Psychopat v mém mozku
James H. Fallon
Jednoho dne zkoumal osmapadesátiletý Fallon hromádku skenů mozků svých rodinných příslušníků: obrázků, které měly sloužit jako kontrolní záznamy určené ke srovnání se snímky pacientů s Alzheimerem. Úplně vespod ležel snímek, který zjevně odpovídal mozku psychopata. Fallon si pomyslel, že se tam přimíchal nedopatřením ze štosu snímků opakovaně trestaných násilníků, takže se domluvil s techniky, že zkontrolují, komu záznam patří. Ti nade všechny pochybnosti prokázali, že nikdo nic nepopletl a inkriminovaný sken pochází skutečně od Fallonovy rodiny. Jednalo se o jeho vlastní mozek.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika Zdravotnictví
Vydáno: 2019 , PortálOriginální název:
The psychopath inside : a neuroscientist’s personal journey into the dark side of the brain, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Odborná část je napsaná výborně. Jakmile však autor přešel ke sdílení vlastního života, nemohla jsem se zbavit pocitu, že se stylizuje. Závěrečné kapitoly tomu jen nasazují korunu, protože popírají leccos z toho, co zmiňoval dříve (např. "nechovám se antisociálně", "trestnou činnost jsem nikdy nepáchal" vs. vloupačky a krádeže aut). A poslední stránce s poděkováním se ve světle mnohokrát rečeného ("na pocitech druhých mi nezáleží") opravdu nelze než jen zasmát jako neupřímnému blábolu.
Chytlavá kniha, je vidět, že ji psal psychopat.
Jen málokdo dokáže podělit se s takovým neutuchajícím úsilím a nadšením o svou temnou stránku osobnosti, a to nejen prostřednictvím této knihy, ale rovněž četnými přednáškami, rozhovory. Náš psychopat má zjevnou radost sám ze sebe. Nejvíc mě dostalo jeho vyjádření, že děti považuje většinou za nudné, ale jeho vlastní, to je úplně něco jiného, jak samozřejmě potvrzují i druzí.
PS. Kdoví, jestli autor nás od začátku nehoupe.
Velmi zajimave, pomerne zevrubna zpoved jednoho neurologa, kteremu nakonec dojde, ze neni normalni :)
Nejzajimavejsi jsou dle me vysvetleni zachvatu paniky, nabozenske posedlosti a podobne pomoci dozravani ruznych mozkovych center.
Juleska - velmi trefny komentar ;)
(SPOILER)
Zajímavá kniha, pohled takhle zevnitř není úplně obvyklý.
Docela jsem se pobavila, jak autor začíná tím, že je přece docela fajn chlápek a čím víc čtěte, tím víc je jasný, že se chová jako kretén (jak sám jednou zmiňuje). IMHO je jasnej, jeho rodina by měla mít svatozář (a dobrou terapii), ale je fakt že aspoň nikoho nemlátí a nevraždí... :-)
Souhlasím tohle není kniha na jedno odpoledne ale stojí za delší čtení a uvažování. V knize se dá pochopit neodbornym způsobem mnoho psychologických pojmů a diagnoz
Knihu jsem četla snad tři měsíce, ale ve výsledku mi dala hrozně moc. Autor je děsně zajímává osobnost a jeho životní příběh též. Nečekejte, že knihu přečtete za pár dní, je totiž vážně spožitá a některé pasáže jsem si musela číst i dvakrát. Určitě doporučuji pro ty, kteří se zajímají o téma psychických poruch.
Osobní zpověď neurovědce, jenž zjistil, že jeho sken mozku při náhodném pozorování je skoro stejný jako sken mozku nějakého psychopata. Seznamuje čtenáře se svým životem od mládí až po jeho osobní pohnutky v chování v určitých situacích, ba i zkoumá své předky, co po nich mohl zdědit. Do toho to prokládá odbornými vědeckými formulacemi jak mozek pracuje a chemické reakce, které v mozku ovlivňují chování člověka.
Skvěle popsány osobnostní rysy psychopatů, dopady na okolí. Oceňuji sebereflexi a popis vývoje autorova pátrání po vlastních psychopatických projevech. Místy na mě složité popisy chemických procesů v mozku, oceňuji ale snímky mozku a popis vývoje mozku, vlivů na náš vývoj -vrozené vs.výchova a prostředí
vědecké , ale pěkně vysvětlené pojednání o psychopatickém mozku, jak vypadá a dalších projevech psychopatologie.
Ano, přesně jak píše kolegyně.
Autor nastiňuje to, jak psychopat vnímá různé věci, výčitky svědomí, různé věci, které běžní lidé vnímají jako samozřejmost.
K tomu se nezaobírá zbytečnými žvásty nebo nepodloženými teoriemi, ale opravdu názorně ukazuje, v kombinaci s autobiografií, to, jak funguje mozek. A hlavně, jak funguje mozek psychopata.
A dozvěděla jsem se mnohem víc o psychopatech, než ve všech knihách, co jsem o tomhle tématu přečetla dohromady. Takže tak. Super. Víc takových knížek. Mohla by mít klidně o 200 stran víc.
Nejdřív jsem byla trochu skeptická, ale je to velice zajímavá kniha. Tentokrát hlavně z pohledu neurovědce. Takže namísto hledání psychologických projevů a příčin tato kniha spíše objasňuje činnost a funkce mozku. Také je velice zajímavý a přínosný pohled samotného člověka postiženého psychopatií. Byť v téměř každé knize, kterou jsem o tomto tématu četla, je zpravidla hned v úvodu řečeno, že psychopatie neexistuje. Načež je zbytek knihy právě o její přítomnosti a projevech.
Trochu jako s Bohem :-)
Vždy mě zajímalo, jestli psychopat vnímá, že je psychopat. Jestli je schopen uvědomit si svoji emoční plochost, jestli své případné tvrzení o tom, že ano není pouze dalším projevem psychopatie. Tady mi autor alespoň trochu napověděl.
Dozvíte se, že podle skenu mozku se dá poznat psychopat. To je sice možné, ale nijak vám to nepomůže, protože asi málokdo z nich nosí tričko s obrázkem svého skenu. Také jsou zde vyjmenovány znaky psychopatů. Nechci bagatelizovat, ale dost věcí sedí na politiky a hlavně na autoritářské vůdce. Osobně si dovolím jednu malou životní radu, a sice, nikdy nedejte na první dojem.
Není to kniha jednoduchá, ale už jenom tím, že vás nutí k zamyšlení, má smysl ji číst.