Przebłyski / Záblesky
Lech Przeczek
Zajímavě a netradičně řešená dvojjazyčná polsko-česká sbírka lyrických básní třineckého autora. Polská a česká verze jednotlivých básní jsou umístěny vždy zrcadlově na protilehlých stránkách.
Přidat komentář


Vítr svléká stromy
úplně do naha
Barevní draci listí
poletují ve vzduchu
jako střípky přání
Patnáct básní seřazených zrcadlově, které napsal Lech Przeczek, na jedné straně Polsky a v zrcadlové protější straně Česky. Je přinejmenším zajímavé posoudit nakolik se jazyky od sebe liší. A někdy zjistíte, že to zas tak velký rozdíl není. Ale básně zní dobře v obou případech. Asi nejlepší, co mě jako „neznalce“ tohoto žánru zaujala, je báseň číslo pět. Obsahově je zajímavá, ale mě také zaujal její polský název – „Rupieciarnia“. Tohle slovo jsem snad v životě neslyšel. Znamená to „Skladiště nepotřebných věcí“. Je to jedna z těch delších básní. A mám pocit, že naprosto vystihuje myšlenky většiny lidí.
Lidé
se ospale loudají
pod deštníky
bezcitnosti
Musím napsat, že všechny básně v této sbírce mají něco do sebe. Donutí vás nad jejich obsahem zauvažovat, zamyslet se a mnohdy i pochopit význam. Z těch, co se mi nejvíce líbily bych jmenoval například „Ztráta rovnováhy“, „Míjení nástrah“. „Milostná“ a nebo „Reminiscence“. Ale i ostatní básně za to stojí.
Rozhodně milovníkům poezie tuto sbírku doporučuji. V celém mém komentáři jsem vybral a vepsal báseň „Podzim“. Moc se mi líbí a hlavně, když se blíží ta zima . . . Na konci knížečky najdete recenzi, kterou napsal Franciszek Nastulczyk a mnohé vám osvětlí.
Nebe oplakává
odcházející léto
(Podzim / Jesieň)


Krásné poetické verše s neméně krásnou obálkou. Nejvíc se mi líbily básně Ztráta rovnováhy, Volba cesty a Skladiště nepotřebných věcí, které mi skoro mluví z duše. Děkuji autorovi, že jsem je měla možnost objevit.
Autorovy další knížky
2017 | ![]() |
2005 | ![]() |
2000 | ![]() |
2004 | ![]() |
2021 | ![]() |
Jako první jsem od autora četla sbírku "Motýlí křídla", líbila se mi moc, ovšem "Záblesky" ještě víc, a už teď vím, že se k ní budu vracet a číst si jednotlivé básně zas a znovu, hlavně pak "Skladiště nepotřebných věcí", ta se mnou dokonale rezonuje... Občas jsem porovnávala českou a polskou podobu básní, přijde mi to milé, zajímavé, tedy ne že bych uměla polsky, ale člověk často rozumí i bez toho...
A protože mám ráda přírodu, hory a lesy, nemohu opominout:
SVÍTÁNÍ V BESKYDECH
Závoj světla
padá do dolin
Šumí probuzené lesy
Slunce odhaluje
obrysy vrcholků
Otevírá se krajina
až k obzoru
Opět děkuji autorovi za možnost přečíst si tento malý skvost...