podtrženo sečteno, knihu rozhodně můžu doporučit. Jednu hvězdičku si ještě nechám v záloze pro další díly, kde se doufám trochu víc rozjede i samotný děj.
Ještě bych možná dodal, že kniha příliš není fantasy. Nějaká ta magie tam je, ale jedná se spíš o takové politicko-psycholigické drama - podobně jako u Hry o trůny, jen takové komornější, méně akční, více kecací.
Můžu vřele doporučit, knížku jsem přímo htal. Posledních sto stránek proletělo mezi mými prsty ani nevím jak. Musím si blesku rychle opatřit další díly.
Tak to byla opravdu hodně povedená kniha, které nemám co vytknout. Postavy jsou zajímavé, procházejí vývojem, a tak mi vůbec nevadí, že zatím netuším, jestli je některá hlavní nebo aspoň jedna z hlavních. Šíři záběru bych přirovnala k Písni ledu a ohně, ale tady jsem se v postavách od začátku dobře orientovala, žádná dlouhá expozice se nekonala a těším se, jak mě v dalším dílu některé postavy zas překvapí. Líbí se mi i styl psaní, kdy podle vyjadřování lze od sebe postavy rozlišit.
Měl jsem chuť přečíst si zase jednou nějakou fantasy a tahle kniha se mi dostala pod ruku. Děj má slušný spád, postavy jsou zajímavé a docela se vyvíjí, ale vůbec netuším, co je tím hlavním tématem v trilogii, budu si muset přečíst další díly.
Jedna z mých nejoblíbenějších knižních sérií. Opravdu se mi hrozně líbí, že Abercrombie nedělá jenom černé nebo bílé postavy (nemyšleno rasisticky).Každá má svoje stinné i světlé stránky, ikdyž se to tak zpočátku nemusí zdát.
Zákon tvrdé pěsti
1.
Když tasí Krvavá Devítka, je špatná tvoje vyhlídka,
a určitě ti nepomůže lékařská prohlídka.
Když schytáš jednu přes sanici, druhou mečem po palici,
třetí nožem na bránici, hledej nejbližší márnici... :-)
2.
Logenovi jeho táta dvě rady dal: jdi právě do toho, čeho by ses bál,
a taky věz, že muž nenosí nikdy nožů dost. Zrada, to je potměšilý host...
3.
Krvelačný šanka v nočním lese vyje... A Logen? Jo... Logen..? Tak ten ještě pořád žije! :-)
V jedné recenzi na První zákon byl postřeh, že hranice mezi padouchem a hrdinou je v této trilogii povážlivě tenká, a je to fakt. Jinak: pobavila jsem se, bylo to dobré čtení. Mohu jen doporučit. Za srdce mě vzalo Království Boží Paula Kearneyho, to teda jo, ale První zákon je taky skvělý, tragický inkvizitor, mučitel a mučedník Glokta je naprosto úžasná postava, která se jen tak v nějakém příběhu neobjeví, a celkem mi tato trilogie zase stojí za nejvyšší hodnocení :-).
Poměrně nevyrovnaná kniha. Zaujala mě obálka, nezvyklý název a popisky typu „noir fantasy“. Prvních stostran paráda. Zajímavé postavy – charakterově hodně různorodé. Severský Válečník s velkým „V“, aristokratický nadutý a samolibý panák a nelítostný a cynický inkvizitor. Kdo si myslíte, že mi hned padl do oka …… jestli hádáte samolibýho panáka, tak depak. Ale zpátky k věci. Svět, ve kterém se pohybujeme není žádná velká originalita. Ono to zas ani tolik nevadí, protože děj a styl vyprávění – líbí se mi krátké kapitoly, tady to fakt sedí – vám to vynahradí. Chvilku s Gloktou (ano, můj oblíbený inkvizitor) mučíte … teda vyslýcháte podezřelé (kteří se vždy přiznají ke všemu, ÚPLNĚ ke všemu) a do toho vás baví inkvizitorovi myšlenkové pochody … opravdu baví, docela jsem se nasmál. Pak se trmácíte s Logenem jako vystřiženým ze severských bájí a bijete se s tlupami lupičů. No a do toho se děj prokládá malichernými problémečky mladého šlechtice Jezala. Jak říkám, start parádní a ani nevíte jak jste na 150 straně. No a pak to začne pomalu slábnout a slábnout – jako kdyby autor potřeboval něčím vyplnit super začátek a super konec. Hlavním hrdinou v téhle nudě je právě aristokrat Jezal. Zamiluje se do společensky níže postavené husy, která mu imponuje svou kuráží, objevuje lásku a blablablablablaBLABLA ….. BOŽE PROČ? Jo a aby to nebylo dost, je to sestra jeho nejlepšího přítele a další další stránky tohohle hnoje! Už jsem začal propadat panice a říkal jsem si, tak tohle je průser.
Nemýlím se často, ale díky bohu sem se teď zmýlil. Závěrečných 100 stran se zase pěkně rozjelo (víc se zase muči..vyslýchalo) a vypadalo to, jako by autor navázal na to, co měl celou dobu za lubem.
Malinké zklamání - doufal jsem, že noir bude mnohem více NOIR. Pár mrtvých z „hlavnějšího“ děje a tak (Malaz mi prostě ukázal, že to jde). NO, zatím nic. Nakonec dávám 4* a tak trochu doufám, že další už budou na pět a ne na pěst. Podtrženo a sečteno – doporučuji.
Normálně přečtu tak sto stran za den, vzpomínám si, že jsem kdysi dal na jeden zátah stopadesáti stránkovou knihu, ale to byl extrém. Přes sto stran za den se prostě nedostanu. Až doteď – Samu čepel (400 stran) jsem dal za den a půl. Začal jsem číst a nemohl jsem se od toho odtrhnout, hltal jsem každou stránku. Abercrombie píše s hroznou lehkostí a hlavně vtipně, párkrát jsem se dokonce hlasitě rozesmál. K tomu velmi sympatické a zajímavé postavy (Glokta, Logan). Ani jsem si neuvědomil neuvědomil, že celou dobu nevíme „proč“ a že je to vlastně jen takový prolog. Těším se na další díl
Tato trilogie mě velmi překvapila. Jedna se zase o trochu jiný druh fantasy, kde je realita zobrazována v pravdivém světle. Autor bez žádného přikrášlování ukazuje realitu jeho světa takovou, jaká doopravdy je se všemi vraždami, ústupky a tajemnými plány. Velmi, velmi zajímavá kniha
Po přečtení mám z knihy docela pozitivní dojmy, ale jen kvůli tomu jak dobře byla zakončená. Začátek mě totiž vůbec nebavil a musel jsem se do čtení nutit, což se mi nestalo opravdu už hodně dlouho. Zhruba prvních 100 stran bylo napsáno takovou rádoby drsňáckou pózou, že mi bylo až protivné to číst. Naštěstí to během rozvíjení příběhu postupně zaniklo.
Kvůli tomu, že se jedná o ságu, byl jsem připravený na pozvolný začátek, ale co následovalo jsem fakt nečekal. V době, kdy jsem už očekával nějaký posun hlavního děje, se totiž začly objevovat nové vedlejší dějové linie, které dějovou pozvolnost knihy ještě více naředily. Žádný posun tak nenastal. Dalších 100 stran a pořád nic. Částečně také proto, že jsem se nějak nedokázal ztotožnit s postavami a pak je vám jejich osud víceméně fuk. Ikdyž se autor snažil, aby byl čtenář postavám blízko, tak kvůli jejich osobnostem to na mě vůbec nefungovalo a vnímal jsem je až tragicky moc z odstupu. Když to tak vezmu tak to vlastně byl jen začátek dobrodružného příběhu. Také mě iritovalo, že pro královskou policii byl použit termín inkvizice. Pořád jsem si říkal: "Inkvizice čeho? Nějakého kultu, náboženství?" Asi to jen zní víc cool.
Dalších 100 stran a konečně začal příběh k něčemu směřovat. Dokonce došlo i na nějakou magii a větší vhled do tamní mytologie. Konečně příběh začal přípomínat knihu a ne sledování RPG hry, kde se nic neděje a teprve dáváte dohromady družinu.
Závěr se podařil. Kniha konečně začla být napínavá a k dobrodružnému příběhu přibylo něco navíc. Vzhledem k tomu, že knihu nemá cenu číst samostatně a ne zrovna pro vysokou úroveň podání nelze hodnotit výš. Konec ušel, ale jinak příliš průměrné a nezáživné. 70%
Upřímně? Knihu jsem se musela naučit mít ráda. Během prvních cca 100 stránek jsem si po každém otočení říkala, že ji odložím a už se k ní nevrátím. Na druhou stranu, tam ale bylo cosi co mě táhlo dál. Po 100 stránce už jsem si říkala, že ač mě kniha nijak zvlášť celkově nebaví, neodložím ji, protože už jsem se mohla více seznámit s postavami a prostředím. Jedna z věcí, kterou mě kniha přitahovala byl všudypřítomný sarkasmus - a dejte mi někam sarkasmus a já to budu číst i kdyby všechno ostatní stálo za hov.... Charaktery, postavy, hrdinové (říkejte jim jak chcete) jsou kapitoly sami o sobě. Lépe propracované a originální postavy budete jinde hledat jen těžko. Logen mi dlouhou dobu připadal jako největší sympaťák z nich všech, především v prvotní části knihy to byl právě on, kdo mě nutil číst dál. Jezela jsem se naučila milovat časem. Líbilo se mi jak se za sebe chlapec vůbec nestydí a má tu svoji nesnesitelně snesitelnou povahu. Byl to takový krasavec na bílém koni z trochu jiného pohledu. Sanda jsem ze začátku až nesnášela avšak náš kripl mě docela svižně přesvědčil, že není ani z daleka taková zrůda, se kterou jsem si ho za začátku mylně spojovala. Dokázal překvapit hlubokým způsobem. Postupem času jsem s ním dokonce soucítila a nakonec byl mým oblíbencem. Ať už pro jeho trefné myšlenky nebo cokoliv jiného. Považuji ho za snad nejoriginálnější postavu, se kterou jsem kdy měla tu čest. On nikdy nenudí. Charakterů se v tomto "prologu" vyskytuje samo sebou mnohem víc, ale já ponechám svou zmínku zatím jen o těchto tří hoších... a kdybych měla náladu Vás prudit svými myšlenkami déle, mohla bych o nich psát od rána do večera... což se mi díky bohu zrovna teď nechce.
Poslední část knihy za Logena byla opravdu jedna velká divoká akce, skvělá třešnička na konec, která dokáže plně pohltit vědomí čtenáře... nebo alespoň to moje. Jsem si jistá, že jsem chtěla vyjádřit víc svých duchaplných výlevů, ale jako obvykle jsem svůj nacvičený projev (podobně jako Jezal) nárazově vypustila z hlavy. No co, hlavní body jsem zmínila - sarkasmus, charaktery - jo! a šikovně utvořený vlastní svět - tak to tu zapíchnu. Je jen otázkou času, kdy se od nejdelšího prologu v mém životě, dohrabu k další knize. ;)
Za mě mohu říct, že tuto trilogii řadím mezi ty lepší fantasy. Začátek nic moc, ale potom se to rozjede. Kniha je v podstatě o čtyřech hlavních postavách. A u Gloktových myšlenek jsem se hodně nasmál. Doporučuji
Postavy, detaily a zivy, uveritelny, propracovany svet. Takovy mix Zaklinace a Hry o truny. Od Jmena vetru jsem v ruce nedrzel vyrovnanejsi kombinaci zabavneho cteni bez tahlych pasazi a komplexniho fantasy, ktere ze me nedela ctenare blbce. Ihned zitra bezim pro druhy dil.
Po dlouhé době jsem narazila na fantasy knihu, kde autor nemá 100vky postav a tisíce míst. Díky tomu se jedná o oddechovku (pokud tak berete nějaké to mučení :D ), kde se při troše nepozornosti neztratíte v zápletce. Jedná se o klasický první díl, kde se pomalu seznamujete s hlavními hrdiny a jejich úkolem. Postavy jsou atypické a tím zajímavé.
Takmer dokonalá kniha, povedal by som - má všetko, čo dobrá fantasy musí mať + niečo naviac: veľa rozdielnych a prepracovaných osobností (Logen, Glokta, Luthar, Ardee, Bayaz,...), veľmi svieže súboje, na ktoré sa budete tešiť, skupinku barbarov, v ktorej je každý jeden osobnosťou, trochu nesmelej romantiky, výborné dialógy, veľa smelého humoru, či dokonca niektoré veľmi smutné momenty + krásnu obálku knihy. Abercrombie (jeho meno si neviem za čerta zapamätať) píše veľmi dobre, jeho kniha odsýpa sama od seba, ani na jednej stránke som sa nenudil a celý čas som mal knihu pred očami - veľmi dobre, ľahko a vkusne opisuje, čo sa vo svete deje. Knihu si určite dám niekedy ešte raz, tak bola dobrá. Humor je svieži a veľakrát sa pri ňom zasmejete.
Jedinou chybičkou tejto inak skvelej knihy je to, že každý očakáva nejaký priamy príbeh, každý chce, aby sa už hrdinovia stretli a vydali sa za nejakým "vyšším" dobrodružstvom, ale zábava je už len sledovať ich voľné cesty, kam ich až dostanú a taktiež sledovať pocity jeden k druhému. Kniha je drsnejšia, temnejšia a väčšinou pravdivá, čo mám rád. Najväčšie plus patrí spomínanému opisu, kedy si všetky gestá hrdinov a scény živo predstavujete. Teším sa na druhý diel a som vážne zvedavý, kam sa naši hrdinovia dostanú. 90%
Musíte se naučit milovat v životě maličkosti, jako je horká koupel. Musíte milovat maličkosti, když nemáte nic jiného.
Byl samozřejmě zvyklý na to, že muži v jeho přítomnosti pláčou. Ale to jim nejdřív alespoň ukážu nástroje. - Sande dan Glokta
První díl skvělé trilogie, seznamujeme se se světem i s velmi sympaticky postavenými postavami. Velmi dobře napsané.
Jelikož je to moje první kniha od autora, tak nemůžu příliš srovnávat. Každopádně autor umí psát a rozhodně si od něj přečtu i další knihy. Styl autora mě hodně baví, velmi mě baví i jednotlivé postavy. Nejsou to zrovna klasičtí hrdinové, řekla bych, že se jimi stávají skoro proti vlastní vůli. Inkvizitor Glokta je úžasný. Zmučený zákeřný ex namyšlenec, který je ztělesněným sarkasmem a přesto v něm zůstává něco dobrého. Ten mě baví moc, i když ze začátku jsem ho považovala za hrozného parchanta :-D Tak nějak mi přirostly k srdci i další postavy jako Logen, Jezal a vlastně i Ferro. Nevím proč, ale tak nějak to funguje a je to jiné než klasické fantasy. Jediné co bych autorovi asi vytknula je, že téměř celou první knihu postrádám děj a nějaké směřování kamsi. Jsem nyní na konci druhé knihy a líbí se mi to čím dál víc. Děj se přeci jen trochu klube. S ohledem na obsah to za sebe vidím na nějakých 85%.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Sama čepel |
| 2018 | Půl krále |
| 2009 | Až budou viset |
| 2011 | Hrdinové |
| 2009 | Poslední argument králů |
Fantasy ostrá ako sama čepeľ? Áno! A čo jej "hrdinovia"? Nápodobne! Že absentuje nejaký výraznejší príbeh? No a čo?!
Od Abercrombieho som zatiaľ čítal len jednu poviedku (Podělaná práce v antológii Meče a temná magie) a tá ma ktovieako neuchvátila. Na tieto jeho romány som sa preto nechal dlhšie presviedčať, ale nakoniec neľutujem. Naopak. Hoci príbeh samotný sa veľmi neposúva, ale postupuje len pomaličky, krôčik za krôčikom (niekedy som mal dokonca pocit, že jeden krok dopredu a dva dozadu), Abercrombieho postavy i situácie, do ktorých ich autor naváža, to viac ako bohato vynahrádzajú. Každá línia je niečím zaujímavá, každá postava (aj postavička) má niečo do seba. Nenudil som sa ani chvíľu a hoci poznám aj lepšie a zaujímavejšie fantasy, Abercrombieho "hrdinovia" sa mi zarezali hlboko pod kožu.