Psychoterapie pro laiky

21.09.2020

Vynikající. nejvíc mě zaujaly pasáže, které jsou na pomezí psychologie a sociologie - kdo podléhá psychologii davu a potřebě silného vůdce, o fatalismu, provizorním postoji k životu, o fanatizmu.

02.02.2019

Kniha je velice zajímavá a čtivá. K jednotlivým tématicky uzavřeným kapitolám se lze vracet i po delší době (nebo ji číst po kapitolám delší časový horizont), aniž by se ztratila návaznost.
Obzvláště mne zaujala kapitola s názvem "Lékař a utrpení", kde rozlišuje utrpení, od kterého lze lékař pomoci ("zbytečné" utrpení) od toho, jehož příčinu nelze odstranit a nelze se mu vyhnout ("osudově nutné" utrpení)... Cituji: I takové utrpění může mít smysl. Smysl je v tom, jaký postoj k němu zaujmeme, jak tento osud vezmeme na sebe, jak se postavíme utrpení a jak ho snášíme. Právě v tomto způsobu máme možnost naplnit smysl utrpení a dát smysl svému životu. Tuto poslední šanci má i nevyléčitelně a beznadějně trpící člověk ... Ve skutečnosti je naplnění smyslu nejvyšší šancí jakou člověk dostal. Gothe pronesl moudrá slova: "neexistuje žádná situace, kterou by člověk nemohl zušlechtit buď prací, nebo trpělivostí" ...
Ikdyž je kniha určená pro laiky, přiznám se, že by mne v některých tématech zajímal Franklův podrobnější názor. Snad pro mě další zajímavá témata v jeho podání najdu hlouběji v některé z jeho dalších knih.

10.02.2018

Kniha je asi velice kvalitní, ale pana Frankla už jsem zkoušela vícekrát a nikdy s úspěchem:(
Velice mne oslovuje svým pojetím SMYSLU ŽIVOTA, logoterapie a dalším pro mne osobitým přístupem . . .
PROBLÉMEM JE LIDSKÉ SRDCE , NIKOLI ATOMOVÁ BOMBA - jen pro ilustraci z kapitoly Dav a vůdci.
Řekla bych, že skrz psychoterapii řeší autor spíš sociologické problémy:)
Avšak nemám už tolik času jako když jsem byla doma s dětmi a autor je pro mě asi zatím příliš velkým soustem. Nicméně se mu velice obdivuji a skláním se před jeho životními zkušenostmi!!

31.08.2016

Cituji:,,(Medicína je dnes konfrontována s úkolem rozšířit své funkce. V období krize, jakou nyní zakoušíme, je nezbytné, aby si lékaři oblíbili filozofii. Velkým neduhem doby je bezcílnost, nuda a ztráta smyslu.) Takovým způsobem jsou lékaři pokládány otázky, které vlastně nejsou charakteru lékařského, ale filozofického, a on na ně sotva může být připraven. Pacienti se obracejí k psychiatrovi, protože pochybují o smyslu svého života nebo si zoufají a nevěří, že by jakýkoli smysl života našli. Znamená to následovat rady Kantovy, používat filozofii jako medicíny. Jestliže se toho lékaři zaleknou, pak je můžeme podezírat, že tak činí ze strachu, aby se nesetkali s vlastním existenčním vakuem.
Samozřejmě lze být lékařem, aniž by se člověk podobnými problémy trápil: ale potom platí to, co v podobné souvislosti mínil Paul Dubois: že se od zvěrolékaře odlišuje pouze tím, že má jiné pacienty.,, konec citátu.

Autor konstatuje, že se v dnešní době (kdy se například potýkáme s nezaměstnaností) kdy se šíří nemoc dneška, ztráta smyslu života, zvláště u mládeže, překračuje hranice všech států. Když máme dojít k řešení, máme se vrátit zpět k dvěma oblastem: ke ztrátě instinktu a ke ztrátě tradice. V knize je velmi mnoho kvalitních informací pro laiky i odbornou veřejnost. Kniha mne velmi zaujala, doporučuji.