Psáno za jízdy
Nina Křehotová
Od nenávisti až k lásce k životu. Od boje a vzdoru až po okamžik přijetí. Kniha o nemoci, o smrti, o smíření a o lásce. O životní síle, ke které máme přístup všichni. Život nás nikdy nepostaví do situace, kterou nemáme potenciál zvládnout. Ten příběh není ani tak o mně, ale o životní síle, která je v každém z nás. Respektive, kterou jsme. Člověk zvládne i ty nezvládnutelné věci, když se v nich ocitne. Jen se nezastavit v pekle.... celý text
Přidat komentář
Krásný autobiografický příběh mladé Niny, dívky s hendikepem, která se s ním naučila nejen žít, ale ještě z něj pro sebe vytěžit co nejvíc. Jak sama píše, život je dar. Není nic krásnějšího, než být. Já dodávám, že není nic krásnějšího, než vidět a číst, s jakou energií a přijetím Nina prožívá každý svůj den. Je to obohacující čtení. Doporučuju všem.
Krásná kniha k zamyšlení plná emocí. Zanechá v člověku víc než kdejaká kniha osobního rozvoje... Jednu větu mám stále v hlavě: "vztah není závislost"
Kniha na obálce s dívkou na vozíku mě lákala k přečtení (bude to silný příběh) a zároveň jsem měl obavy (život na vozíku – to musí být hrozné). Obavy rozptýlily fotografie (Nina na Sněžce, Nina u moře, ...) i první řádky. Zůstal jen příběh obdivuhodné Niny a její rodiny a přátel. Kniha přináší mnoho námětů k přemýšlení o životě, o schopnosti sebe uzdravování, o přístupu k životu. A také o touze žít, o radosti z mnoha samozřejmých maličkostí. Je to kniha o obrovské chuti autorky žít v rámci možností šťastný život a četba mi přinesla inspirující zážitek.
Psáno za jízdy jsem četla jedním dechem. Vyprávění o tom jak se dá dívat na svět z té krásnější strany a snažit se překonat všechny smutky a bolesti tohoto světa. Krásná knížka plná emocí. Doporučuji.
„Je jedno, jestli jsou ty nemoci karmické nebo jaké; ale je fakt, že občas se člověk nevyléčí. A někdy se vyléčí vnitřně, ale na fyzické úrovni se to odrazit nestihne.“
(str. 134)
Nelekněte se obálky a nebojte se nic: autorka citově nevydírá, ani nesestavila seznam nejčastějších klišé. Mnohá úspěšně kácí, když jede kolem. A jiných se nebojí a směle je nechá vyniknout. Netlačí z vás slzy – potečou zcela přirozeně, zatímco se ve stejnou chvíli budete válet smíchy. Přísahám, že to zažijete!!!
Kniha vydá za všechny ezotericko – spirituálně – duchovně – sebe-rozvojové tituly. Tvrdím, že kdo ji přečte, má hotovo a bude „vědět“. A to bez otravných cvičení a aniž by mu kdokoliv cokoliv „tlačil“. Nina to sfoukla za vás a předkládá esenci. Žádné poučování ani návod na život. Takže taky nečekejte žádné laciné „uvědomění“, nebo snad tetelení „ještěže mě tohle nepotkalo“. Ani zdaleka. A přesto pozor: po přečtení hrozí... touha.
Myslím, že lze snadno odpustit drobné nedostatky redakce a občasné opakování se; toto není literární veledílo, ani se tak netváří. A zároveň není napsané vůbec špatně, na prvotinu ne-spisovatelky přímo obdivuhodně.
Titul je vhodný na dovolenou, do nemocnice, do ložnice, do škol a do všech čekáren – ať už na cokoliv. Dejte si to a šiřte zprávu o téhle nenápadné knížce dál – za svět plný jezdců!
Knížku Ninky mám v knihovně od té doby, co vyšla a nějak jsem si s ní dávala na čas, když jsem jí teď vytahovala z knihovny, musela jsem se usmát, protože byla hned vedle knihy Forest Gump. Ninku znám osobně a jsem za to moc ráda, zažily jsme společně krásné chvíle plně smíchu, jak jinak vedle ní. A kniha mě nezklamala, popisuje Ninky příběh, ale hlavně její přístup k životu