Psí rady pro šťastný život
Dave Barry
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399221/bmid_psi-rady-pro-stastny-zivot-Eun-399221.jpg
4
38
38
Dave Barry, sloupkař, nositel Pulitzerovy ceny a autor bestselleru Rukověť správného chlapa, nám na základě pozorování své milované a prudce inteligentní feny Lucy pomáhá odhalit, jak stárnout s grácií. Dave Barry se pokouší poučit od svého psa Lucy, jak prožít život co nejlépe, tváří tvář překážkám a výzvám přicházejícím s životem po středním věku. Dave se probírá svými dospělejšími lety s milým humorem a nadhledem, od kapitoly „Najděte si nové kamarády“ (což se jemu samému nedaří, protože nedokáže překonat svůj odpor k lidem) až k „Nepřestávejte se bavit“ (kde popisuje své celoživotní členství v pochodové jednotce, která se zúčastnila mnoha přehlídek včetně Obamovy inaugurace.) Lucy Davea učí, jak žít v přítomnosti, jak se oprostit od denních strastí a jak se cítit dobře ve vlastní kůži. Ať už se nám Dave Barry snaží poradit, abychom „Věnovali pozornost lidem, které milujeme“ (i když náš mozek právě neposlouchá), nebo se rozhoduje, že „Hodí vztek za hlavu“, je to k popukání. Knížka Psí rady pro šťastný život je vtipným a moudrým průvodcem radostným životem.... celý text
Fejetony, eseje Humor Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
Lessons from Lucy. The Simple Joys of an Old, Happy Dog, 2018
více info...
Přidat komentář
Tak to bylo velice příjemné, vtipné, oddechové čtení. Taky mám pejska, takže se mi moc líbilo, že šel příkladem. Jediné co mě tak moc nebavilo, byly historky s kapelou.
Dave Barry zjišťuje, že stárne, a snaží se od svého psa naučit, v čem změnit přístup k životu. Sarkasmu je tentokrát méně, doplňuje jej laskavý popis vidění světa právě z pohledu fenky Lucy. Škoda překlepů a překladatelských neobratností v české verzi...
Tak na Barryho poněkud málo třaskavého humoru, hodně citlivé a osobní.
Je to takové pohlazení, jemné, až má člověk pocit, že se autor loučí a bilancuje.
Kniha mne dostala místy do nostalgie a zamyšlěním se nad tím, že bych mohl být někdy lepší člověk, a že mám rezervy. Kniha je pěkná, ale nečekejte dušení, slzení, vystřelující holuby a urvanou bránici.
Ano, to je přesně taková z těch všech motivačních pro mě!!!! :-)
Několik úžasných rad podle Lucy jsem si podtrhla a věřte, že ti pesani mají pravdu...;)
U téhle knihy jsem se opravdu dobře bavila. Sice jsem asi čekala více vyprávění o psech a ono to bylo spíše o životě D. Barryho, ale často jsem se u čtení nahlas rozesmála, což se mi často nestává :) Pan Barry má velmi trefné a vtipné postřehy ze života. Ráda se ke knize ještě někdy vrátím.
můj oblíbený fejetonista opět nezklamal, pobavila jsem se jeho nekorektním humorem...
Dave Barry pro mě není neznámým autorem, takže po pár větách jsem byla zase v jeho světě sarkasmů, sebeshazování, humoru a nadsázky - a byla jsem tam ráda. Začíná tím, že má rád psy a jeho (i naším) rádcem je jeho fenka Lucy. Psí svět porovnává a prolíná se světem lidí, který brzy v knížce převažuje. Autor vzpomíná, hodnotí a vypravuje a na závěr vše shrne a ještě sám sebe oznámkuje. Některé pasáže jsem nečetla úplně s nadšením, ale celkově mě knížka potěšila. D.B. má rád psy, já taky a mám ráda i D. Barryho. Když knihu o sebezlepšování, tak právě takovou, při jejímž čtení se i zasmějete.
Dave Barry je ZPĚT !
Tohoto spisovatele prostě žeru a tohle je další povedená kniha. S lehkostí a absurditou jemu vlastní se dozvíme mnoho věcí o vážných i nevážných věcech z pohledu psího. A tak slovy autora: "Takže ještě jednou: nevěřím seberozvojovým knihám. A přesto jsem teď jednu napsal."
A tak se kromě zajímavých rad do života dozvíme i, že to nejhorší co se při hurikán může stát je, že i když všechno ostatní nefunguje, váha v koupelně ano.
Nevěřím na to, že Vám kniha může pomoci vést šťastnější život. ALE Psí rady pro šťastný život můj názor docela nahlodala :-D
Roztomilé, milé a vtipné čtení, které ocení každý milovník psů ;-)
Kdyby všechny knihy z oblasti osobního rozvoje byly jako tato, tak bych se tomuto žánru přestala bránit. Jsem až překvapená, jak moc čtivé jsou postřehy D. Barryho. Knihu jsem si zamilovala, čte se naprosto skvěle a lehce, je plná humorných pasáží a snad si vezmu k srdci alespoň některé ze psích rad. Krásné čtení, kniha je maličká a uzoučká, takže přečteno budete mít hned.
Spíš než populárně naučná kniha je to kniha fejetonů, takže čekejte spíš humor než osobní rozvoj.
Četla jsem i Chovejte se jako kočka, která se mi líbila hlavně esteticky, ale žádný zázrak to nebyl. Každopádně jsem sáhla i po téhle, coby po milé oddychovce. A naprosto mě dostala! Vůbec se nedivím, že autor dostal Pulitzera. Dostávala jsem z ní záchvaty smíchu v metru. :)
Kniha Psí rady pro šťastný život má být seberozvojovou, motivační knihou, ve které rady čtenáři udílí pes. Už k této první větě však mám několik výhrad. Za prvé: nesouhlasím tak úplně s tvrzením, že jde o seberozvojovou knihu. Vidím to spíš tak, že sedmdesátiletý chlapík (což sám několikrát zmiňuje) rekapituluje svůj život a vidí spoustu věcí, které mohl udělat jinak a byl by šťastnější. Na tom mi ale nepřijde nic moc seberozvojového, protože to tak obvykle dělá každý, ale jak se říká „pozdě bycha honit“. V každé kapitole je uvedena jedna rada, ale čtenář si to často musí vyselektovat sám, protože Dave Barry dělá mnoho delších odboček, které leckdy odvádějí pozornost od toho hlavního. Řekla bych, že je na knize znát, že autor působil během života jako sloupkař, protože každá kapitola působí jako sloupek, jenž by mohl být samostatně vydán. Co je dále hlavní - rady rozhodně neudílí pes, ale sám Barry, což mimochodem i na pár místech sám říká. I celý text tak působí, pes se z knihy postupným otáčením stran ztrácí. Neviděla bych problém v tom, že rady neudílí pes, ale že se ho tam autor snaží tak moc procpat. Vždyť i ze samotného textu je patrné, že pes nepoučuje, ale spíš Barry od psa odkoukává, když si uvědomí na dané situaci, co mohl udělat lépe. Možná by autorovi také prospělo, kdyby odhlédl od života sloupkaře, jenž sleduje společenské dění, protože místy mi až přišlo jako vylévání si své společenské frustrace.
I když jsem začala trochu zhurta, kniha není pouze souborem negativ, ale má i svá pozitiva. Nejviditelnějším je jistě obal knihy, který vypadá velice mile a svými pozitivními barvami jistě naladí čtenáře k chuti dílo otevřít. Dalším pozitivem shledávám vyjadřování autora, místy je jeho styl psaní velmi podmanivý, což souvisí i s tím, že je kniha místy velmi zábavná, ovšem humor nepůsobí křečovitě, takže se člověk může opravdu od srdce zasmát. Relativně přirozeně Dave Barry představuje sám sebe, jaký je, v jakém prostředí žije. Ukazuje to na jeho celkovou osobnost a líbí se mi na tom, že skrze tuto knihu čtenář může poznat Dava Barryho aniž by ho viděl, natolik dobře se jeho extravertní povaha projevila. Zároveň tím, že se představuje, vykládá o něčem (situacích, momentech), které dobře zná a tím pádem nejlépe předá svou myšlenku, protože člověku je vždy nejbližší to, co sám prožije. Na závěr Barry shrnuje své psaní, ale zároveň také hodnotí pokroky učiněné „na základě rad od Lucy“ – tohle je pak další věc, kterou musím ohodnotit velmi kladně, protože mi přijde sympatické, že všechno autor prvně vyzkoušel na sobě.
Přestože Psí rady nejsou úplně tak psí, a kromě pozitiv jsem našla na knize i negativa, nezavrhovala bych tuto knihu, protože může být milým společníkem třeba na deštivé odpoledne nebo pro chvíle, které se nemusejí zdát tak úplně barevné. Doporučila bych knihu hlavně starším lidem, kteří jistě budou Barryho příhodám více otevření.
Dnes jsem si knížku koupila a začala číst v hned autobuse cestou z knihkupectví. Jestli i druhá polovina bude taková jako ta, co jsem již přečetla, bude to pohlazení po duši.
Štítky knihy
psi humor vzpomínky autobiografické prvky rady, tipy, nápady životní styl
Autorovy další knížky
| 2002 |  Velký průšvih |
| 2010 | Rukověť správného chlapa |
| 2008 |  Petr & zloději stínů |
| 2019 | Psí rady pro šťastný život |
| 2001 | Zlozvyky Davea Barryho |
Ano, něco na tom je - my lidé se můžeme něčemu přiučit u psů. Autor konkrétně dává sedm rad, kde mohou být psi lidem příkladem a tyto rady dávají smysl. Potud je tedy knížka užitečná. Co však smysl nedává, je její rozsah - celkem 191 stránek většinou zcela zbytečného textu, který odbíhá od podstaty tématu. Nelíbí se mi ani překlad s pejorativními výrazy jako "bordel", "na prd", které bych v knize nečekala a význam by se jistě dal vyjádřil i slušněji.