Pseudonym
Alexandra Andrews
Florence Darrowová pracuje jako asistentka v redakci jednoho newyorského nakladatelství. Někdo by to bral jako první krok k vysněné práci šéfredaktora, ale Florence míří jinam. Chce být spisovatelkou. Tedy, vlastně ne – je předurčená se jí stát! Proto, když ji z první práce vyhodí, skočí po možnosti stát se asistentkou slavné autorky píšící pod pseudonymem Maud Dixonová. Skutečné jméno Maud Dixonové zná jen její agentka… a teď i Florence. Proto má tato pozice celou řadu podmínek – Florence nesmí nikdy nikomu říct, že pro Maud pracovala, nesmí odhalit její pravou totožnost a musí se nastěhovat do jejího domu na samotě. Zanedlouho spolu ženy vyrazí na cestu do Maroka, kde se odehrává Maudina druhá kniha. Pláže, západy slunce a večery plné whisky a konverzací přece musejí k napsání knihy inspirovat i Florence. Je to ideální uspořádání. Jenomže pak se Florence vzbudí v nemocnici, kam ji přivezli po autonehodě. Jak se to stalo? A kam se poděla Maud, která s ní byla v autě? Florence má pocit, že o svou šanci prorazit přišla stejně rychle, jako ji dostala. Ale pak ji napadne, že by to na vrchol mohla vzít zkratkou. Proč nepřevzít život i pseudonym někoho, kdo už tu není? Vždyť Maud Dixonové by přece byla škoda…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2021 , DominoOriginální název:
Who Is Maud Dixon?, 2021
více info...
Přidat komentář
Velice ráda bych dala plný počet, ale musím trochu ubrat. Opravdu tak polovina knihy byla zdlouhavá a nezáživná a byla jsem zvědavá, jestli se to rozjede. Druhá polovina to narovnala a fakt se to rozjelo.. Třebaže rozuzlení se nechalo dost dobře předpokládat, stejně nevíte, na kterou misku vah se co překlopí a jak to úplně dopadne. Navíc se mi líbil styl psaní a mám novou oblíbenou autorku.
První 1/4 knihy se vlekla, nudila. Pak se děj rozjel zajímavou a neotřelou zápletkou, i když se dá lehce vytušit, co má paní spisovatelka za lubem. A závěr jen podtrhne, že vrána k vráně sedá, že paní budoucí spisovatelko?
Jsem ráda, že jsem knihu překlopila do červeného hodnocení. Výborné čtení na mnoha úrovních, ale troufám si tvrdit, že pro aspirující spisovatele má příběh zcela specifickou příchuť. (Nestává se ze mě taky psychopat?)
Došla jsem k deváté kapitole a řekla si dost! Nutit se do čtení něčeho, co mě nebaví, to už dávno nedělám. Divný začátek s rozbíhavým dějem, divný styl, NE.
Ze začátku této knihy jsem měl domnění, že se jedná o knihu určenou pro ženy i když to není uvedeno v údajích u knihy. Celkem takový pomalý a nenápadný začátek a pak se to změnilo v celkem zajímavou knihu.
Zpočátku jsem četla, ale děj mě prostě nedokázal patřičně vtáhnout, na to, že se jedná o thriller to bylo hrozně rozvleklé, příběh postrádal nějaké překvapivé momenty. Teprve poslední část knihy měla pořádnou zápletku, i když mnohdy se dalo tušit, jak se věci ve skutečnosti mají, takže i ty dějové zvraty v závěru knihy byly vlastně jen logickým vyústěním příběhu a nijak mě zkrátka nepřekvapily.
Dobře vymyšlený příběh, čtivě napsáno, díky zvratům v ději je čtenář udržován v napětí, postavy jsou věrohodně vykreslené a také závěr přinesl překvapivé, ale uvěřitelné finále. Román patří k tomu lepšímu, co jsem z tohoto žánru četla.
Tahle kniha si určitě zaslouží vyšší hodnocení, než tu dostala. Za mě velmi dobře vyvážený poměr akce a popisů. Musím ale souhlasit s komentářem, který poukazuje na překlad: "hádám" opravdu není nejvhodnější překlad anglického "I guess".
Když jsem se pustila dočtení, měla jsem trochu obavy, zda od příběhu dostanu to, co očekávám. Začátek byl pozvolný, postupně však děj začal nabírat na obrátkách a já jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Zejména poslední čtvrtina příběhu mě nadchla. Povedená prvotina, jsem zvědavá, s čím autorka přijde příště.
Dojem z knížky mi bohužel místy kazil překlad; neustále opakované "hádám, že..." (kdo tohle spojení používá??), nebo perlička "Florence si absurdně uvědomila, že její city jsou raněné".
Jinak celkem fajn thriller.
Tahle knížka má říz a spád moc dobrá kniha a moc se mi to líbilo. Doufám že bude další díl